Byla jsem u Atiho už skoro celý týden. Všechno bylo fajn. Koukala jsem jak točí videa, což byla neskutečná sranda, byli jsme spolu v kině, v bazéně, na párty, na bruslích, na kolech, na tenise. Měli jsme opravdu neskutečně nabitý program, až mě překvapovalo, že to všechno Ati podstupuje a že jsme toho tolik stihli. Napsala jsem samozřejmě i Jirkovi, že budeme něco podnikat, ale zatím jsme se k tomu nedostali. Stejně se měl vrátit z nějakého výletu teprve zítra. Byla sobota. Dnes jsme se po náročném tenise už rozhodli nic nedělat.
Dala jsem si sprchu, převlékla se do Atiho trička, které mi věnoval a do spacích kraťásků a čekala až Ati nachystá nějaký film, u kterého jsme se chtěli jen válet.
Matúš mě kontroloval samozřejmě pořád stejně. Uklidněný byl asi jen do půlky druhého dne, co jsem v Praze byla a pak mě pořád jenom otravoval. Sváděl to na to, že se nudí, ale nemyslím si, Peter mi psal, že se vrátili sice z kempu, ale že teď mají spousty zařizování ohledně youtube rádia. Navíc měl příští týden odjet do Turecka. To už by se třeba mohl uklidnit, nebude tam mít takový přístup k internetu a k telefonu už vůbec. Doufám. Ne, že by mi nechyběl, miluju ho, ale oba máme spoustu aktivit, které bohužel nemůžeme dělat spolu.
,,Mám zase objednat pizzu?" ptal se mě Ati a vytrhl mě tak z přemýšlení, podíval se na mě, přejel mě pohledem a zastavil se u mých boků.
,,Už zase pizzu?" zasmála jsem se a pak jsem ho praštila.
,,Proč mě mlátíš?" zeptal se udiveně.
,,Myslíš, že nevidím, jak si mě prohlížíš?" smála jsem se mu.
,,Už týden se mi tady procházíš jenom v těch krátkých kraťáskách, myslíš, že se nedívám, když už nic?" zeptal se mě a vyplázl na mě jazyk.
,,Já zapomněla, že nejsi na kluky," zasmála jsem se a Ati mě praštil.
,,Ty seš mrcha," řekl a já ho praštila zpátky. Začali jsme se plácat rukama jako malý děti nebo jako když se mlátí holky a pak Ati přestal a chytnul mě kolem pasu. Myslela jsem, že mě chce jenom obejmout a smála jsem se jako blázen, jelikož to byla prostě sranda, ale Ati se přestal smát. Políbil mě. Asi dvě sekundy jsem se vzpamatovávala z toho, co vlastně udělal a pak jsem se od jeho rtů i z jeho sevření odtrhla.
,,Ati!" vykřikla jsem. Zmateně se na mě díval.
,,Omlouvám se!" řekl a odvrátil pohled.
,,Objednám tu pizzu," řekl ještě stále zmatený a bral si do ruky telefon. Zalezla jsem si pod peřinu a natáhla se na stolek pro ten svůj. Musela jsem napsat Matúšovi.
,,Chybíš mi, strašně moc," psala jsem do zprávy a stále přemýšlela nad tím, proč to Ati udělal, ten mezitím objednal pizzu, donesl mi pivo, ale mlčel. Bylo mezi námi napjaté ticho. Ani jeden z nás se netroufl nic říct.
Jakmile nám přivezli pizzu, přinesl ji do pokoje, položil ji na postel, sedl si na druhou polovinu a pustil film.
Mlčky jsme pozorovali film, upíjeli jsme svá pivka, ale pizzy jsme se ani nedotli. Ati najednou svoje pivo odložil a stopnul film. Podíval se na mě, taky jsem se na něj koukla. Nadechl se.
,,Vážně mě mrzí to, co se stalo. Nechtěl jsem to udělat," začal se omlouvat.
,,Ati," dala jsem mu ruku na pusu, aby mlčel.
,,Nestalo se to, dobře?" řekla jsem a usmála se na něj. Trošku se ke mně posunul a objal mě.
,,Děkuju," řekl mi do zad.
,,Jsi pako, Ati," řekla jsem a objala ho taky.
,,Já vím, ale mám tě rád," řekl, silně jsem ho k sobě přitiskla.
,,Taky tě mám ráda, Ati. Jsem vážně ráda, že jsem tě poznala," řekla jsem.
,,Ten zasranej Matúš má ale štěstí," odtáhl se ode mě Ati a řekl rozesmátě.
,,Není zasranej, je kouzelnej," řekla jsem a opět ho praštila.
,,Jdem si dát tu pizzu, mám hlad jako vlk," řekl Ati a vzal si jeden trojúhelníček. Neváhala jsem a taky jeden popadla, do druhé ruky jsem si vzala mobil a konečně si přečetla zprávu od Matúše.
,,Chcel by som ťa mať u sebe, princezna," četla jsem z displeje mobilu a chtělo se mi brečet. Došlo mi, jak neskutečně mi chybí.
![](https://img.wattpad.com/cover/41414102-288-k985312.jpg)
ČTEŠ
To ako vážne, Matúš?
FanficJak moc ovlivní neznalá Hanna srdce slavného youtubera? Je vlastně možné, aby se dali dohromady? Proč ho nechce? Je v tom někdo jiný? A jde tady vlastně vůbec o lásku nebo je to všechno úplně jinak? Jak moc vás může ovlivnit jeden jediný den? Kdo...