scrabble

492 23 0
                                        

Vyšli jsme ven do chladného počasí. Chytil mě za ruku. S úsměvem jsem se na něj podívala. Zase je všechno v pořádku. Vím to. Šli jsme do parku. Procházeli jsme se po cestě mezi holými stromy. Kolem nás procházeli další lidi, občas proběhly děti se sáňkami. Bylo to krásné, ale mělo to jednu chybu- všichni na nás civěli...Ostatně, jako vždycky -,- Došli jsme do jedné opuštěnější části, kde bylo méně lidí. Vzal mě kole  pasu a dlouze políbil. Potom mě objal, celkem pevně a úplně se na mě přilepil. Opřel mi hlavu o rameno a zašeptal.,, Chyběla jsi mi..'' Pousmála jsem se. Něco mě napadlo. ,,Víš kde bydlí Aomine?'' Odtáhl se a udiveně koukal ,,Jo, proč?'' ,,Něco mě napadlo. Jedeme za ním.'' Po cestě jsem mu vysvětlila svůj plán. Teď hezky všechno napraví. Dáme Ami a Aomineho zase dohromady. Konečně jsme stáli před jeho bytem. Zazvonila jsem a strčila Kiseho před dveře. Aomine otevřel a když nás uviděl, udiveně zvedl obočí. ,,Ahoj Aominecchi!'' Řekl Kise a rozzářil se jako sluníčko. Cute výrazy mu vážně jdou :3. ,,Co je? Chtěl jsem spát... '' Řekl Aomine a přivřel oči, nejspíš nad představou teplé postele. ,,Pojeď s námi.'',,Kam?'' ,,Za Ami.'' Vložila jsem se do toho já. ,,Proč?'' ,,Chce tě vidět.'' ,,A-'' ,,A ty ji chceš taky vidět, takže jdeš s námi!'' Řekl Kise a tahal ho ze dveří. ,,neee!'' Aomine se chytil za futra a snažil se Kiseho nakopnout. Ten se smál a dál ho tahal ven. Když se Aominovi podařilo Kiseho zasáhnout do nohy, vysmekl se mu a chtěl zabouchnout dveře, ale Kise mu tam strčil nohu. ,,Neodejdu dokud nepůjdeš s námi!'' Vykřikl Kise a snažil se dostat k němu do bytu. Začal souboj o dveře. Ten ale vyhrál Kise a nasoukal se do jeho bytu. Aomine protočil oči a pustil dveře. Vešla jsem za nimi a zavřela. ,,Obleču se...'' Zachraptěl Aomine a odešel do jednoho pokoje. Kise se spokojeně usadil na sedačku a nabídl si chipsy co ležely na stolku v míse. Za chvíli se Aomine vysoukal ze dveří. Z věšáku u dveří si vzal bundu a oblíkl si ji. Ve dveřích se ohlédl a ukázal a nás ,,Ne že by se mi chtělo.'' Řekl a vyšel. S Kisem jsme se na sebe zašklebili výrazem ''No jasný'' A šli za ním. Když jsme vyšli z jeho bytu, šli jsme ještě nakoupit. S dvěma taškami jídla jsme zamířili zpátky za Ami. Aomine měl svůj nejvíc otrávený pohled který kdy měl. Když nám Ami otevřela, hodila na zem polštář -což jsem trochu nepochopila-. ,,Tadááááá!'' Zvolal Kise. Omluvně jsem se na ni dívala, ona mi oplácela udivený pohled. ,,Ahoj.'' Hlesl Aomine. ,,Prosím o vysvětlení, Kise.'' Ami se otočila na Kiseho. ,,Chtěli jsme ti taky sehnat nějakou zábavu, tak mě po několika hodinách přemlouvání fakt poslechl.'' Zasmál se rebelsky Kise a šťouchl do Aomina. Ten ho spražil ještě víc vražedným pohledem, ale Kise se zazubil ještě víc. ,,Omlouvám se Ami.'' Řekla jsem a všichni tři jsme se vtlačili do bytu.  ,,Co si zahrajeme?'' Zeptal se Kise a odněkud vykouzlil scrabble -nechápu, nikdy tady nebyl :cc - . ,,Myslím, že bych měl odejít.'' Prohodil Aomine a už šmátral po klice, ale Kise na něj skočil a znovu začal souboj. ,,To ne, budeš tu pěkně s námi, až do noci.'' Zazubil se na něj a mrknul. Posadil ho za stůl na polštářek a sám si sedl vedle mě, takže nechal Ami volné místo vedle Aomina. Začali jsme první hru, kerou vyhrál Kise. ,,Výhrávám!'' Vykřikl Kise a prohrábl si vlasy. Pak na nás všechny vyplázl jazyk. Druhé kolo skončilo trochu předčasně, když Ami vycházelo slovo láska a my dva ji s úlisným úsměvem pozorovali, řekla, že hrát nebude a odešla do kuchyně -vsadím se, že si chtěla udělat čaj-. ,,Hej, Hej, Ami, přece jen tak neodejdeš!'' Vyjekl Kise a plazil se za ní.  Začala jsem se smát. Vypadal fakt vtipně. Když se z kuchyně ozval hlasitý smích, Aomine vyskočil a běžel tam. Potom se z kuchyně připlazil zpátky Kise s červeným flekem na tváři. Tomu jsem se začala smát já. chudák, pořád ho někdo mlátí :DDD



Basketball loveKde žijí příběhy. Začni objevovat