Tábor plný překvapení

16. kapitola

Přišli jsme k jízdárně. Dia seděla na lavičce a její oddíl držel koně. Na jízdárně bylo 12 koní. Děti se rozdělily na 2 části, aby na ně vyšli koníci.
První část, ve které bylo přesně 12 dětí, se rozběhla ke koním.
,,Neběhejte u těch koní!" okřikla jsem je a začala se belhat doprostřed jízdárny k Dianě.
,,Sall! Já ti pomůžu!" vyhrkl Tim a opět mě podepřel.
,,Díky." zašeptala jsem mu do ucha.
,,Ne, já chci jet na Johnym! Jdi pryč!" začaly se hádat dvě holčičky o uhlově černého valacha Johnyho.
,,Holky! Nehádejte se o něj! Buď jedna ustoupí a pojede na Rickovi, nebo nebudete jezdit ani jedna!" prohlásila Dia hodně ostrým tónem. Nakonec mladší holčička ustoupila a šla k Rickovi.
,,Sall, já jsem tak ráda, že jsi tu se mnou!" řekla Diana a jakmile jsem se posadila k ní na lavičku, jež stála uprostřed jízdárny, objala mě.
,,Já jsem taky ráda, že tu můžu být s tebou."
,,Ehm, ehm...děti čekají až začne výcvik, takže byste se mohly již přestat objímat." zazubil se Tim.
,,Time, nežárli tolik." vyplázla Dia na Tima provokativně jazyk a zvedla se z lavičky.
,,Já nežárlím! Jen myslím na děti." řekl a nasadil uražený výraz.
,,Jasně, že ano Timíku. Ale teď pojď ke mně a sedni si vedle mě." vyzvala jsem ho.
,,A na mě nikdo nemyslí. Pfff." zvolala na oko uraženě Cin, když se Tim usadil.
,,Tak pojď k nám. Co ti v tom brání?" Cin se jen pousmála a sedla si k nám.
Po 30 minutách výcviku se skupinky prostřídaly. Znova se pár dětí dohadovalo kdo na kom pojede, ale brzy se to vyřešilo. A 2. část mohla začít jezditi. Asi by to byl další úplně normální výcvik, ale...

,,Diano, Sall! Potřebujeme jednu z vás. Rychle!" přiběhla jedna holčina z Dianina oddílu. Byla celá udýchaná, propocená a bylo vidět, že se za chvíli rozbrečí.
,,Co se panebože stalo?" vykřikla jsem vyplašeně.
,,Do-do tá-tábora při-přiběhl kůň. Celej zakrvácenej, nechce se nechat chy-chytit a vy...vy jste jediné, kte-které by si s-s tím vě-věděly rady! Nej-nejhorší je, že kdy-když se ho snažila chy-chytit Teri, tak..." dívka se zarazila. Nasucho jsem polkla.
,,Tess! Co se stalo s Teri?" přiběhla k ní Diana a pohladila ji po vlasech.
,,Ten-ten k-k-kůň byl tak splašený, ž-že kdy-když se ho s-s-snažila T-Teri ch-chytit ta-tak jí s-srazil na-na zem a...po-pošlapal jí...a o-o-na je v bezvědomí!" (Pozn. autorky: Ani nevíte, jak je zdlouhavé to takhle psát :D) Tess dokončila větu a začala hystericky brečet. Nám všem vyschlo v krku. Diana nečekala a rozběhla se směrem k táborovému "náměstí".
,,Dio! Já jdu taky!" vykřikla Cin a vyrazila sprintem za Diou. Chtěla jsem běžet (nebo spíš odbelhat se) za nimi, už jsem se dokonce zvedla, ale Tim mě zastavil. Chytil mě za ruku a řekl:,,Nemůžeme tu nechat děti samotné. Navíc ty s tou nohou bys tam nebyla nic moc platná a akorát by se ti mohlo stát ještě něco a to já nechci! Musíš tu zůstat!" Začaly se mu lesknout oči, ale nejspíš se nechtěl před dětmi rozplakat, tak si oči otřel a věnoval mi starostlivý pohled.
,,Time, máš pravdu." letmě jsem ho políbila a znovu si sedla. Usadil se vedle mě, usmál se a začal mě hladit po ruce.
,,Tak děti, i přes toto vyrušení musíme pokračovat dále ve výcviku, takže všichni pobídněte koníky zpátky do kroku. A druhá skupina, která už dojezdila může pomoci těm, kteří ještě to ježdění tolik neovládají, takže vemte vodítka a připněte Ricka, Dannyho, Amy, Sarah a Emily, protože dětem to na nich ještě tolik nejde." nasadila jsem rozhodný tón. Děti mě poslechly a udělaly vše, co jsem jim řekla.

~Kari