Basketball love

zrádce

,,Aiko Matsui, prosím?'' Kdo mi doháje volá takhle večer?! ,,Tady Ami.'' Prudce jsem se posadila. ,,Ami? Jak se máš?'' ,,Mám se dobře. Volám vůli jedné věci, můžu se tě zeptat?'' Na 100% jsem věděla co potřebuje... ,,O Aominovi?'' ,,A-ano. Jak to víš?'' Pousmála jsem se ,,Kise skončil s pár zraněními na tváři a pohmožděnými žebry, ale jinak je v pořádku.'' Oznámila jsem jí. ,,Cože? Tak přeci jel za ním..'' ,,Jo. Podle Kiseho vyprávění vypadal Aomine vytočeně, v jeho očích plála jistá nenávist, ale pak dodal že vůbec neví proč Aomine přijel a proč ho zmlátil..Já taky nevím o co jde.'' Na druhém konci chvíli bylo ticho. ,,Měla by sis na svého přítele dávat pozor. Omlouvám se, pokud tě urazím, ale je to namachrovaný frajírek, který dostane všechno, co chce. '' Řekla mi. Nevěděla jsem, co jí na to říct, ale měla pravdu. ,,Víš, pravda je taková, že se mě ten večer Aomine pokusil znásilnit.'' Dodala ještě. Vyrazilo mi to dech. ,,A zejména Kise věděl, že se tohle může stát. Tohle je můj názor, ať se ti líbí nebo ne. Vím že jsou oba na vině, kdyby Aomine nesouhlasil, nestalo by se to, ale kdyby ho Kise nepozval mohlo být vše jinak.'' ,,Já tomu věřím.'' Řekla jsem jí. Věděla jsem, jakou má Kise povahu. ,,Vím že Kisemu všechna ta sláva přerostla přes hlavu. Uvědomuje si, že má moc. Je to egoista, a jak si říkala, dostane vše co chce. Nevím co získal tím, že vás dva oddělil, ale od toho večera byl pořád veselý. Už vím proč.'' Dostala jsem na něj neskutečný vztek. Rozhodla jsem se že za ním potom pojedu. ,,Jak jsi vůbec našla moje číslo?'' ,,Na stránkách školy.'' Řekla pohotově. Musela jsem se zasmát, taky se zasmála. To bylo vychytralé. ,,Díky že ses mi svěřila. Jsi opravdu v pořádku? ,,Ano, nemusíš se bát.'' Řekla. ,,Dobře, já už tedy musím. Měj se.'' Típla jsem to. Převlékla jsem se z pyžama a vyrazila za Kisem.  Zase sem tam vtrhla, on tentokrát sledoval nějaký film. ,,Můžeš mi říct, co si tím večerem v baru získal? Co si tím do háje sledoval?!'' ,,Nevím o čem mluvíš...'' ,,Víš! Věděl jsi, co se stane s Aominem, když začne pít! Udělal si to schválně!'' ,,No dobře... řekněme že by to byla pravda...'' ,,Proč?!'' ,,Nevím... jen tak?'' ,,Jen tak?! Děláš si prdel? Seš vážně debil, vážně nechápu proč to děláš, idiote!''  Nasraně jsem bouchla do futra a odcházela. ,,Ai-!'' ,,Ne!'' Zabouchla jsem dveře. Hučelo mi v hlavě. Vážně jak to mohl udělat?.... Jen tak? Kopla jsem do květináče před jeho dveřmi. Slyšela jsem v jeho předsíni za dveřmi pohyb, tak jsem se rychle rozběhla pryč. Jednou zavolal moje jméno, ale pak se na to vykašlal. Typické. Usla jsem asi v jednu. Následující týden to bylo zase na nic. Ani jsme se na sebe nepodívali. Miho pořád mělo dotěrné dotazy, dokud jsem jí nenaznačila že se o tom vážně nechci bavit. Potom konečně prošly Vánoce a s nimi i volno.O víkendu jsem měla první focení do jednoho časopisu. Šlo to v pohodě, zlepšila se mi i nálada. Všichni v ateliéru byli strašně milý. Když jsem vycházela, zavolal mi Kise.  ,,No?'' Ozvala jsem se. ,,Víš co? už tě nechci, je mi jedno co si udělala, stejně jsem tě využil jenom pro menší pobavení.'' Zavěsil. Chvíli jsem jen tak zírala do prázdna. Pak mi to došlo. Okey, to zvládnu. Nádech, výdech... nádech- NE, NEZVÁDNU TO! ,,KURVA!!'' Zařvala jsem. Lidi se na mě poplašeně dívali... to snad nikdy neviděli nasranou modelku? Pak mi ale pukly nervy a na povrch se dostaly slzy. Zašla jsem do jedné opuštěné uličky a plakala... Vždyť já nic neudělala! Napadlo mě komu zavolám..