Jsem jiná, a to se mu líbí

KAPITOLA 16

Dva dny do prázdnin.

Brian? Nic.

Dárky? Nemám.

Jsem šťastná? Nejsem a nejspíš ani nebudu.

Jak jinak, jsem v knihovně. Tentokrát čtu knihu od Colleen Hooverové a nemůžu přestat číst. Dneska jsem měla jen dvě hodiny a na dějepise se nejspíš neukáži, jelikož mě ta knížka baví a nechce se mi od zahřáté deky a gauče pryč. Mého milovaného gauče. Začala jsem číst asi v 9:45 a už jsem na sté stránce a to je teprve 10:30. Jsem dobrá. Dneska zůstanu tady, až do večera. Knihovna je nejdokonalejší místo k žití a přežití. V knihovně a knihách přežijete cokoliv. 

Zvoní na hodinu, oddychnu si a čtu dál. 

,,Ahoj Noemi.'' Zašeptá a vejde. Ten hlas mi chyběl i..chyběl mi. Usměje se a posadí se vedle mě. Stáhnu nohy k sobě a založím si rozečtenou kapitolu svou hodně starou a opotřebovanou záložkou, které se nikdy nevzdám. Koukám na obal knihy a on kouká..vlastně nevím. Na mě? Z okna? Na knihu, stejně jako já? Chvíli sedíme v tichosti, kdy každý hypnotizujeme něco a já prolomím to ticho. Vážně nevím, proč nebo jak, jsem to udělala. Víte..Brian mi chyběl a to chyběl, myslím opravdu chyběl. Kdyby nepřišel, nešla bych za ním a neprosila ho o odpuštění, ale nejspíš bych za ním alespoň zašla. Je to jako droga. Mám ve svém životě pár drog bez kterých to nejde. 1. Knihy, 2. Jídlo, 3. Brian.

,,Oba jsme to posrali.'' Vypustím ze sebe a trochu se zastydím, protože paní Lannová by mi jistě vynadala za tohle slovo. Nesnášela sprostá slova, a když ho někdo v knihovně řekl, vyhodila ho. Usměje se, pořád se smutkem v očích a pak mi knihu, kterou držím v ruce, vezme a položí vedle sebe. No..a potom? Potom si vlezl ke mně pod deku. Přitáhl si mě k sobě. Já se o něj zády opřela a začala číst otevřenou knihu, kterou mi podal do rukou, když jsem se konečně usadila a opřela. Nemluvili jsme. Já četla. On mi hladil ramena. Já četla. On promluvil. Já mlčela. On usnul. Já dočetla. 

,,Moc mě to mrzí Noemi.'' Promluvil tiše. Já kývla. Potom usnul. Poznala jsem to pravidelným oddechováním a tím, že mě přestal hladit na ramenou. Zavřela jsem knihu a opřela se hlavou o jeho hruď, která se pravidelně zvedala. A potom jsem usnula. Usnula jsem s Brianem na jedné pohovce. Usnula jsem na Brianovi. Šťastná.