To ako vážne, Matúš?

2/2. Praha

Vzhledem k tomu, že mám zítra narozeniny :3 muhaha, přejte mi :D tak jsem se rozhodla, že zítřejší část přidám již dnes, jelikož si o ni někteří psali :3 děkuji, za váš zájem, jste skvělý, jak mě podporujete a že vás to baví :) 
Takže tady to máte a další část už bude opravdu příští pátek :P 

    Pondělí. Konečně jedu do Prahy a čeká mě trochu změna. Takové akční léto jsem vážně potřebovala!
,,Láska, už si v Prahe?" volal mi několik málo minut, po tom, co jsem dojela do Prahy, Matúš. Zasmála jsem se. Opravdu byl hodně starostlivý.
,,Před chvilkou jsem dojela, ale nemůžu Atiho nikde najít," vysvětlovala jsem a rozhlížela se všude kolem. Už by tady měl být, přijela jsem s lehkým zpožděním, jak jinak.
,,Dúfam, že nedorazí a ty pôjdeš zpeť domov," smál se, ale beztak by byl rád. Nejdřív mi sice můj výlet do Prahy odsouhlasil, ale jak se začínal blížit můj odjezd byl celkem nevrlý, že budu tak daleko zrovna s Atim. Byl roztomilý.
,,Jasně pusinko. Už vidím Atiho, zavoláme si," rychle jsem se rozloučila, jelikož ke mně Ati přiběhl. Okamžitě mi sebral moji tašku s věcmi a objal mě.
,,Omlouvám se, trochu jsem se zdržel, byl jsem ještě nakoupit, abys neumřela hlady a my se s nákupy nemuseli zdržovat," vysvětloval svůj pozdní příchod.
,,Nic se neděje, ráda tě vidím. Počítej s tím, že nakupovat stejně půjdeme," řekla jsem zvesela. Vycházeli jsme z nádraží a já následovala Atiho. Nevěděla jsem kudy.
,,Nezajdeme ještě na kafe?" napadlo mě najednou. Rozhodně bych si jedno kafe ráda dala.
,,Co bych pro návštěvu neudělal," udělal Ati náznak pukrlete a zašli jsme do Paula na kávu. Celou dobu jsme si skvěle rozuměli. Líbí se mi jak je neskutečně ukecaný. Vzpomínám si, jak jsem se ho na Utuberingu nemohla nabažit. Začala jsem vzpomínat na to, jak jsem ho viděla poprvé, při jeho vystoupení jsem se seznámila s Matúšem.
Zírala jsem na Atiho a Matúš do mě šťouchnul, pak se rádoby urazil, že z Atiho jsem hotová a jeho neznám. Matúš!
Vytrhlo mě ze snění to, že mi několikrát zavibroval mobil se zprávami od Matúše. Oklepala jsem se a podívala jsem se na zaraženého Atiho.
,,Nad čím si přemýšlela, prosím tě?" smál se mi Ati.
,,Nad tím, jak jsem tě viděla poprvé," smála jsem se sama sobě.
,,A to bylo vlastně kdy?" vyptával se.
,,Na Utuberingu, málem jsem se roztekla radostí," přiznala jsem se.
,,Neříkej! Takže jsi byla taky moje bláznivá fanynka?" ptal se Ati. Jelikož o tomhle jsme se ještě nebavili. Rychle jsem napsala zprávu Matúšovi, abych mu mohla odpovědět.
,,To si piš, největší!" řekla jsem s úsměvem.
,,Měla si aspoň všude moje fotky?" začali jsme si z toho dělat srandu.
,,To bohužel ne," rádoby jsem posmutněla.
,,Tak to jsi mě zklamala," přidal se Ati. Rozesmáli jsme se na celé kolo a potom konečně zaplatili a vydali se k Atimu domů.

,,Vážně Matúšovi nevadí, že jsi tady?" zeptal se Ati, když mi ukazoval svůj byt a já jen vstřebávala to, že jsem opravdu u něj doma. Začalo mi docházet, že se vážně bavím s Atim. Ano, říkala jsem, že nejsem žádná extra ujetá fanynka, ale prostě, jak jsem znala jako youtubera jen jeho a Krále, tak jsem je prostě brala jinak. Takže jsem si nedokázala připustit, že je vážně znám osobně a jsem u jednoho z nich na návštěvě a dokonce se semnou kamarádi. Je to neskutečný. Ati byl strašně sympatický, sexy a byl to prostě člověk, který mě hodně motivoval.
,,Haló, odpovíš mi?" zeptal se Ati a já se opět probrala ze snění.
,,Jsi dnes nějaká mimo, Hanno!" řekl důrazně.
,,Promiň, pořád mi to všechno přijde neuvěřitelný. Stojím v tvým bytě. Seš člověk, kterého znám jen z počítače, který mě životě motivoval dělat to, co mě naplňuje a my se teď dokonce známe, pořád mi to nedochází," přiznala jsem.
,,A stejně se nechováš jako ujetá fanynka, vidíš," řekl mi na to Ati, zářivě se usmál a lehce mě objal.
,,Díky, že se semnou takhle přátelíš," řekla jsem do objetí a odtáhla se abych se mu koukla do obličeje.
,,Kdybych si s tebou nerozuměl bral bych tě snad jako přítele?" zeptal se.
,,My jsme přátelé?" zeptala jsem se opatrně.
,,Jasně, ty trdlo! Copak jsem tě sem pozval jen proto, abys u mě strávila pár dní a já se na tebe koukal?" pobaveně se zeptal a cvrnknul mě do nosu.
,,Vždyť mě sotva znáš! Třeba si vůbec nerozumíme, jen si mě ještě nepoznal," zoufale jsem řekla.
,,Hahaha, a proto jsme si na Cinetubech většinou povídali jenom spolu, nechtěj mě rozesmát, Hanni," přesvědčoval mě Ati.
Uznávám tenhle rozhovor byl hodně divný.
,,Tak se uklidni, posaď se a já nám objednám pizzu k večeři. A měla by ses ozvat Matúšoví, řekl bych, že mi volal," ještě řekl Ati a kouknul se vysmátě na svůj mobil.
Posadila jsem se a snažila se vzpamatovat z toho, že jsem si všechno tak brala. Nejdřív si jen tak odjedu na Slovensko, pak se seznamuju s víc a víc lidma, uvědomuju si, že jsem se po dlouhé době zamilovala a pak jedu jen tak do Prahy, za člověkem kterého obdivuju. Tohle bylo prostě těžký vstřebat.
Vytáhla jsem si mobil z kapsy a zavolala Matúšovi.
,,Láska?! No konečne. Už som si hovoril, že vás niekto prepadol. Čo ste sakra robili?" řekl naštvaný Matúš.
,,Můžeš se uklidnit? Jen jsme si zašli na kafe a pak nám trvala cesta domů. Ty nemáš co na práci?" řekla jsem a zeptala se ho lehce rozčíleně.
,,Možno hej, ale i tak som mal strach. Praha je velká, mohlo sa ti niečo stať," řekl rozhněvaně on.
,,Opravdu jde jen o to? Nemá to něco společného s Atim?" byla jsem už celkem dost vytočená.
,,A nemalo by? Si u chalana, samozrejme že žiarlim, to za prvej a za druhej, viem ako si z nej bola hotová, kedy si ho videla po prvý krát," křičel na mě a já si říkala, že se ten den už dnes připomíná až moc.
,,Rozumíme si! Miluju tebe, stačí!" vykřikla jsem.
,,Prepáč, milujem ťa, nebudem rušiť," uklidněně řekl a hovor mi tipnul.
Snažila jsem se vstřebat další věc. Dnešek byl už vážně hodně divnej.
,,Pohádali jste se?" přišel do místnosti Ati, když zjistil, že jsem domluvila. Seděla jsem na židli v kuchyni.
,,Myslím, že už je to v pohodě," řekla jsem a dívala se na Atiho, jak vytahuje z lednice dvě piva.
,,Za chvilku přivezou pizzu, doufám, že máš ráda s kukuřicí," řekl aby odvedl pozornost. Za což jsem mu byla vděčná. Podal mi otevřenou láhev a ťuknul si se mnou.
,,Zbožňuji kukuřici!" vyjekla jsem.
,,Tak na to, že jsi v Praze," z plna se napil Ati a já udělala to samé.
Zbytek večera jsme pojídali pizzu, pouštěli si bláznivé filmy a popíjeli pivka. Nakonec jsem všechno, co mě dnes trápilo úplně vypustila z hlavy a doufala, že ty dva týdny tady budou stát za to.