In Love With A Criminal (FanFikce- Loki CZ)

I do what I want

Vzpomněla jsem si na Lokiho mrtvé tělo v mém náručí. Pocítila jsem strach, že se to stane. Vím, byl to jen sen, ale dost živí. Navíc, komu se zdají takové sny? Myslím, že moc lidem ne.. Klidně by se to stát mohlo..

Sakra! Mohlo by se to stát už dnes... Bitva bude za pár hodin... Rychle sem zalezla do koupelny.. Udělala jsem raní hygienu a udělala ze sebe lidskou bytost.. Navlékla jsem na sebe spodní prádlo (překvapivě), natáhla si černé uplé kalhoty, uplé černé tílko, pres které přišla na řadu zeleno-černá kostičkovaná, rozepnutá košile. Vlasy jsem jen přečísla a nechala je rozpuštěné. Nazula jsem se do nízkých černých botasek a rychle jsem kráčela chodbou na poradu..

Byla jsem na místě. Byli tu všichni.. Avengers se rozvalovali na svých židlích a Loki, jako vždy, postával u okna a rozhlížel se po místnosti. Chyběl už jen Fury. Stála jsem mezi dveřma a nervózně přešlapovala na místě. Nevěděla jsem, jestli mám udělat to, co se mi už od probuzení honí hlavou "Tak dělej. Žiješ jen jednou a navíc dnes už možná poslední den.. Tak nebuď srab a pohni tím tvým zadkem, než bude pozdě" hecoval mě můj  vnitřní hlas.. Fajn..fajn..fajn. Hecla jsem se a sebejistě nakráčela do místnosti a strhla jsem na sebe veškerou pozornost
- "Ahoj, Cath" ozval se mile Clint. S úsměvem jsem na něj mávla a kráčela jsem k Lokimu.. Všichni, včetně Lokiho na mě nechápavě koukali.

Zastavila jsem se těsně před ním. Nechápavě na mě hleděl.. Chytla jsem ho na lem jeho.. Tuniky? Či co to je a přitáhla jsem si ho, aby se sklonil. Stoupla jsem si na špičky a políbila jsem ho na jeho sladké, měkké, horké rty.. Ale byl to jen krátký polibek a z Lokiho strany dost váhavý
- "Co to děláš, Catherine?" zašeptal, když jsem se od něj odtrhla a hleděl mi do očí
- "Já... Vlastně sama nevím.. Ale vím, že tě nechci ztratit a jestli mám dnes zemřít, tak vím, že nebudu ničeho litovat.. Já.. Já tě miluju, Loki" usmál se na mě. Pak mě pohladil po tváři a nehledě na publikum, které ma nás napjatě a překvapeně hledělo mě chytil kolem pasu a přitáhl si mě co nejblíž k sobě. Omotala jsem si ruce kolem jeho krku a on pak spojil naše rty. Přejel mi jazykem po spodním rtu, pootevřela jsem ústa a on náš polibek prohloubil. Líbal mě dychtivě a dlouze. "No to bych do našeho asgardkého princátka neřekl.. Podle toho jak tě líbá, tak by tě tady určitě nejraději přehnul přes ten stůl" ozval se náhle můj vnitřní hlas a já ho okamžitě zahnala, co to sakra má být?

Po asi dvou minutách jsem náš polibek neochotně a s dlouhým váháním přerušila. Odtáhla jsem se od něj, s úsměvem mi hleděl do očí. Potom jsem přerušila i náš oční kontakt a s pohledem na ostatní jsem si stoupla vedle Lokiho. Všichni na nás dost překvapeně zírali a Tony měl bradu až na stole.. Jejich výrazy byli k nezaplacení..Musela jsem se nad tím usmát
- "Co to má znamenat, slečno Cooperová?" ozval se Furyho přísný hlas ve dveřích. Za zadkem měl samozřejmě Coulsona. Další vtipná věc, očividně jen pro mě. Potlačila jsem smích. Všichni napjatě těkali očima mezi mnou s Lokim a Furym
- "Jen se nedělejte, Fury. Od začátku jste věděl, že ho kryju, jen jste neměl důkaz" ušklíbla jsme se na něj a zaslechla Lokiho tichý smích. Než stačil Fury cokoli namítnout, ozval se Steve
- "Zbláznila ses? Vždyť je to vrah" zněl dost naštvaně
- "Tak to asi známé každý jiného Lokiho" odsekla jsem "Hele, lidi, já vás chápu, nemáte s ním zrovna nejlepší zkušenosti, ale mě už prostě nebaví řídit se podle ostatních. Dělám to, co chci. A nikdo z vás nemůže ovlivnit moje city. Ani jeden z vás s ním nezažil to, co já. Když jsem potřebovala nejvíc pomoct, nikdo z vás tu pro mě nebyl, ale Loki jo" Thor sklopil zrak, ale já to nemyslela zle
- "Tohle je jak ze špatnýho románu" odfrkl si znechuceně Tony "Ale druhou stranu, pravda je, že toho magora po tý bitvě zavřeme, když to přežije. Takže je teď klidně můžeme nechat, pak už ho stejně neuvidí a když náhodou jo, tak jen přes mříže" sklopila jsem hlavu, bohužel, měl pravdu. Najednou se ozval Lokiho smích, ovšem byl naštvaný
- "Jistě, vy, slavní Avengers. Myslíte si, že mě nějaké vězení zastaví?  A vlastně, když už jsme u toho.... Beze mě žádná bitva nebude, tak mě nechtěj naštvat, ty hromado šrotu" řekl Loki značně naštvaně, s jistou nechutí a opovržením v hlase.. Tonyho to očividně vytočilo, ostatně jako skoro všechno, co Loki vypustil z pusy, postavil se ze židle, kráčel přímo k Lokimu a zastavil se před ním. Byl to dost komický pohled, Tony byl o dost menší než Loki... "Bože... Jak je vysoký.. Miluju to... To je jedna z věcí, která se mi na Lokim líbí nejvíc.. Jeho skoro dvoumetrová výška mě nutí ho chtít ještě víc"   Na co to tu myslím?!! Radši jsem tu myšlenku pohřbila hluboko do útrob mého podvědomí a sledovala jsem dál nasupeného Tonyho, naprosto klidného Lokiho a podivně se dívající publikum Avengers
- "Tak hele, muflone.. Jí si možná zblbnul, ale mě ne, jsi pořád stejnej hajzl.. Jen vrah, co si hraje na boha a jeden dobrej skutek to nezachrání...... Jsi nic" poslední větu přecedil skrz zuby.. Loki nadzvedl koutek v pokusu o úsměv z něhož vznikl spíš jeho typický pohrdavý úšklebek
- "Ne.. To ty jsi nic..." řekl Loki tlumeným hlasem "...člověk, který se schovává v kusu kovu a hraje si na hrdinu.. Je to jen maska, za kterou schováváš svůj strach..." pohledem sjel všechny Avengers a ušklíbl se "Nikdo z vás není o nic lepší než já.. Jste vrazi schovávájící se za mír. Hnusíte se mi" poslední větu přecedil skrz zuby. Tony už se nadechoval k, nějaké nepochybně peprné, odpovědi, Fury ho naštěstí zastavil, bůh ví, jestli by to zůstalo jen u slov
- "Tak to by stačilo!" vykřikl a tím si získal většinu pozornosti, kromě Lokiho a Tonyho, kteří si vražedně hleděli do očí "Musíme řešit důležitější věci, než vztahy slečny Cooperové" Loki i Tony po něm střelili pohledem a pak se vrátili zpět a ještě chvíli se dál propalovali pohledy a Loki drtil mou ruku, za kterou mě v půlce jejich rozhovoru chytil, byl pěkně nasupený.. Všichni jsme trpělivě čekali, kdo ten boj v nepřetržitém očním vraždění vzdá..

Nakonec to byl Tony. Přerušil jejich oční kontakt, kterým se skoro zabíjeli a usedl na svou židli u stolu. Loki se vítězně usmál a konečně povolil drtivý stisk na mé ruce, kterou následně i pustil. Musela jsem zahýbat prsty, aby mi nedopadly, Lokiho stisk byl opravdu silný.

Všichni v místnosti se, v rámci možností, uklidnili a Fury se usadil na židli v čele stolu a agent Coulson postával za ním. Já jsem dál stála po Lokiho boku a na chvíli jsem střelila pohledem na Clinta, který se na mě usmál, úsměv jsem mu oplatila a pak jsme všichni věnovali plnou pozornost Furymu...

Pokračování příště....

Ta-Da.. Jsem tu zase.. :D A musím vám oznámit, že se pomalu, ale jistě blížíme ke konci.. Možná to bude ještě tak na 6 částí, možná víc.. Ještě uvidim, jak mi to vyjde :))

Každopádně vám děkuji za votes a povzbuzující komentáře, baví mě psát tuhle povídku a jsem ráda, že to někdo čte.. Je to takový můj "pohon" do dalšího psaní :D

Omlouvám se za chyby :D

Komentáře a votes potěší :3 :D

PS: Gratuluju všem, co ty moje žvásty přečetli až sem :D :-*