9.Chapter

5.3K 288 20
                                    


Pohled Elizabeth: 

"To neudělal" tohle bylo jediné , co ze sebe Ed dostal. Jenom jsem kývla a víc si přitáhla chlupatou deku k tělu. Ed mě odvezl k němu domů a teď sedíme v obývacím pokoji. Já přikrytá dekou s uplakanými očima a Ed, co se snaží zpracovat to, co jsem mu právě řekla. 

"Můžu tu zůstat?" špitnu, jelikož nevím, kam jinam bych asi šla. Ed se na mě podívá takovým divným pohledem , ze kterého mám strach. 

"Jsi se zbláznila? Proč se mě proboha ještě ptáš. Já bych tě teď ani nikam nepustil.......pojď jsem" řekne a roztáhne svou náruč , do které ihned padnu a nasaji jeho nádhernou vůni. Krasně voní. Teď se cítím v bezpečí. 

Najednou se domem ozve zvonek a já se od Ede odtrhnu s otázkou v očích. Kdo ho tak pozdě otravuje?

Pohled Harryho :

Když otevřu dveře, tak mě za dveřmi čekají 3 paka , které teď ani vidět nechci a hlavně nepotřebuji. Usmívají se od ucha k uchu a všímám si flašky  vodku , co svírá blonďák v ruce.

"Jdeme na návštěvu!" 

******

@Elizabeth_Williams_18 :   Máš divný kamarády....

@ Edward_Styles_06 : Proč? 

@Elizabeth_Williams_18 :  Děsí mě.... 

@ Edward_Styles_06 : A to jako proč? 

@Elizabeth_Williams_18 :  Čemu se směješ?! Stále tě vidím, na to nezapomínej!

@ Edward_Styles_06 : Dobře promiň, a proč si myslíš, že jsou divní?

@Elizabeth_Williams_18 :  Vážně se mě ptáš?! 

@ Edward_Styles_06 : Asi..

@Elizabeth_Williams_18 :  Ten blonďatý ti za chvíli sežere i stůl, ten hnědovlasý , co je více potetovaný, vypadá jako kdyby měl v hlavě hnízdo nějakých ptáků a ten třetí se na mě pořád divně dívá, asi mě bude chtít sežrat...

@ Edward_Styles_06 : To nene  

@Elizabeth_Williams_18 :  Bože přestaň se smát, pak se musím i já! 

@ Edward_Styles_06 : Když to nejde! 

@Elizabeth_Williams_18 :  Bože nesměj se! Teď se musím i já smát , tvůj smích je nakažlivý

"Takže fajn , nevím co jste měli,ale chci to taky!" z ničeho nic vykřikne ten s vrabčím hnízdě na hlavě. My s Edem se na sebe jen otočíme a propukneme v další záchvat smíchu. Sedím naproti němu , takže mám přímý výhled na něj. 

Z ničeho nic mi začne zvonit mobil. Podívám se na číslo volajícího a hned se mi chce opět brečet. S rozklepanými prsty zvednu hovor a spolknu knedlík, jenž se mi vytvořil v krku. 

"Kde jsi? Víš jaký o tebe mám strach ségra!" křikne první slova a já nechám přepadnout první slzy přes okraj. Vím , že se na mě všichni dívají,ale mě je to jedno. 

"Pryč od tebe , jak jsi chtěl předtím než jsi mě dvakrát praštil" řeknu kňourajícím hlasem a zaregistruji, že Ed vstal a teď mě drží za ruku a klečí přede mnou. 

"Co to plácáš? Vrať se prosím domů" řekne a já popotáhnu. 

"Sbohem Jeremy" řeknu a s těmito slovy vypínám hovor a následně i mobil. Podívám se na Eda, který si mě přitáhne do jeho objetí a já mu začnu brečet do ramene. 

"Pojď půjdeš si lehnout" řekne Ed a nečeká na moji odpověď. Rovnou mě bere do náruče a já neodporuji. Cítím, že jdeme do schodů. Vlastně ani nevím, jak vypadá jeho dům, ale vím, že je veliký. 

*****

"Já potom budu ve vedlejším pokoji, teď musím jít vykopnout ty paka" řekne a uchechtne se a já s ním. Už ležím v posteli a on mě hladí po vlasech. Je mi to příjemné. Chystá se vstávat,a l já ho zadržím tím, že ho chytnu za zápěstí. Otočí se na mě. 

"Lehneš si prosím potom se mnou, prosím" špitnu a on se jen usměje. Skloní se ke mě a dá mi malou pusinku na čelo. 

"Určitě" 

♣ Další díl je na světě! Komentujte a hlasujte! ♥♥ A jak jsem slíbila, když u minulé části bude 5 votes, tak přidám další a vy jste to zvládli, jste úžasní! ♥

I love you ♥ 




Messenger? Messenger. - czech .H.S.Kde žijí příběhy. Začni objevovat