Pohled Amandy :
„Cože?" řeknu nechápavě a zamračím se na ni. Ona se jenom usměje a přejde ke mě a ihned mě obejme. Já se zamračím a objímat ji tady určitě nebudu.
„Jsem tvoje matka" řekne a ve mě se něco v ten moment přepne. Okamžitě ji od sebe odstrčím a zamračím se. Své ruce svírám v pěst , jelikož teď bych byla schopná ji klidně jednu vrazit. A to myslím velice vážně.
Ona se na mě nechápavě mračí a mě to ještě více rozčílí. Krev se ve mě vaří a tváře musím mít rudé od vzteku. Mísí se ve mě zlost, zklamání a pohrdavost. A všechny tyto pocity patří osobě naproti mě, kterou rozhodně matkou nazývat nebudu. Já už matku hodně let nemám...
„ Můžeš mi vysvětlit, jak si to jako představuješ?!" vykřiknu na ni , až se lekne. Asi bych se taky docela lekla, protože můj hlas není zrovna dvakrát milý.
„Jak je to dlouho?! Už to bude přes deset let, co jsi někam zdrhla! A teď si jen tak sem přicupitáš a staneš se matkou roku?! Pohrdám tebou, kvůli svému otci, který je teď v kómatu. A pokud jsi si myslela, že ti vpadnu do náruče, tak jsi se šeredně pletla! Jsi pro mě nic! Nezajímáš mě, jediný člen mé rodiny je tady ta osoba, která bojuje o svůj život!" křičím na ni a vidím, jak popotahuje. Nevěřím ji to, podle mě je to až moc dobrá herečka.
„Ale jsem tvoje matka" šeptne a musí se přidržet postele, aby nespadla. Posměšně se uchechtnu a založím si ruce na prsou. Pořádně se na ni zamračím a přímo ji vraždím svým pohledem.
„ Nejsi moje matka! Já nemám matku od té doby , co od nás odešla a málem zničila mého taťku! Nezajímá mě, že jsi zpět, ty mě nezajímáš!" křiknu a určitě bych křičela i dál, kdyby do dveří nevletěla kudrnatá hlava Sama.
„Princezno, co se děje?! Jde tě slyšet až ven, Meg ti vzkazuje , že se máte ztišit , jinak vás bude muset vyvést" řekne a já kývnu, Ihned ke mě přijde a objeme mě. Následně si všimne osoby, která nás propaluje pohledem. Usmívá se na nás.
„Vy jste?" řekne nejistě Sam a koukne na mě. Žena se usměji a odlepí se od postele. Setře si slzy a přejde k Samovi a potřesou si rukou.
„Jsem matka Amandy" řekne a podívá se na mě. Sam se na mě zamračí s já se otočím na ženu přede mnou.
„Nejsi moje matka! Teď vypadni od mého otce!"
*******
„Jsi v pořádku?" zeptá se mě Sam a chytne mé ruce do svých, ty mé naopak pevně svírají kelímek s čajem, aby se zahřály. Kouknu se na něj ubrečenými oči a on mě ihned uvězní ve svém objetí, které mu ochotně opětuji.
„Nenávidím ji. Celý můj život jsem si říkala, co jsme udělali špatně, že od nás odešla. A teď?! Vrátí se a dělá jako by se nic nestalo. Ale ono se stalo! Ona tady měla por mě být, měla tu být pro nás oba" šeptnu a Sam se ode mě odtáhne.
Palcem mi setře stékající slzy po tvářích a usměje se na mě. Následně vezme mé tváře do svých dlaní a políbí mě. Opře si čelo o to mé a vpíjí se mi do očí.
„Ona ti nestojí ani za pomyšlení" řekne a já se usměji. Následně se k němu natáhnu blíže a políbím ho. Nějak zapomenu na to, že ve své ruce svírám čaj a v té nepozornosti ho převrhnu. Sam se ode mě ihned odtáhne a vyskočí na nohy.
„Ty jsi mě polila! Proboha , to pálí!"
******
@Amanda_Forbes : Ahoj , jsi s kluky?
@Stefan_Forever_Black : Jop, proč?
@Amanda_Forbes : Mohli by jste vzít nějaké Samovo oblečení a dojet sem?
@Stefan_Forever_Black : Proč, co se stalo?
@Amanda_Forbes : Trošku jsem na něj vylila čaj....
@Stefan_Forever_Black : Jaj, ty jsi nemehlo
@Amanda_Forbes : Po tobě ;)
@Stefan_Forever_Black : Něco nového?
@Amanda_Forbes : Objevila se tu moje matka?
@Stefan_Forever_Black : Cože?!
@Amanda_Forbes : Vidíš dobře
@Stefan_Forever_Black : Co chtěla?
@Amanda_Forbes : Chtěla svého manžela a dceru
@Stefan_Forever_Black : Děláš si prdel?!
@Amanda_Forbes : Kéž by
@Stefan_Forever_Black : Ty vole, tak to je něco
@Amanda_Forbes : Hm....
@Stefan_Forever_Black : Tak nic, my jdeme pro ty věci za dvacet minut jsme tam
@Amanda_Forbes : Rychle, prosím
„Zlato, můžu?" řeknu a mírně zaklepu na dveře od pánských záchodů. Za dveřmi se ozve hlasité ano a já následně vstoupím. Sam tam stojí před zrcadlem a chladí si postižené místo, bez trička. Vím, že je to blbé,ale i přes to, že jsem ho už bez něj viděla, tak si připadám nervozně
Sklopím nervozně hlavu a začnu si nepřítomně hrát s prsty. Následně sleduji i své boty a dělám vše, aby jsem se nemusela dívat na Sama. Slyším jeho smích a to mě donutí zvednout svou hlavu.
„Jsi roztomilá" řekne a já se začnu ještě červenat. Pořád mě nepřestávají fascinovat jeho tetování, kterých má více než dost. Sebejistě vykročím a přijdu těsně k němu.
Cítím na sobě jeho pohled a i přes to, jak jsem nervozní , tak se snažím být klidná. Natáhnu svou ruku k jeho hrudi a prsty začnu přejíždět po jeho kresbách. Nejvíce se mi asi líbí jeho veliký motýl na břiše.
„Udělej si taky tetování"
♣ Nový díl, omlouvám se , že je tak pozdě! ♥ Jinak myslíte si, že si to tetování nechá udělat? :D ♥
Love you Darlings ♥
ČTEŠ
The Bad Guy - Czech
Teenfikce@Sam_Hochlein : Dej mi šanci, Amando @Amanda_Forbes : Už jsi dostal @Sam_Hochlein : Dej mi další @Amanda_Forbes : Žádná další už nebude,Same @Sam_Hochlein : Proč ne? @Amanda_Forbes : Protože si to udělal @Sam_Hochlein : Byla to chyba @Amanda_Fo...