Basketball love

dlouhý večer

,,Ehm, Aiko? " Zavolal na mě Kise. ,,No?'' Tenhle víkend jsem u něho spala. Ještě tak na půl bydlel s rodiči, ale měl i svůj vlastní byt. ,,Co by si řekla tomu, kdybysme dneska večer někam vyrazili s Aominechim a jeho přítelkyní?'' Vyšel z ložnice, jenom v trenkách a pokračoval v cestě do kuchyně, aniž by vzhlédnul o svého mobilu.,, Hmmm... "Zaklonila jsem hlavu. Moc se mi nechtělo, ale nakonec jsem souhlasila. Rozvalila jsem se na gauči a přivřela oči s úmyslem se ještě prospat. Po chvíli jsem ucítila vůni špaget, Kise si sedl na opěradlo sedačky. Pohladil mě po tváři, ale já pořád dělala že spím. Pustil televizi a přepnul na sport. Pootevřela jsem oko a hned se narovnala. Na kiseho tváři se objevil nepatrný úsměv. V televizi běžel zápas Rakuzanu a nějaké méně známé školy. V Rakuzanu hraje Akashi, kapitán zázračné generace. Rakuzan vyhrával o 200 bodů a to zápas teprve nedávno začal. Nenechali je dát jediný bod, nepustili je dál.
Na hráčích té druhé školy bylo vidět, že se jich bojí... Taky měli proč. Rakuzan byl tvrdý...až to nahánělo strach. Sázeli koše jeden za druhým, ti druzí se už ani nebránili. Prostě je dál nechali hrát jejich hru. Podívala jsem se na Kiseho. Měl zamyšlený pohled, mračil se a kousal si ret. Vzala jsem ho za ruku,, To nebude problém, uvidíš. " Řekla jsem mu. On jenom pokrčil rameny a zase upřel zrak na hru.
Když se blížil večer, začali jsme se chystat. Sraz jsme s nimi měli v jednom sushi baru. Aomine tam byl první. Vedle něj seděla i jeho přítelkyně- ta s bílými vlasy a červenýma očima. Zamávala mi a já jí pozdrav oplatila úsměvem. Myslím, že by mohla být milá. Když jsme k  nim přišli, pozdravila jsem i Aomineho. Dívka mi podala ruku, ,,Ami Nakazawa.'' Představila se. ,,Aiko.'' Představila jsem se taky. Na mé příjmení je ještě moc brzy. Aomine podal Kisemu lístek, ten se na něj však ani nepodíval a dal ho mně. ,,Vy jíst nebudete?'' Zeptala jsem se ho. ,,Nepřišli jsme se najíst...'' Rebelsky se zasmál. Potom smlouvali s číšníkem, který jim nechtěl dát alkohol. Alespoň do té doby, než mu Kise nestrčil pod nos peníze. Donesl jim pěkně velkou lahev. Očividně se to nelíbilo ani Ami. Jak večer ubíhal s Ami jsme se daly do velice příjemného rozhovoru a dobře jsme se bavili. Kluci však pořád pili a jejich mysl se zatemňovala. My si sedli raději dál od nich, protože čím víc byli opilí, tím víc byla jejich konverzace perverznější a nadrženější. Ami se pak rozhodla, že to ukončí. Rozloučily jsme se a ona odtáhla Aomineho pryč. Kise se na mě otočil a s tupým blaženým výrazem na mě zamával. Povzdechla jsem si a šla ho také sesbírat. Ještě nás čeká zajímavá cesta autobusem...