Wolf Family (Dokončeno)

Pravda

Doma jsem se zamkla v pokoji a šla jsem do sprchy, která mi pročistí hlavu. Co to mělo být? A co tam dělal Nick? Říkala jsem si. Byla jsem vyděšená a zároveň překvapená.

Vylezla jsem z koupelny a lehla si na postel. Vzala jsem si telefon a začala jsem si psát se spolužačkami. Co děláš? Zeptala se Kony. Ležím co ty? odepsala jsem. Teď si čtu a jsi v pohodě? Přijdeš mi nějaká skleslá. Psala Kony. Zarazila jsem se, ale usmála jsem se, když jsem věděla, že kdykoliv pozná, že mi něco je. Ne neboj jen mi není moc dobře. Pujdu si lehnout ahoj. Napsala jsem jí. Rozloučila se se mnou.

Dlouho netrvalo a začali se mi zavírat víčka. Šla jsem lesem a pak jsem zaslechla zaječet nějakou ženu. Bežela jsem se podivat kdo to je, ale asi jsem to neměla dělat. Na zemi ležela nějaká žena obklopená krví. Otočila jsem ji na záda a zděsila se. "Mami? Mami!" začala jsem řvát. Nebyla to moje matka, ale přesto jsem to zařvala a nevím proč. Stoupla jsem si a pozorovala tělo své "matky". Najednou mě za mnou někdo obejmul a do ucha mi zašeptal "to bude dobrý sestřičko ničeho se neboj".

V tu chvíli jsem se probrala. "Co to kruci bylo?!" zařvala jsem. "Matka? Bratr? Co to má znamenat nemám bratra a mamka vypadá jinak!" řvala jsem. Byl to divný sen a tak na něj budu muset zapomenout.

Šla jsem se projít do parku abych mohla přemýšlet. Sedla jsem si na lavičku a koukala na krásně modré nebe. "Dneska je pěkně co?". "Ano to-" až pak mi došlo kdo to řekl. Vedle mě seděl Alarik a pohled měl upřený na nebe. "Co tu děláš?" zeptala jsem se. "No šel jsem se projít a pak jsem tě tu zahlédl tak jsem si přisedl" řekl a usmál se.

Radši jsem nic neříkala jen jsem přemýšlela. Nepřibližuj se k Alarikovy. Zazněl mi v hlavě Nickův hlas. Když jsem se rozhodla, že odejdu Alarik vstal a řekl, že už musí. Rozloučila jsem se a oddychla jsem si.

"Tamhle je" zaslechla jsem hlasy za sebou. Otočila jsem se a tam stály ty holky. "Dnes ti to neprojde!" zařvala na mě Jessica. Dvě mě chytli za ruce a táhli k rybníku. Snažila jsem se vykroutit, ale měly sílu. "Ne! Nechte mě!" zařvala jsem. Jessica se zasmála. "Měla jsi nás poslechnout za to budeš potrestána" řekla a usmála se.

Stály jsme u kraje rybníku. Byl hluboký a jsou tam lekníny. Snažila jsem se bránit, ale nešlo to. Otočily mě zády k rybníku a pak do mě strčily a já pomalu začala padat do vody. Začala jsem se topit a nemohla jsem vyplavat, protože jsem byla zamotaná v leknínách. Docházel mi kyslík a oči se mi začali zavírat...