Pohled Amandy :
@Stefan_Forever_Black : Ahoj, krásko! Jdeš už do školy?
@Amanda_Forbes : Dnes jo...
@Stefan_Forever_Black : Neboj , budu pořád s tebou!
@Amanda_Forbes : Já vím...
@Stefan_Forever_Black : A určitě i kluci
@Amanda_Forbes : To taky vím....
@Stefan_Forever_Black : Máme se pro tebe stavit?
@Amanda_Forbes : Budu ráda
@Stefan_Forever_Black : Jdu jim zavolat!
@Amanda_Forbes : Dobře
@Stefan_Forever_Black : a hlavu vzhůru, princezno! Padá ti korunka
@Amanda_Forbes : Ta už dávno spadla
@Stefan_Forever_Black : Za deset minut jsme u tebe
Povzdechnu si a přejdu ke své skříni. Nemám náladu na nějaké líčení a nebo malování. Mé vlasy má ve vysokém culíku a padají mi přes ramena. Vím, že mé oči jsou stokrát větší a červenější,ale mě je to naprosto jedno.
Vytáhnu obyčejné černé legíny a k tomu bílé tílko. Pak najdu svůj nejoblíbenější černo-bílý cardigan. Na své nohy ještě oblíbené černé vans. Prohlédnu se a musím říct, nepřipadám si svá. Má energie je pryč.
Ještě se nahnu pro koženou bundu a na krk veliký šál. Popadnu černou koženkovou kabelku a už scházím shody do přízemí. Z kuchyně vezmu flašku s pitím a připravenou svačinu. Taťka musel do práce, ale říkal, že mě zase dnes po škole vyzvedne.
Domem se ozve zvonek a já si povzdechnu. Naposledy se kouknu do zrcadla na chodbě a otevřu veliké dveře od domu. Na naší verandě stojí čtyři , mě teď nejbližší, osoby na světě , když nepočítám taťku.
"Ahoj , krásko" řekne Stefan a ihned mě objeme. následně mě každý z nich objeme také a já je pozdravím. Na své tváři mám malý úsměv, který vykouzlili tihle lidé a všichni se na mě dívají jak na porcelánovou panenku.
"Připravená?" zeptá se Jackson a já přikývnu. Následně se všichni otočí a vychází. já jsem moc lína a tak obyčejně skočím Jackovi na záda a on mě nese téměř celou cestu do školy. Hold lenoch se pozná....
******
Je až vtipné, jak rychle jsem si tyhle kluky zamilovala. Neví, co bych dnes bez nich dělala. Aspoň s jedním mám vždy hodinu a tak si se mnou povídají. to mě vždycky donutí k úsměvu. Sama jsem dneska několikrát viděla, ale vždycky jenom já jeho.
"Co máš teď za hodinu?" zeptá se Scott a já se kouknu do své skříňky na rozvrh hodin. Zamračím se vytáhnu si učebnici se sešitem. Následně zavřu skříňku a opřu se o ní.
"Literaturu" řeknu a Tylerovi se rozsvítí oči. Nahlas tleskne a vezme mě kolem ramen. Jenom ho pobaveně sleduji a čekám , co řekne.
"Teď tě má na starosti chůva Ty!" křikne a zašišlá. Následně mě frnkne do nosu a já se musím znovu zasmát. Víte, je to docela dobře, že jsem dnes tady, jelikož tyhle paka dělají vše, aby ,mě rozveselily. Kdyby jsem byla doma, tak asi jenom brečím a lituji se.
"Celá žhavá" pronesu a v mém hlase jde dost slyšet ironie. Zatřesu rukami a protočím panenky. On se ode mě odtáhne a celou si mě prohlédne.
"Už?!" zeptá se a snaží se udržet vážný výraz,ale já vidím, jak mu cukají koutky. praštím ho do ramene a on na mě udělá velice vtipný obličej a hraje ublíženého. Uchechtnu se a začnu odcházet.
Pocítím dvě silné paže kolem mého pasu a začnu šíleně pištět. Ihned své ruce přesunu na Tylerovi a směji se zároveň s ním. On se mnou točí ze strany na stranu a kluci to v pozadí jenom s úšklebky na tváři pozorují.
"Tak ty mě budeš mlátit?!" křikne a ještě se mnou zatočí. Už mě pustil na zem a já na něj jenom vypláznu svůj jazyk. On ho na mě vyplázne taky a oba se zasmějeme. Chytne mě kolem ramen a už mě táhne do třídy.
"Mandy!" uslyším ten chraplák, který jsem doufala, že už nikdy neuslyším. Najednou se všechno kolem mě začne točit a já se zmůžu jenom na to, že se na něj otočím. V očích mě pálí slzy. Tyler mě stále drží pevně za ruku a já stojím na místě jako přikovaná.
Vidím Sama, jak se ke mě snaží dostat ,ale kluci mu v to brání. Následně zaostřím, že Stefan na nás křikne, že máme zmizet ,ale se mnou to nehne. Jako by šlo všechno jedním uchem do vnitř a druhým ihned ven.
Cítím , jak mě Tyler tahá za ruku,ale já se nemůžu ani pohnout, jediné co dělám je, že hledím do těch úžasných smaragdových očí, které tak miluji a nenávidím zároveň. Následně cítím, jak se jedna se slz prodrala na povrch a stéká pomalu po mé tváři.
Po chvíli cítím dotek pod mými koleni a následně se ocitám v náruči Tylera, který mě nese někam do prázdné učebny. Chytím jeho triko a drtím ho v rukách. Svůj pohled přesunu ze Sama a zadívám se na své nohy ve vzduchu.
Jakmile dojdeme tam, kam mě chtěl Tyler odnést, posadí mě na jednu z prázdných lavic a dřepne si přede mě. Palcem mi setře slzu a chytne mé ruce do svých. Vpíjí se mi do očí a dívá se na mě, jako by jsem se měla každou chvíli zhroutit.To už se ale stalo....
"On ti za to nestojí"
♣ Další díl ♥ Co na něj říkáte? :O
♣ Opět písnička v mediích, co jsem poslouchala ♥
Love you Darlings ♥
ČTEŠ
The Bad Guy - Czech
Teen Fiction@Sam_Hochlein : Dej mi šanci, Amando @Amanda_Forbes : Už jsi dostal @Sam_Hochlein : Dej mi další @Amanda_Forbes : Žádná další už nebude,Same @Sam_Hochlein : Proč ne? @Amanda_Forbes : Protože si to udělal @Sam_Hochlein : Byla to chyba @Amanda_Fo...