The Bad Guy - Czech

7.Chapter

Pohled Amandy : 

@Sam_Hochlein : Jsi doma?! 

@Sam_Hochlein : Promiň, omlouvám se za tu facku, kdyby jsem veděl , že to jsi ty, tak to neudělám. nikdy

@Sam_Hochlein : Prosím , potřebuji vědět, že jsi v pořádku 

@Sam_Hochlein : Jestli mi hned neodepíšeš, tak za tebou dojdu! 

@Sam_Hochlein : Kurva ,Mandy! Odepiš

@Sam_Hochlein : Omlouvám se, dobře?! Já se omlouvám, tak mi napiš! 

 @Sam_Hochlein : Fajn, jak chceš.... 

Konečně to vzdal. Po té , co jsme ho uviděla v tem lese, tak jsme ihned utekla. Od té doby mě neustále bombarduje a nechce se přestat snažit. Možná by to někomu připadalo hezké a roztomilé, ale mě ne. Jsem ráda, že teď budu mít trochu klidu. 

Vstanu ze své vyhřáté postele a dojdu k notebooku, kde si zapnu písničky. Jako první je od Seleny Gomez Hand to Myself. Podle mě je to úžasná písnička. Usměji se a zesílím to nejvíc, jak to jde. Mým pokojem se začnou ozývat noty a já se musím pohybovat do rytmu. 

Začnu si pomaličku uklízet pokoj a do toho si zpívám a tančím. Strašně si užívám, že aspoň teď mě nic netíží a můžu na chvíli na všechno zapomenout. Dočasně.... 

****** 

Stále si asi po půl hodině u sebe uklízím a čekám , než dojde můj taťka. Psal mi, že se dneska zpozdí. Bylo mi to trochu líto, protože jsme se domlouvali, že si uděláme filmový večer. No co ale nadělám? 

Hudba je ještě hlasitější než před tím a stále poslouchám tu samou písničku. Mé pohyby začnou být rychlejší a já se vrtím ze strany na stranu. Do toho si zpívám a užívám se. Po chvíli udělám otočku a to co zahlédnu mi zatají dech. 

V mých dveřích od pokoje stojí Sam a opírá se ramenem o futra dveří a ruce překřížené na prsou. Na tváři má krásný upřímný úsměv s ďolíčky a jeho oči se vpíjí do těch mých. Já stojím jako omráčená na místě a s otevřenou pusou ho sleduji. 

Po chvíli se rozejde přímo ke mě a já se bojím, co chce udělat. Místo nějakého křičení, nadávaní nebo mlácení mě, mě obejme. Stojím na místě jako opařená a nevím co dělat. Prostě tam jen tak stojím v objetí té gorily a mé ruce jsou podél mého těla. Do nosu mě udeří jeho krásná vůně a já mám pocit, že jsme pocítila extázi. Nikdy bych to nepřiznala, ale nádherně voní. 

"Bylo by dobré, kdyby jsi mě taky objala, ať se necítím tak trapně" řekne po chvíli a mé ruce ho obejmou na zpět. Nevím, proč jsme to udělala, ale něco mi říkalo, že to je správné. Po dlouhé době, jsem se cítila tak strašně v bezpečí. 

"Dobře, jenom chci, aby jsi věděla, že je mi to opravdu líto" řekne a zahledí se mi do očí. Opatrně přikývnu a sklopím hlavu. Následně odejdu a jdu si sednout na postel. Sam udělá to samé.  Takže oba sedíme na mé posteli a hledíme před sebe. 

"Co jsem ti udělal?" řekne a podívá se na mě. Já nepříjemně sklopím hlavu. 

"Dva roky zpět, když jsme se ještě nehádali.... Jednou večer jsi šel na nějakou párty. Já jsme se vracela do Stefana. Potkal jsi mě na ulici. Byl jsi opilý. A začal jsi na mě strašně křičet, že chceš nějakou děvku. Dost jsem se tě tehdy bála. Dost. Tys mě dohnal a když jsem ti řekla, že s tebou nebudu nic mít, tak jsi mě uhodil , ne jednou. Domů jsme došla pomlácená,ale nebylo to nic vážného. Nikdo o tom neví. A tehdy jsem si řekla, že ti udělám ze života peklo" řeknu a on na mě překvapeně kouká. 

Následně se zvedá a tahá si za vlasy. Já jenom sedím a pozoruji ho. Nějakou chvíli chodí sem a tam po mém pokoji a já mám pocit, že z něho zešílím. Ale doslova. Vždycky se na chvíli zastaví a zvedne prst, že něco vymyslel ,ale vždy se otočí na patě a zase začne pochodovat sem a tam. 

"Nech toho! Prosím.... děsíš mě" řeknu a on zůstane stát na místě a kývne hlavou. Následně se rozejde ke mě a přede mnou si klekne. Vezme mé ruce do těch jeho. Jeho ruce jsou tak 2 krát větší než ty moje, takže je to docela vtipné. 

"Promiň, já si to nepamatuji a určitě bych ti to neudělal, to ti přísahám, chci to napravit" řekne a já na něj jenom zírám. Tohle je ten kluk, který mě tak strašně sere a ubližoval mi? Nevypadá to tak... 

"Uděláme dohodu" řekne a já na něj nechápavě skrčím obočí. Stále přede mnou klečí a drží mé ruce. 

"Jakou?"vypadne ze mě. 

"Dáš mi 1 měsíc, já ti dokážu, že mě to mrzí a že můžeme být přátelé, jeden jediný měsíc, nic víc po tobě nechci. Budeme se normálně zdravit nebudeme se urážet, budeme chodit ven a budeš mě normálně doučovat. Jenom jeden měsíc" řekne a stále mi hledí do očí a čeká, co mu odpovím. 

"Dobře" 

♣Co si myslíte o novém díle? :O ♥ líbí? :O ♥

Love you Darlings ♥