To ako vážne, Matúš?

2/1. Návrat domů

    Hanna
Po několika dnech, co jsme se s Matúšem dali šťastně dohromady a užívali si společné chvíle jsem se rozhodla vrátit domů. Přeci jen, Matúš společně s Peterem měli spoustu aktivit ohledně youtube a já se jim kolem toho nechtěla motat.
Dojela jsem domů, kde jsem nesklidila moc sladké přivítání, ale s tím jsem byla smířená. Ihned jsem se zavřela u sebe v pokoji a zapnula si sociální síť. Nějak jsem si neuvědomila, že jsem skoro měsíc strávila bez kontaktu s ostatními a vážně mi to nechybělo, ale přeci jen jsem o sobě chtěla dát vědět. Našla jsem v poště spoustu zajímavých zpráv. Můj kamarád Filip se mi samozřejmě ozval i na mobil, ale tady se rozepsal pořádně. Vypisoval mi ohledně toho, co se děje u nás, ohledně Matúše i toho, kde všude mě našel na internetu. Už jsem se jenom smála. Našla jsem také žádosti o přátelství od všech s kterými jsem se bavila na CineTube a Utuberingu. Ihned jsem je všechny přijala a vypisovala si s Jirkou Králem. Ptal se na podrobnosti mého výletu na Slovensko. Mezitím se mi ozval i Ati. Celkem jsem se divila, ale proč ne, vždyť jsme si přece rozuměli. Nezapomněl se mi samozřejmě ihned ozvat i Matúš. Byl to hodně velký stalker, takže jsem byla obklopována zprávami i telefonáty celou cestu domů i následně po příjezdu. Je to stíhačka.
Napsala jsem Filipovi, že se musíme ihned sejít a všechno probrat. Nejdříve mě odbyl, jelikož seděl v práci, ale pak mi volal, že se samozřejmě těší, až mě uvidí. Oddychla jsem si. Vážně jsem se bála, že na mě bude naštvaný ještě hodně dlouho, nezachovala jsem se nejlíp.
Jakmile jsme se sešli v naší oblíbené hospůdce, všechno bylo zase v pořádku.
,,Bál jsem se o tebe, když si se neozvala," přiznal se Filip.
,,Vím, úplně jsem vypustila kontakty se všemi," snažila jsem se vysvětlit.
,,Musel jsem to tvým rodičům vysvětlovat a pak jsem tě viděl na spoustě fotek z nějakých akcí, takže jsem se uklidnil a když jsem to ukazoval vašim, tak se už jen smáli," vyprávěl. Uklidnila jsem se.
,,Teď mě tady zase máte, můžete se radovat," zasmála jsem se.
,,A vy jste tedy s Matúšem spolu?" zeptal se.
,,Nakonec jsme to dali dohromady," radostí jsem se usmála.
,,Blahopřeji. Snad vám to bude klapat," řekl a mě to potěšilo.
,,Myslím, že to bude složité takhle na dálku, ale snad to nějak dobře dopadne," přiznala jsem i sama sobě, že to nemůže být tak úplně jednoduché. Oba jdeme na vysokou a budeme od sebe daleko, do toho Matúšova práce a jen stěží budeme mít čas na sebe. Možná jsme to vůbec nedomysleli.
Najednou mi zazvonil mobil. Kdo asi tak volá?
,,Ano lásko?" řekla jsem po přijetí hovoru.
,,Ahoj princezná, kde pák sa mi túlaš?" ptal se Matúš celý rozněžněný. Většinou dostávají cukrovku lidi z párů, já dostávám cukrovku ze svého přítele.
,,Jsem s Filipem na pivku. Co ty tam daleko?" zeptala jsem se mile.
,,Ja si akurát zabalil na kemp a ideme s Peterem a Kubom na kúpalisko. Ja len či si v poriadku," povídal.
,,Jsem. Neboj. Napíšu ti až příjdu domů," pošťouchle jsem pověděla.
,,Dobre, dobre. Majte sa. Milujem ťa, pa," řekl a já mu odpověděla nějak podobně. Pokračovali jsme s Filipem v našem rozhovoru a po pěti pivech se rozhodli jít domů. Padla jsem vyčerpáním do postele a usnula.

Další dny se téměř nic zajímavého nestalo. Psala a volala jsem si s Matúšem každou chvíli. Odjel na nějaký kemp, kde se starali o děti a já trávila volný čas vysedáváním na internetu, koukáním na filmy a nebo flákáním se po venku s Filipem.
Psala jsem si pořád i s Jirkou a Atim a napadl nás další bezvadný nápad.
,,Možná bys vážně měla dojet do Prahy," psal mi Ati, když jsme se pořád dohadovali na tom, jestli přijedu nebo raději ne.
,,Sama nad tím neustále musím uvažovat, přeci jen by to byla zase příjemná změna, jen.." odpověděla jsem mu s lehkou nejistotou.
,,Matúš, co?" zeptal se s vysmátým obličejem.
,,Ano! Je děsná stíhačka," odpověděla jsem též vysmátě.
,,Mu můžeš dvacet čtyři hodin nahrávat video," navrhl vesele.
Stejně jsem už byla rozhodnutá. Nemá důvod mi zakazovat někam jet a ani důvod se ničeho obávat.
,,Půjčíš mi kameru?" zeptala jsem se opět zvesela.
,,Jasný. Kdy dojedeš?" odsouhlasil.
,,Srpen není tak daleko, myslím že v pondělí mě tam máš," opověděla jsem, jelikož už byl začátek srpna, ale chtěla jsem se ještě nějak připravit a strávit pár dní doma.
,,Výborně. Dej mi vědět přesný čas a budu na tebe čekat na nádraží," souhlasil.
,,Jedu do Prahy!" psala jsem šťastně Jirkovi, jelikož jsem věděla, že to taky plánoval.
,,Paráda. Bude párty!" napsal mi na to.
,,Zlato, pojedu příští týden do Prahy za Atim a Jirkou. Nevadí ti to?" opatrně jsem se zeptala Matúše.
Chvíli jsem čekala na odpověď, zdá se, že trochu váhal.
,,Prečo by malo? Máš s nimi niečo? Nie! Máš niečo so mnou! Tak sa zabávaj," napsal vtipně a já si úplně vybavila, jak to říká. Takže jsem se usmála pro sebe a začala se těšit.
,,Dobře. Budu ti posílat podrobné informace, ale musíš mi psát podrobné informace i o sobě!" napsala jsem mu na to.
,,Jasne, moja. Budeme pripravovať to radio a točiť konečne nejaké videa, takže toho bude vážne vela, ale pridem za tebou, čo najskor. Strašne mi chýbaš," posmutněl a já si uvědomila, že on mi taky už strašně chybí.
,,Ty mě taky! Hrozně moc! Jakmile dojedu z Prahy, musíš dorazit za mnou a strávit tu nějaký čas, než budeme chodit do školy," navrhla jsem mu.
,,Všetko poriešime, ak bude všetko v poriadku budem u teba kľudne polku Septembra," napsal.
,,Ty přijedeš až v září? Já nebudu v Praze celý měsíc, vrátím se tak za dva týdny," zaraženě jsem odpověděla.
,,Skôr to nepôjde, do konce Augusta riešime to rádio, prepáč," vysvětlil.
,,Dobře, možná bych potom mohla ještě dojet já," snažila jsem se najít řešení.
,,To by bolo skvele. Mohla by si za zúčastniť spoločné so mnou všetkého a bolo by to pre mňa snažšie, takto budem veľa vo stresu bez teba," přiznal se.
,,Ještě to dořešíme, ano?" uklidňovala jsem ho.
Psali jsme si až do půlnoci a pak jsem u toho usínala a tak jsem šla spát.