Tábor plný překvapení

13. kapitola

* Pohled Tima *
Já a Diana jsme vedli Sall k zdravotnici. Sall byla víc a víc malátnější, bál jsem se o ni. Je to moje vina! Měl jsem jet rychleji a srát na dramatický příjezd do tábora. Jsem debil.
,,Sally?" začal jsem pomalu.
,,Ano Time?" usmála se.
,,Promiň. Je to moje chyba, kdybych nebyl debil, tak by se ti lékařské pomoci dostalo dřív." vyhrkl jsem a v očích se mi začaly tvořit slzy.
,,Time, ty za to nemůžeš. Navíc jsi mi zachránil život. Kdoví, co by se mnou bylo teď." usmála se a dala mi pusu na tvář. Uklidnil jsem se a setřel slzy.
,,Tiff! Máme tu Sall s postřelenou nohou! Pomoc nám." zakřičela Dia, jakmile jsme se zastavili před menší dřevěnou budovou.
Když se nic nedělo, vzal jsem Sall do náručí a šli jsme i s Diou dovnitř. Diana otevřela dveře. Tiffany tvrdě spala.
,,Budíček! Máme tu postřelenou!" zaječela Dia z plných plic. Tiffany vyletěla z postele.
,,Panebože! Co se ti Sall stalo? Jak tě mohl někdo postřelit?" zděsila se Tiff, jakmile viděla tu postřelenou nohu, ze které stále tekla krev.
,,To to je nadlouho." odpověděla Sall koktavým hlasem.
,,Time. Polož Sall sem na postel a odejděte, ty i Diana. Potřebuji klid na ošetření." udělal jsem, co mi řekla, ale brblal jsem při pomyšlení, že tu Sall musíme nechat, ale asi se s tím budu muset smířit.
,,Time?" zarazila se Diana, když jsme vyšli ven.
,,No?" opáčil jsem.
,,Co je vlastně s tím únoscem? Kde teď je?" při těchto slovech ve mně hrklo. Diana má pravdu, kde je právě ten únosce? Co má v plánu? Má snad v plánu opět napadnout někoho z tábora, nebo nedejbože někoho zabít?
,,Time! Vnímáš mě?" vytrhla mě Dia z mých myšlenek.
,,Ano, vnímám tě. Právě jsem nad tím přemýšlel a absolutně nevím, kde ten pachatel je a co má v plánu. Možná bychom měli zavolat policii."
,,Policii jsme už volali. Jsou v lese a hledají vás... No jo! Musíme jim zavolat, že jste už tady a taky Nelle a Cin, že tu nemusí být celý tábor." Dia zvedla telefon a začala vytáčet číslo na policii.
Rozhodl jsem se jít do stáje za Dream. Řekl jsem to Dianě, ta přikývla a já vyrazil směr stáj.
Když jsem byl už skoro u stájí, uslyšel jsem motor. Otočil jsem se. Přijelo nějaké auto. V té tmě jsem neviděl, co je to přesně za auto, ale viděl jsem ty osoby, které z toho auta vystupovaly. Z auta vystoupily 2 slečny, nejspíše to budou Nella a Cin. Znám je jen z doslechu, protože minulý rok, když jsem tu byl poprvé, tak tu nebyly...měly prý nějakou práci.
Otevřel jsem dveře stáje. Viděl jsem, jak koně ze svých boxů vystrkují zvědavě hlavy. Dream zařehtala a začala kopat nohou do dvířek boxu. Dreaminku už budu vlastnit 4 roky, hrozně to utíká. Přesně si pamatuji, jak jsem kupoval 3 letou neobsedlou a ještě nevycválanou klisničku. Za ty 4 roky co jí mám jsme zvládli opravdový kus práce, ale největší pokrok jsme zaznamenali až před rokem, při příchodu do tohoto ranče. Ranč leží asi 20 kilometrů od Chicaga, mého bydliště, takže to nemám zas tak daleko.
Vešel jsem k Dream do boxu. Byla mi docela zima, vtom jsem si uvědomil, že stále nemám triko. Dreaminka mi začala olizovat hrudník, musel jsem se začít smát. A to nejen proto, že mi to přišlo zábavné, ale hlavně proto, že to hrozně lechtalo.
,,Dreamino! Přestaň!" snažil jsem se znít přísně, ale moc mi to nešlo, avšak toho přeci jen nechala. Ani nevíte, jak se mi ulevilo.
,,Dream počkej tu a nezlob! Jdu si jen pro triko a mikinu, ale přijdu." usmál jsem se a podrbal jí za ušima. Ona zařehtala a začala mi strkat hlavou do kapsy.
,,Ty chceš pamlsek? No nedám ti ho jen tak. Dream, usměj se!" řekl jsem a Dream zvedla pysky tak, že byly vidět její zuby.
,,To je hodná holka." poplácal jsem ji a dal jí pamlsek.
Otevřel jsem dvířka, vyšel a hned je za sebou pořádně zavřel a zabezpečil, protože Dreaminka strašně ráda utíká, no a když ji chceme chytit, tak si z nás akorát dělá srandu a obíhá okolo nás a dělá kozly.
Dream vystrčila hlavu z boxu a zařehtala. Pohladil jsem ji, otočil se a chtěl odejít. Ale když jsem již přicházel k hlavním dveřím, tak se dveře otevřely a přede mnou stála nějaká holka v mém věku.
,,Ahoj krasavče, já jsem Nell. Ty musíš být Tim, co? Jsi hezčí než jsem si tě představovala." řekla a natahovala svou ruku s úmyslem, že mě pohladí po tváři. Chytil jsem její ruku a odtáhl ji od sebe.
,,Mám přítelkyni." vyhrkl jsem ze sebe bez přemýšlení. Sice to není tak úplně pravda, ale co jsem měl v tu chvíli dělat.
,,Oh. Ale já jsem určitě hezčí, než ta tvá přítelkyně." tahle věta mě neskutečně naštvala.
,,Ne, to teda nejsi a upřímně, i kdybych přítelkyni neměl, tak bych si nikdy nic nezačal s takovým člověk, jako jsi ty. A teď mi prosím uhni, jdu se převléci." řekl jsem hodně nepříjemným tónem. Vykulila oči, ale ustoupila mi.
,,Díky." poděkoval jsem potichu, otevřel dveře a odběhl do své chatky pro nějaké triko.
V chatce seděl Sam, Rose, Teri, nejspíš Cin, Kevin (Teriin přítel a na táboře nám pomáhal s hrami) a kuchařka Elis. Pozdravil jsem je a šel ke skříni. Vzal jsem si na sebe šedé triko s obrázkem Chicaga a mikinu s nápisem 'Fall Out Boy, believers will never die 'cause they are saving rock and roll', kterou jsem dostal od kluků z Fall Out Boy k narozeninám.
,,Kam se zas chystáš Time? Nechceš si náhodou odpočinout?" zeptal se mě Sam.
,,Musím za Dream a pak potřebuji promyslet překvápko pro Sall. Tak já jdu, zatím ahoj." rozloučil jsem se a vyrazil k Dream. 6. oddíl měl mít hlídku. Hlídku měly zrovna nějaké dvě holčiny, chodily tam s baterkou a hrozně se smály.
Když jsem otevřel dveře stáje, opět se z boxů vynořilo několik koňských hlav. Tentokrát Dream nekopala do dvířek, ani neržála. Divný. Přišel jsem k jejímu boxu a málem se mi zastavilo srdce. Dvířka otevřená úplně dokořán a Dream pryč.

Doufám, že se vám tato kapitola líbila a moc děkuji za jakoukoliv podporu. Jsem vám za to hrozně vděčná :3.

~ Kari