Messenger? Messenger. - czech .H.S.

27.Chapter

Pohled Harryho : 

Slyším vzlyky dívky sedící vedle mě. Dotek na mé ruce je čím dál tím větší a vzlyky neustávají. Cítím, jak mé nohy leží a mé ruce jsou položeny podél mého těla. Nadále cítím pípání příšerných stojů. Nemůžu hýbat s prsty, je to téměř nemožné. Vše jako by bylo utlumené. Chci otevřít víčka , snažím se ze všech sil a zdá se že i úspěšně. Pomalu , ale jistě mě oslepil paprsek světla z venčí , bohužel potřeboval jsem vidět dívku vedle sebe. Seděla tam. Byla úplně jiná,ale pořád moje. Její vlasy byly volně svázané v drdolu, po bradu vytáhlou deku a její oči byly plné utrpení a smutku. Byla strašně pohublá a plakala. Dokonce si ani nevšimla, že se na ni několik minut dívám. 

"Pláč ti nesluší, krásko"  pronesl jsem. Sám jsem se divil , jak můj hlas je nakřaplý. Ihned se na mě otočila a v jejím obličeji se mihla jen jedna vlastnost. Radost. Neváhala a hned mě přišla políbit , polibek jsem ji samozřejmě vrátil a hned mě objala. Slyším, že její vzlyky nabrali na hlasitosti, ale to bylo z radosti. Konejšivě jsem ji šepkal do ucha a konejšivě ji hladil po zádech. 

"Panebože, vážně jsi se probral. Bože , děkuji. Ani nevíš, kolik se toho teď odehrálo, bože ty jsi se mi vrátil. Chápu, že už mě nebudeš chtít nikdy viděl, nedivím se, ale jediné nad čím jsme poslední týdny uvažovalo bylo jen jedno. A to že bys mě opustil a já ti ani neřekla, jak jsem v lásce s tebou až po své uši. Neunesla bych to a asi bych odešla za tebou. Prostě jediné co chi říct, je že tě neuvěřitelně miluji a klidně , když mi teď řekneš ať vypadnu , tak..." mlela pátý přes devátý, ale já s těch slov chápal všechny, které řekla. Umlčel jsem ji tak, že jsem své rty přitiskl dravě na ty její. Nejprve bla v šoku , ale následně spolupracovala. No prostě jsme se dostali do pozice, že na mě seděla obkročmo a mé ruce spočinuli na jejím zadku a zádech. Její ruce byly v mých vlasech a naše čela byla opřená o sebe. 

"Miluji tě,Elizabeth" 

****** 

@Elizabeth_Williams_18 : Dnes je to třetí den. třetí den , co jsi v kómatu. Polici je tu v jednom kuse a kluci jsou pod neustálím tlakem médií. Jistě že nikdo neví, co se doopravdy stalo. všichni to tutlají. Ležím u tebe a má hlava klesla na tvé rameno. Brečím a píšu ti esemesku , protože beznadějně čekám na to až mi zacinká mobil a dojde mi od tebe otřepaná a trapná esemeska , kterou tak moc miluji.. 

@Elizabeth_Williams_18 : Dnes je to přesně týden , co jsi v kómatu. Myslím, že se všichni  spíše bojí o mě než o tebe. Dokonce my Louis zařídil, že tu můžu prakticky bydlet s tebou. Snad jako tento minulý týden. Bože , tak strašně mi chybíš. Za ten týden jsme musela asi vypustit tisíc litrů slz... 

@Elizabeth_Williams_18 :  Týden a půl. Harry jsi ode mě pryč týden a půl! Nezvládám to. Nechci to sakra bez tebe zvládat. Prosím tě, vrať se ke mě. Všechno je lepší než tohle. Pořád tě držím za ruku a každý den ti říkám to samé.  Tak Harry je další den. Byl by to jeden z nejlepších dní, kdyby jsi konečně otevřel své nádherné oči a promluvil ke mě tím svým nádherným hlasem a já se ti rozbrečela na rameno. Myslíš , že se dnes takového dnes stane? tohle ti říkám každý den v domnění, že se mi to přání konečně splní. 

@Elizabeth_Williams_18 : Dva týdny, dva neuvěřitelně dlouhé týdny přežívám jako duch. Dokonce mě museli napojit už několikrát na kapačky, protože jsem tady omdlela. Říkám si, kdyby jsme ti já jenom husa napsala , mohlo být vše jinak. Všechno! 

@Elizabeth_Williams_18 :  Blíží se konec dne a před námi už to jsou tři týdny... Je to další večer , kdy tě přikryji a dám ti pusu na čelo a popřeji ti krásnou noc plnou krásných snů. A pak ti píšu esemesku, ve které ti říkám to samé.. Miluji tě Harolde Edwarde Stylesi a vždy budu, to se spolehni

Čtu asi stou zprávu , co je ukrytá v mém mobilu a nechápu, že si tím moje princezna musela vším projít. Asi tak před hodinou mi moje kráska jela pro věci domů. Doktoři mě shledali po fyzické stránce v pořádku, tudíž hned můžu jít domů. Odložím mobil na stolík a prohrábnu si své vlasy. 

"Nazdar kamaráda, ty jsi nám dal ale pěkně zabrat! Hlavně naší malé Elince. Teď už opět září radostí!" křiknou ty paka , která se přiřítí do mého pokoje a hned se ke mě všichni nahrnou pro objetí. Usmívám se jako měsíček a každému objetí vracím. Všímám si menší postavy dívenky , jak se ke mě řítí s taškou v ruce.

"Připravený domů?" 

♣ Konec dobrý , všechno dobré? :O Můžu vás ujistit, že to není konec téhle povídky a ani se k němu zdaleka neblížíme. Ještě něco pro vás připravené mám. 

♣ Co říkáte na nový díl? :O 

Love you Darlings ♥