Wolf Family (Dokončeno)

Sebeovládání

Co se to se mnou stalo??!!! Nemůžu ovládat své tělo! Neovládaně jsem vyběhla po Alarikovi. Byla jsem rychlá. "Uklidni se Lucy!" přikazoval mi. Nešlo to.

Teď přebírám velení já hodná Lucy. Řekl nějaký hlas. Kdo jsi? Ptala jsem se. Tvoje druhé já. Zlá Lucy, která ráda ničí a zabijí. Konečně se mi povedlo přebrat velení nad tvým tělem. Lekla jsem se nad jejíma slovama. Ale proč? To je moje tělo! Řekla jsem. Už ne. Řekla a pak už nemluvila.

Alarik byl sice silný, ale zlá Lucy taky. Kousla ho do krku a on zakňučel, ale rychle se zvedl a vyběhl po ní. Ve dveřích vrazil Nick a hned po ní skočil. Neudržela se na nohou. Nick s Alaeikem společně běželi proti zlé Lucy až se skácela k zemi. Omdlela a v tom se proměnila zpět, ale byla jiná.

Zlá Lucy
Probrala jsem se v někoho posteli. Kde to do prdele jsem?!! Pomyslela jsem si. Byl večer. Vstala jsem a běžela ven. Sedla jsem si v parku na lavičku a pozorovala hvězdy. Kolem prošla nějaká žena. Neváhala jsem. Proměnila jsem se a skočila po ní. Roztrhala jsem jí na kousky.

Po tímto činem jsem se usmála. "Co to do prdele děláš??!!!" řval na mě někdo. Otočila jsem se. Stál tam Nick a vypadal naštvaně. "Ahoj Nicku" usmála jsem se.

z pohledu Nicka
To je špatný. Řekl jsem si. "Co si to provedla?!" zařval jsem na ni. "Navečeřila jsem se" zákeřně se usmála. "Ne. Já myslím starý Lucy!" udělal jsem krok k ní.

"Nic. Pořád tu je, ale až se plně probudím bude její stránka zničena" zákeřně se usmála. Štvalo mě to. Měl jsem větší vztek. Proměnila se a běžela do lesa. Hned jsem se proměnil a běžel za ní.

Utekla mi z dohledu. Nikde jsem ji neviděl. V tom mi někdo skočil na záda a sval mě na zem. Hned jsem po Lucy skočil. Nemohl jsem jí ale ublížit.

Přiběhl Alarik aby mi pomohl. Skočil po ní, ale setřásla ho a praštila s ním o strom. Asi ztratil vědomí. Skočila nečekaně na mě. Praštil jsem se do hlavy a pak jsem viděl jen tmu.

Zbudil jsem se na studené zemi. Všude byli mříže. "Co?!" vyjekl jsem. Vedle ležel Alarik. Alarik se vzbudil a díval se překvapeně na mě. "Co tu děláme a kde je Lucy?!" vyhrkl. "Už jste vzhůru?" řekl smějící se hlas. Před mřížemi se objevila Lucy. "Mám vás" začala se zákeřně smát.