PODVODNÍ SVĚTLO
Stálý host byl venku v přírodě, severně od panství Aurimere. Západně od něj byly lesy a jižně bylo město. Kami si nikdy předtím nevšimla, že panství bylo postavené přesně ve středu Sorry-in-the-Vale. Teď si toho nemohla přestat všímat. Penzion byl z Cotswoldského kamene, který měl ve večerním světle barvu podobnou máslu. Vedla k němu dlouhá, klikatá příjezdová cesta.Stálý host ten den hostil svatbu. Parkoviště pod ním bylo nacpané. Dveře byly pootevřené a uvnitř bylo hodně rušno: všude jezdily vozíky s prádlem, jídlem a s čistícími prostředky. Rozvážely svůj obsah do kuchyně, kanceláří a skladů. Ale i tak tu nebylo dost živo na to, aby pět teenagerů nepozorovaně vklouzlo dovnitř."Technicky vzato je tahle budova starší, než panství. Byla postavená někdy kolem dvanáctého století," řekla Kami, která nakukovala dveřmi dovnitř. "Uvidíte, až vejdeme dovnitř.""Jestli se nám to povede," řekl Ash.Kami věnovala Ashovi nejistý pohled. Včera odešla domů, aniž by se s ním rozloučila a pořád si nebyla jistá, jak by měla formulovat otázku ohledně jeho podivínské rodiny, která se schází venku při přívalových deštích. Šla dál, ale nezpustila z něj pohled. Jako kdyby každou chvíli mohl jeho obličej sklouznout z jeho tváře, jako maska."A jak se nám podaří dostat dovnitř?" zeptala se Angela a protočila oči. "Lidi přece milujou, když se kolem nich potloukají teenageři. Zvlášť, když jsou oblečení jako ninjové."Protože to Kami ten den určila, co si mají vzít na sebe, Angelin pohled byl zaměřený na ní. "Nebojte," řekla jim."Proč?" zeptal se Jared. "Protože všichni milujou ninji?""Protože mám plán," řekla Kami a věnovala svému týmu zářivý úsměv.Všichni byli v černém. Přesně jak jim řekla. Angela na sobě měla dokonce čepici. Nejspíš šla stáhnout dolů přes obličej jako lyžařská maska. Jared a Ash si byli podobnější, než kdy jindy, i když se Jaredovo obnošené tričko s krátkým rukávem napínalo na pažích kolem jeho svalů. Holly na sobě měla černé koktejlky."Chci, abyste šli dovnitř a trochu oblbly recepční," řekla Kami."Cože?" zeptal se Ash zmateně."No vždyť víš," řekla Kami. "Okouzlíte jí svým šarmem. Rozbijete její svět na kousíčky. Do toho."Otočili se a podívali se na recepční. Vypadala znuděně. Pod podložkou na myš měla -samozřejmě hrozně tajně- zastrčený časopis. Podívala se na ně skrz otevřené dveře přes pult s výrazem naprosté apatie."Co?" ozval se Ash. "To jako všichni?""Chceš tu snad jenom postávat a snažit se uhodnout, jestli letí spíš na metrosexuály nebo na tvrdý chlapy?" zeptal se Jared a ukázal pomalu z Ashe na sebe."Promiň, cos to právě řekl?" zeptal se Ash. "Ne, počkej, to je fuk. Jaks mě to nazval?""Proč mi tohle děláš?" zasténala Angela. "Věděla jsem, že vstát dneska z postele je ještě větší chyba, než obvykle.""Oblbnout," řekla Holly sebevědomě, "to zvládnu.""Díky, Holly," řekla Kami. "Jediné co po vás chci, lidi, je vaše poslušnost bez zbytečných otázek. Chci toho po vás tolik? Vymyslela jsem plán! Dala dohromady všechny nezbytné věci! Po vás chci jenom tuhle jednu věc.""Tak fajn," řekl Jared, "a když už jsme u těch nezbytností, mám si sundat košili?"Holly se zasmála a popadla Angelu za loket. K jejich velkému překvapení se nechala Angela odtáhnout a dokonce se i usmála, i když to vypadalo, že s celou touhle věcí nesouhlasí. Jared věnoval Ashovi vyzývavý pohled a vyrazil, zatímco na ně Kami udělala plašící gesto, jako kdyby byly husy. Všichni vyrazili ke stolu, kde seděla recepční. Kami se po pár minutách protáhla ven bez povšimnutí, protože pozornost každého směřovala na objekt, který oslňovali. Ostatní jí ale brzy následovali.Holly se smála. "Jared jí řekl, že dělal kdysi v San Franciscu exotického tanečníka.""Moje tělo je dar od Boha," řekl Jared vážně. "Teda až na moje boky. To je jasně dar od ďábla.""Jsem celkem překvapený, že nezavolala policajty," zamumlal Ash. "Já bych je zavolal."Angela vypadala trochu traumatizovaně, ale ne tak traumatizovaně, aby si nevšimla, že se něco změnilo. Její pohled se okamžitě zabodnul do hromady v náručí Kami. "Cos tam šlohla?""Vzala jsem z jednoho prádelního vozíku pár zástěr, zatímco byl ten chlap, co ho tlačil, zaujatý pozorováním čtyř lidí, co ze sebe dělali epické pitomce," řekla jí Kami."A tos nás o tom nemohla informovat předtím, než jsme ze sebe začali ty pitomce dělat?" zeptal se Ash."Nechtěla jsem, abyste se chovali ztuhle a moc sebevědomě," řekla Kami. "Chtěla jsem, abyste byli přirození. A byli ste fakt skvělí!""Jsem celkem znepokojená tvým okouzlováním tam vevnitř," řekla Holly Angele. "Jsi nádherná. Zvládla bys to líp. Vlastně, každý by dokázal vykouzlit trochu lepší postoj, než 'Nedívej se na mě.'"Angela pokrčila rameny."Byli jsme skvělí, přirození hlupáci?" zeptal se Jared. Usmíval se. Kromě Kami byl totiž jediný, kdo věděl, co se děje. Neměli před sebou tajemství.Teda. Ona před ním neměla žádné tajemství.Kami tu myšlenku odtlačila stranou a usmála se na něj. Cítila, jak se jí kolem srdce omotávají vlny jeho radosti. "Hlavně ty, tanečníku. Stálý host najal dost zaměstnanců na tuhle svatbu. Je jich tolik, že se navzájem nepoznají. A jejich uniforma se skládá z černých šatů a zástěry," řekla Kami skromně."Jsi génius," řekla Holly, když jim Kami rozdávala zástěry.Stálý host byl jako bludiště. Jenom s tím rozdílem, že bylo tenhle večer bludiště plné svatebčanů a lidí, kteří uklízeli po svatební večeři. V přijímacím sále seděla recepční, která vypadala pořád trochu omráčeně. Byly tam dvoje velké dveře. Jedny vedly do sálu a ty druhé se otevíraly do chodby, která vedla do kuchyně. Na opačné straně byly kanceláře. Na druhé straně haly byly dvě schodiště, které vedly na balkon a odtud do pokojů pro hosty.Hned, jak se ocitli ve dveřích, Kami všem poručila, aby se rozprchli různými směry, takže když cíleně zamířila do kanceláří, byla překvapená, když zjistila, že je jí Jared v patách.Běž slídit někam jinam! nařídila mu.Ne, řekl Jared. Někdo po tobě pořád jde. Nehodlám tě nechat samotnou, aby tě někdo strčil do další studny.Kolik studen očekáváš, že bude v tomhle penzionu? zeptala se Kami.Fajn, tak neodejdu, protože jinak bys určitě dostala po hlavě nějakým svícnem.Kami věděla, že Jared mluví vážně, a tak neztrácela svůj čas hádkou s ním. Přistoupila ke dveřím a pokynula Jaredovi, aby šel za ní. Pak opatrně vklouzli do místnosti plné čistících prostředků. Zavadila o mop a ten s ránou přistál na zemi. Kami se při tom zvuku snažila nenadskočit.Asi to budou ty další, řekl Jared. Otevřel další dveře, které vedly do místností plných praček a sušiček. A jednoho páru: žena seděla na pračce a rychle muži před ní sundavala sako a kravatu, zatímco mu omotávala nohy kolem pasu.Kami vyjekla.Jared si odkašlal a řekl: "Omlouvám se." Pak rychle zabouchl dveře.Bylo v pohodě, že tak vylítla, řekla si Kami. Neměla přece nervy z oceli. Pokračovala dopředu a zkusila další dveře. Ty odhalily místnost s prázdným stolem a s kartotékami. "Beru si počítač, ty se vrhni na ty kartotéky," řekla Kami.Pod sešívačkou byl fialový papírek. Bylo na něm napsáno CASSIE41. Když se Kami otočila k počítači a zkusila se přihlásit pod účtem Host, vyskočil jí požadavek na heslo. Kami napsala CASSIE41 a účet jí přihlásil.Bohužel, spolu s nedostatkem zabezpečení tu byla i nedostatečná organizace. Kami strávila hodně času prohledáváním vstupních dotazníků současných hostů ve složce s datem loňského roku. Odolala nutkání jí celou předělat. Spolu s tím, jak světlo ubývalo, mžourala na obrazovku počítače a proklínala skutečnost, že nemohla rozsvítit.Pak našla záznam z noci 10.září. Slyšela, jak se Jared otočil a šel k počítači."Brzdi trochu," řekla Kami. "Nech mě říct nejdřív s uspokojením v hlase 'Bingo', a pak aspoň předstírej, že jsi překvapený a ohromený.""Fajn.""Bingo," řekla Kami. "Už se můžeš podívat."Jared se opřel o zadní stranu židle a podíval se jí přes rameno. Kami najela myší na jména hostů. "Ta noc tu byla celkem bída," okomentovala to Kami. "Jenom tři obsazené pokoje, Jocelyn a Chris Fairchildové, kteří si chtěli dopřát romantickou noc bez dětí. A Terry Cholmondeley-""S manželkou," dodal Jared. "Madeline.""Není to její manžel," řekla Kami. "Je ze Sorry-in-the-Vale. Takže nám tu zbývá jenom Henry Thorton z Londýna. Který se tu ubytoval jenom na jednu noc." Kami zmáčkla tisk stránky s podrobnostmi o tomhle chlapíkovi. Už viděla polovinu adresy Henryho Thortona - stačila jí jenom minutka....Jared jí otočil na židli směrem k sobě. Podívala se mu do očí.Někdo jde. Radši bys mě měla políbit."Jenom kvůli tomu, že někdo jde? To je takové klišé," řekla Kami. Zvedla se a vzala z tiskárny vytištěnou stránku. Oba zaslechli kroky za dveřmi. Jared se sklonil a zaváhal.Neudělá to. Vždycky se snažil vyhýbat jejím dotekům.Dveře se otevřely.Žena, která stála ve dveřích, na sobě měla zástěru penzionu. Kami si byla nejasně vědomá skvrn na ní. Doufala, že si nevšimla zvuku vypínajícího se počítače. "Co tu vy dva děláte?""Utíráme prach!" vyhrkla Kami.Žena si odfrkla. "Je mi to jasné.""Ujišťuju vás, že jsme se tu nemuchlovali," řekla Kami."Dobře," řekla žena. "Pak se teda můžu zeptat, co jste tu dělali?""Načapala jste nás," oznámil Jared. "My - se - muchlovali. Prádelna byla obsazená kolegy, co byly zrovna uprostřed muchlování, tak jsme to zkusili tady.""Prádelna ..." Žena se podívala do haly. "Vy dva tu zůstaňte. Jdu si promluvit s vaším nadřízeným!" Pak vyrazila chodbou pryč.Jared a Kami si vyměnili pohled. Pak oba vyrazili ke dveřím a rozběhli se halou opačným směrem, než ta ženská, tak rychle, jak jenom mohli. Nakonec vyběhli ven dveřmi na konci chodby.Vklopýtali do tmy a narazili do několika věcí.Jared zaklel. "Co to je?"Kami osvědčeným vyšetřovatelským pohybem přejela rukou po předmětu před nimi. "Nejspíš rotoped. Moje další teorie je, že je to obrovský šlehač, je nejspíš trochu nepravděpodobná.""Fajn," zašeptal Jared pořád zadýchaně od běhu. Znělo to ale, jako kdyby zadržoval smích. "Jenom malá posilovna. To je v pohodě. Jdeme tudy. Vem mě za-" Zarazil se dřív, než by stačil říct 'ruku'.Nevzala ho za ruku. Nepomohlo by to. Jenom by je to víc vyhodilo z jejich rovnováhy. Nemohli se tady ztratit.Oba byli zticha a předstírali, že necítí rozpaky toho druhého, dokud tedy nedošli do další místnosti a Jared nezakopnul o něco, co Kami označila jako masážní křeslo.Ucítila jeho pobavení. Po chvíli řekla: "Máme štěstí, že ty dveře byly odemčené.""I kdyby nebyly," řekl Jared blízko jejího ucha, "otevřel bych je."Kami minula masážní stůl a přešla k něčemu, co vypadalo jako skříň plná lahví, které se zlověstně zatřásly. Pak uviděla další dveře, zpod kterých vycházelo matné světlo. Nevypadalo to, jako kdyby se tam svítilo, ale spíš jako kdyby tam bylo rozsvícené nějaké podvodní světlo, jaké se používá v akváriích."Ne, neotevřel," řekla Jaredovi a ve tmě se na něj usmála. "Neotevřel bys žádný zámek, a ani bys neprovedl nic jiného nezákonného. Protože ty nejsi žádný delikvent.""Ach, jasně že nejsem," řekl Jared. "To je přece vidět."Kami zašátrala po klice u dveří, pevně jí chytila a zmáčkla jí. "Tohle je něco jiného. Stejně jako byla něco jiného naše malá akce v advokátní kanceláři. My se snažíme nastolit spravedlnost."Jared se opřel o rám dveří vedle ní. "Jasně, jenom jsem byl trochu zmatený," řekl se smíchem. "Být hodný je celkem zábava, když jsem s tebou."Světlo se odráželo od zdi v místnosti a vytvářelo na bílých dlaždicích pohyblivé záblesky. Kami udělal opatrně krok dopředu.Místnost byla kruhová a celá obložená světlými dlaždicemi. Kami u nohou ležel čtvercový bazén. Nad ním bylo střešní okno. Noční obloha se odrážela od bazénu, jako kdyby to bylo zrcadlo a pokrývala hladinu vody hvězdami.Kami slyšela, jak se Jared zasmál a otočila se. Právě si sundaval košili. Zástěra už byla hozená na podlaze. Zahlédla jeho hrudník a rychle stočila pohled zpátky k bazénu. "Jarede," řekla. V puse měla najednou sucho. "Tohle není definice slova být hodný!" Cítila, jak jí projelo příjemné vzrušení. Jenom když na to pomyslela, zůstávala jí jenom malá sebekontrola."Ale může to být celkem zábava.""Nehodlám to udělat a ty taky ne," řekla mu.Jared skočil do bazénu. Jeho tělo proťalo hladinu a zmizelo ve tmě. Kami ucítila v mysli Jaredovi pocity: adrenalin, radost z uvolnění se a vykašlání se na všechno, z něčeho takhle neškodného.Jeho hlava se vynořila nad hladinou. Vlasy měl ztmavlé díky vodě a od jeho kůže se odráželo slabé světlo. "Pojď," řekl.Kami na chvíli zaváhala a pak mu nařídila: "Otoč se."Jared se usmál -lehkým úsměvem, který cítila až v morku kostí- a udělal to. Kami s podezřívavým pohledem zkoumala jeho lopatky, když si sundávala zástěru a černé tričko. Dávala si pozor na stránku, kterou měla zastrčenou v zástěře. Přála si, aby na sobě měla spodní prádlo, které k sobě aspoň pasovalo, i když to se stávalo jenom párkrát do roka. A přála si, aby na sobě měla aspoň nenápadnou černou podprsenku místo zářivě oranžové."Oranžovou?" zeptal se Jared. Na její vlnu nevole odpověděl jenom rychlým: "Nešmíroval jsem tě! Jenom jsem ti četl myšlenky!""Zajímalo by mě, co je to soukromí. Myslím, že se to nikdy nedozvím," řekla Kami a skočila do vody. Byla ledová. Chvíli byla v šoku, i když to byl příjemný šok, když se nechala unášet na hladině. Její tichý smích se odrážel od dlaždic a nakonec byl pohlcený lehkou sprškou vody, kterou jí Jared šplouchnul do obličeje.Kami mu to vrátila, i když už se v ledové vodě začala třást. Jareda napadlo, že by jí mohl chytit a potopit, aby jí trochu poškádlil. Ale bylo by to divné. Byl mnohem větší, než ona."Hej," řekl Jared a otočil se. Vlnky v bazénu se rozbily o její kůži. Postavily se jí chloupky na rukách a kůže jí začala jemně brnět. "Nikdy bych ti neublížil.""Vím, že ne," řekla rychle Kami. "To není kvůli tomu." Nebylo. Znepokojoval jí fakt, že tu byl s ní a ona si ho byla celou tu dobu až bolestivě vědomá. Myslela na stovky věcí najednou, třeba na to, že je někdo může chytit. Taky si ale všimla svalů na Jaredově hrudi a ramenou a nevěděla, co si má počít s faktem, že si najednou začala všímat takových věcí.I tak to ale byla celkem sranda.Kami si všimla záblesku tenkého řetízku na jeho krku, který viděla už na zvonici. Teď ale viděla i to, co měl předtím skryté pod tričkem: starý cent. Vypadal jako ten, co mu poslala před lety.Kami se podívala na jeho tvář."Říkal jsem ti, že ho mám," řekl jí. "Našel jsem ho na podlaze v našem bytě."Kami se od něj odvrátila. Cítila na sobě váhu jeho pohledu. Nechtěla, aby Jared věděl, na co myslí, tak na něj stříkla vodu a řekla: "Dvě kola. Zkus mě porazit."Hluk v jedné z tělocvičen donutil Kami rychle doplavat ke kraji bazénu. Vytáhla se ven, popadla jejich oblečení a natáhla se k zástěře pro papír. Pak běžela k Jaredovi. Už byl venku z bazénu a snažil se otevřít skleněné dveře, které vedly na terasu venku.Bylo zamčeno.Kami teď slyšela, jak se k nim blížily kroky. Hodila Jaredovi na hruď jeho oblečení. Věděla jsem, že byl tohle špatný nápad. Nastolování spravedlnosti je dobré pro karmu! Užívání si ilegální zábavy vede k tomu být dopadený skoro nahý!Kroky byly pořád blíž. Odrážely se od dlaždic i od střešního okna.Jared se zhluboka nadechl. "Promiň, Kami."Kami upoutal třpyt hvězd na hladině bazénu. Podívala se do bazénu. Nezajímaly jí kroky, které se pořád přibližovaly, ani mužský hlas, který zakřičel: "Kdo je tam?"Světlo v bazénu bylo tak jasné, že se zdálo, jako kdyby bylo něco pod vodou. Jako kdyby to světlo pocházelo od nějakého podvodního pokladu.Co to sakra je? zeptal se Jared.Nemám tušení.To světlo nebyl žádný trik noci. Nebylo to ani způsobené jejich panikou. Světlo splývalo ve vzduchu a připomínalo nějaký krystalový závěs táhnoucí se z vody vedle nich až ke střešnímu oknu. Skrz tuhle zářící oponu viděla Kami chlapa z ochranky v uniformě a s neměnným výrazem na tváři.Strážný se rozhlédl po místnosti. Nezdálo se, že by ho vyvedl z míry lesk světla ve vzduchu, ani dva mokří teenageři jenom ve spodním prádle třesoucím se za ním.Zamračil se, kývl a otočil se. Neviděl je. Neviděl nic.Když muž odešel, světlo vybledlo, jako když se na světle třpytí částečky prachu a potom přestanou, když je překryje stín.Kami se opřela o skleněné dveře. "Nerada ti kradu hlášky," zamumlala. "Ale co to sakra bylo?""Nemám tušení," řekl Jared.
YOU ARE READING
Unspoken - přepis :)
FanficKami Glas miluje někoho, koho nikdy neviděla ... kluka, se kterým mluvila v mysli od chvíle, kdy se narodila. Když byla malá, nemlčela o svém imaginárním kamarádovi a tak je v jejím ospalém anglickém městečku Sorry-in-the-Vale tak trochu outsider. I...