"...a zbytečně neriskuj. I kdyby se to náhodou nepovedlo, jsme na tebe s tátou pyšní," řekla a objala mě ještě silněji. Pak mě políbila na čelo a chtěla něco říct, ale nakonec se jen nadechla a odstoupila.
" Táta na mě nikdy pyšný nebude, víš to moc dobře jako já, mami. Sbohem, brzo se ozvu," šeptla jsem zpátky a pak se otočila na odchod. Cítila jsem v zádech tátův mrazivý pohled, ale i přes to jsem se neotočila. Kráčela jsem s taškou na zádech po štěrkové cestě k novému životu.
" Rebecca Forks, hlásím se do služby, pane!" Muž za stolem se mě zvedl pohled a po chvíli mi podal několik papírů, které jsem se rozhodla prostudovat potom.
" Zařaďte se k ostatním, potom vás zavedou do kasáren," a s těmi slovy ukázal na skupinku v rohu. Vydala jsem se vstříc jim a novému začátku, který mě teď čekal.
ČTEŠ
Army of life
AcciónPo tři generace sloužila rodina Forksových své vlasti. Ale když už není v rodině mužského potomka, nezbývá nic jiného, než coby žena nastoupit do armády jen proto, aby se zavděčila otci. Ale nástrah je víc, než se zdá.
