Doma(15)

81 11 0
                                    

Tati,ja se omlouvam,ale dneska domu neprijdu"

"Ahoj Marusko,jaktoze neprijdes?"

"Budu se starat o Jirku,jsem u nej doma neboj se. Nic se mi nestane."

"Dobre,ale zitra se prijdte najist"

"Prijdte?"

"Ano,ty s pritelem a zadne protesty"

"No dobre" zavesil.

Sla jsem se podivat,kde Jirka je.
Lezel na posteli a spal.
Prisla jsem k nemu a prikryla jsem ho dekou.
Je tak sladkej kdyz spi. Nezaslouzis si aby ho Vadim zbil.
Dyt Jirka je hodnej,milej a krasnej kluk..
Chtela jsem si udelat kafe,ale jelikoz jsem se tu nevyznala tak sem ho hledala po cele kuchyni. Konecne jsem ho nasla.
Nekdo me objal ze zadu a dal si hlavu na moje rameno.

"Maruško,udelas mi taky kafco?"

"Udelam,ale okamzite si bez lehnout! Mas se setrit.." a stouchnu do nej.

"Ale ja tu chci byt s tebou a objimat te" rekl smutne.

"Kdyz si pujdes lehnout tak tam prijdu za chvilku za tebou"

"Beru te za slovo" a odesel.

Kdyz se voda ohrala,zalila jsem kavu a sla ji odnest.
Jen tak si tam lezel na gauci a cekal kdy se objevim. Boze.
Jak je mozne,ze jsem tu s nim zrovna ja a ne nejaka jina?
Proc si vybral me? Mrzi me,ze to schytal za me..
Tohle Vadimovi nikdy v zivote neodpustim. Nikdy.

Proč Já?Kde žijí příběhy. Začni objevovat