1. Chapter

4.3K 144 9
                                    


Pohled Amandy : 

@John_Forbes : Vstávat a cvičit, šípková Růženko.   

@Amanda_Forbes : No jo, už vstávám...

@John_Forbes : Honem, udělal jsem ti lívance.

@Amanda_Forbes : Jsi nejlepší , tati ♥

@John_Forbes : Já vím ;) 

@Amanda_Forbes : Máš veliké ego.... 

@John_Forbes : Když jsem právník, tak ho potřebuji. 

@Amanda_Forbes : Hm...

@John_Forbes : Ať si hned tady.

@Amanda_Forbes : Jdu se převléct za 10 minut jsem u tebe dole.

Usměji se a odložím svůj Iphone na stůl vedle své postele. Podle mě, mám toho nejlepšího tátu, co může jen existovat. S tátou si velice dobře rozumíme a vždy tu je pro mě. Mamku nemám, jelikož od nás odešla , když mě byl 1 rok. Od té dob jsme s tátou spolu sami, ale jsme šťastní. Vlastně můj otec nikdy neměl žádnou přítelky, teda o které by jsem věděla. Je to nejlepší právník v okrese, tudíž mi může koupit na co si ukážu. Nebojte , já toho nezneužívám. S taťkou jsme si vždycky poradili, i když bylo docela vtipné, jak mi vysvětloval co to je menstruace... 

Protáhnu se a vyskočím na nohy. S úsměvem na tváři dojdu do své koupelny , kde provedu ranní hygienu a namaluji se. Udělám si tenké linky, řasy přejedu řasenkou a zakryji nedokonalosti korektorem následně přepudruji a jsem hotová. 

Oblékla jsem si černou klasickou sukni do půli pasu v ní mám zastrkanou košili s motivem ptáčků , černé silonky a červený svetřík. Nohy jsou v kotníkových kozačkách, které mají černou barvu a jsou na tlustším podpatku. Popadnu tašku a řítím se do kuchyně. 

"Ahoj , tati" řekne a dám pusu na líčko svému otci. Rychle přeletím k pultu, kde už jsou mé lívance s borůvky a zakousnu se do nich. Taťka se otočí a z pánvičky si hodí dvě kolečka lívanců na talíř a jde se mnou pojíst. 

"Dneska tě vyzvednu ze školy, co ty na to?" řekne s plnou pusou a já se musím usmát. Můj taťka má strašnou tendenci ochranářství ohledně mě. 

"Jasně" řekne a usměji se na něj. Dojím své kousky lívanců a následně talířek hodím do dřezu a jdu si dát svůj khaki kabát. Ještě rychle popadnu tašku a běžím zpět do kuchyně dát svému otci pusu na líčko.Když to udělám tak mě pohladí po vlasech a popřeje mi hodně zábavy ve škole. Usměji se a už jenom spěchám z domu. 

@Stefan_Forever_Black : Máš zpoždění , Forbsová 

@Amanda_Forbes : Za 5 minut už jsem ve třídě, kdy že si to změníš ten název? 

@Stefan_Forever_Black : Máš s ním problém? 

@Amanda_Forbes : Je trapný... 

@Stefan_Forever_Black: Víc trapnější být nemůžu 

@Amanda_Forbes : To máš pravdu :P 

@Stefan_Forever_Black : Hele jako má kamarádka mě máš utěšovat ;( 

@Amanda_Forbes : Někdy jindy , hrdino :* 

Usměji se , co jsem odepsala Stefanovi. Mám nějaké kamarádky, ale Stef byl vždy jako můj straší bratr. Jsme nejlepší přátelé už od školky a vždy jsme se jeden druhého zastali, když to bylo nutné. Házím si věci do skříňky a beru si učebnice matiky.

"Už jdou!" slyším šepotání holek, které stojí vedle mě. Můj obličej nabere znechucenou grimasu a ramenem se opřu o skříňku a hypnotizuji dveře. Právě do školy vchází místní děvkař a alkoholik. Sam Hochlein a jeho tři vygumované gorily. 

Všichni jdou z cesty , protože s nimi nechtějí problémy. To se o mě říct nedá. Už několikrát jsem se s těmi tupci chytla. Né že bych byla nějak sebejistá, ale aspoň vím, co smím a co nesmím, na rozdíl od nich. 

Jejich největší gorila ,Sam, jde ve předu se slunečními brýlemi na nose a v zadu jdou tři poslušní poskoci. Všichni jsou moderně jako vždy oblečení. Kdyby nebyli takový grázlové , tak jsou strašně pěkní. Dokud neotevřou tu jejich nevymáchanou hubu. 

Téměř jsou skoro u mě, tak se rozhodnu, že nebudu stát v zadu , jako každý druhý srab. Těsně před tím než mě přejdou, tak se rozejdu na druhou stranu do své učebny, tím jím vletím do cesty a nezapomenu pořádně máchnout svými vlasy, čím se přímo trefím do toho slizkého ksichtu Sama. 

Schytá to a jeho brýle se teď někde váli na zemi. Já už téměř vcházím do učebny a musím se usmívat jako vítěz. Po svém otci jsem zdědila nebojácnost a vždy mě učil, že si nemám nic nechat líbit. Jsem sakra Forbes a my jsme bojovníci. 

"Krávo blbá!" křikne ten neučesaný vagabund a já se na něj otočím s úsměvech na tváři . On mě zabíjí pohledem a já jsem věděla, že má práce byla dobře vykonaná. 

"Promiň, ale urážet tě vážně nebudu. Už se jenom dost ztrapňuješ s tím vrabčím hnízdem na hlavě. Víš už je nové tisíciletí a už existují hřebeny. Vím, že ten tvůj mozek opice asi netuší co to je, ale tím se tady češou vlasy." řeknu a otáčím se a vcházím do třídy a jdu si to přímo ke Stefanovi. 

♣ Ahojte lidi, kapitola o ničem,ale už s ní mám veliké plány ♥ ale určitě mi dejte vědět, jak se vám líbila ♥ 

♣ Jinak v mediích je Amanda a její otec ♥

Love you Darlings ♥ 



The Bad Guy - CzechKde žijí příběhy. Začni objevovat