Strach(43)

89 10 3
                                    

Máji pohled

Nekdo otevrel dvere..

"Rozvazu te, ale opovaz se utect, jinak te zabiju."

Jen jsem prikyvla. Tomu klukovi mohlo byt tak 19 let, ale sel z nej strach a zaroven byl roztomily.
Odesel a za 10 minut se vratil s pizzou a s oblecenim pro me.

"Opovaz se me prasknout za tu pizzu.. Spravne bych ti nic davat nemel, ale nechci aby tak krasna holka jako ty, trpela a hladovela.. neno to spravny.. Omlouvam se.."

"Ale proc by jsi mi nic nemel davat? Copak me chcete zabit?
Za co se vubec omlouvas? Za to, ze jsi me unesl?!"

"Protoze by me za to zabili.. sice si hraju na tvrdaka, ale nejsem takovej. Ja jsem te k sakru neunesl! Jsem jen poskok a ted se najez musis mit hlad"

"Dekuju ti. A jak se vlastne jmenujes?"

"David Lukas, tvoje jmeno znam Marusko"

Dojedla jsem pizzu a kousek jsem dala i Davidovi.

"Mas hezky jmeno Davide" usmala jsem se.

"Dekuju, radsi uz pujdu, kdyby me tu s tebou videli dopadlo by to blbe..snad se ti nic nestane, jsi mila holka. Tak pa"

Odesel a ja tu zustala zase sama..

Proč Já?Kde žijí příběhy. Začni objevovat