Basketball love

usmíření

Když jsem se vzbudila, čekalo na mě nemilé překvapení. Bylo stále odpoledne a já měla neskutečnou žízeň. Vyšla jsem tedy z pokoje, ze se půjdu do kuchyně napít. Ale v obýváku seděli na sedačce Ami s Kisem. ,, Ami! " Vyjekla jsem údivem. Když mě uviděli, Ami skopla Kiseho ze sedačky a švihla po něm kytku...Skoro jsem se tomu Zasmála. Přišel ke mně a já mu vlepila facku. Neskutečně se mi ulevilo. Zavřel oči a Zašklebil se. Pomyslela jsem na to, kolikrát už musel dostat. Poklekl na jedno koleno a já čekala co bude.,, Moc se ti omlouvám, Aiko. Byl sem hlupák a myslel si že máš jiného. To co jsem ti v tom mobilu pověděl, nic z toho sem nemyslel vážně. Byl jsem hlupák, promiň. " Podstrčil mi kytku pod nos, stejně jako tenkrát Podstrčil peníze tomu číšníkovi. Pomalu jsem si ji vzala a podívala jsem se na Ami. Pokrčila rameny a mávla rukou. Podívala jsem se zpátky na něj. Nečekal a stoupl si. ,,Miluji tě.'' políbil mě. Cítila jsem se divně, možná o něco více zrazená než předtím. Před pár hodinami na mě řval, teď mě líbá jako by se nic nestalo. Ale něco ve mně se tetelilo radostí, že mě znovu tak lačně objímal. Něco mi najednou vzalo kytku z ruky a já si uvědomila že je tam i Ami. Chtěla jsem toho nechat ale on mě ještě chvíli nepustil. ,,Půjdeme domů?'' Zeptal se, moji tvář držel v rukou. Když jsem se mu dívala do očí, viděla jsem v nich něco nového. Něco co tam ještě nebylo.. touhu. Došlo mi že kdyby jsme šli k němu, nedívali bychom se na televizi s miskou popcornu. ,,Slíbila jsem Ami, že u ní budu až do nového roku. '' Zavrtěla jsem hlavou.  Přikývl. ,,Tak já tady taky zůstanu.'' Ach jo. Zase to jeho ego...  Podívala jsem se na Ami, protože mi bylo jasné, že z toho nadšená nebude, Podle mého očekávání vrtěla hlavou. ,,prosím, Amii..'' Polechtala jsem jí a ona na konec souhlasila. ,,Ale spíš na gauči.'' Řekla a poplácala Kiseho po zádech.  Navrhla jsem mu že půjdeme ven. Souhlasil a tak jsme za chvíli vyrazili bez Ami.