In Love With A Criminal (FanFikce- Loki CZ)

War: part 2

- "Loki!" vyjekla jsem a v, náhlém, záchvatu vzteku jsem hodila svou dýku po Nehilimovi, který probodával černovláskovo tělo, a trefila ho do hrudi.. Vytáhl meč z Lokiho těla, aby se mohl bránit, už předem jsem věděla, že k tomu nedostane příležitost..

Namíchnutě jsem k němu nakráčela a strhla mu náhrdelník.. Vytáhla jsem mu, z hrudi, svou dýku a než stačil zareagovat, probodla jsem mu s ní ruku, ve které třímal meč, který následně upustil na zem a bolestně zakřičel.. Vytrhla jsem dýku a bodala ho do, ledového, břicha, dokud nepadl na kolena, zcela vyčerpaný. Položila jsem mu ruku s prstenem na hlavu, který se modře rozzářil a následně byl slyšet jen obrův bolestný křik a po chvíli se rozpadl na ledové kusy... Seběhlo se to tak rychle, že mi ani nedocházelo, co jsem právě dokázala... A upřímně mi to, momentálně, bylo naprosto fuk...

Obrátila jsem se na svého černovláska.. Klečel na zemi, držel si ránu na břiše, ze které mu tekla krev a díval se na mě.. Rozeběhla jsem se k němu, dýku hodila na zem a klekla naproti němu. Jeho krásná, bledá tvář nyní chystala modrou barvu
- "Loki" šeptla jsem a po tváři se mi začaly linout slzy
- "Bojovala jsi skvěle" řekl ztěžka a mírně se usmál
- "Zachránil jsi mě... Zase" vzala jsem jeho tvář do dlaní.. Hleděl mi do očí.. Milovala jsem ty oči, byli jako, ty nejhlubší, studny, ve který se topíte a už nikdy nevyplavete zpět..
- "Řekl jsem, že nedovolím, aby se ti něco stalo.. Já své slovo dodržuji.."  ztěžka se nadechl.. Mě po tváři stékalo, stále víc, slz.. Pokusila jsem se o úsměv
- "Tohle jsi neměl dělat" chytil mě za ruku, na které měl trochu své krve
- "Já...jsem musel... Nemohl...nemohl jsem tě...nechat zemřít" dál už se neudržel a začal padat.. Zachytila jsem ho, klekla jsem si a položila si jeho hlavu do klína.. Tak moc mi to připomínalo ten sen..

Černovlásek mi stále tiskl ruku, kterou jsem měla položenou na jeho hrudi.. Plakala jsem a koukala mu, do bouřkově modrých, očí, v kterých mu, pomalu, vyhasínal život.. Jeho, bledá, kůže nabírala, stále víc, modrou barvu
- "Loki, nesmíš mě opustit, slyšíš. Nesmíš. Musíš zůstat se mnou.. Odneseme tě pryč, pomůžou ti, bude to dobré.. Jen...to nesmíš vzdát" brečela jsem, jako snad ještě nikdy.. Nalhávala jsem sobě i jemu, že to bude dobré, oba jsme ale věděli, že to tak není.. Já tomu ale chtěla věřit, aspoň na chvíli..

Věnoval mi, ten svůj sladký, úsměv.. Jeho tělo se celé třáslo
- "J-jsem r-rád, že jsem tě tehdy odnesl" vykousal ze sebe těžce a mírně se na mě usmál
- "Já jsem ráda, že jsem s tebou zůstala" věnovala jsem mu úsměv, který mi oplatil. Náhle ale zavřel oči a jeho stisk na mé ruce povolil. Nedýchal. "Loki?" řekla jsem vyděšeně a zatřásla s ním "Loki, prosím" zoufale jsem s ním třásla a stále se mi po tváři stékaly nezastavitelné slzy.. Najednou si vedle mě klekl Clint, až teď jsem si všimla přihlížejících Avengers a Thora klečícího u Lokiho těla, naproti mě... Všimla jsem si, jak mu po tváři stékají slzy "Loki, prober se, prosím" křičela jsem hystericky směrem k mému černovláskovi, který už se nikdy neprobere. Už nikdy se nepodívám do těch, přenádherných, hlubokých, studánek. Už mě nikdy nepolíbí, nikdy už nebudu v jeho, hřejivém, náručí... Tak moc to bolelo, jakoby se mi srdce roztříštilo na milión kousků.. Stále jsem nezastavitelně břečela, až se mi dělalo zle, nemohla jsem se ani nadechnout
- "Catherine" zašeptal Clint a objal mě kolem ramen
- "S-slíbil jsi mi, ž-e mě, nikdy, neo-neopustíš" řekla jsem, přes vzlyky, směrem k černovláskovu, nehybnému, tělu..

Všichni kolem nás, naprosto neslyšně, postávali. Nikdo nic neříkal. Clint mě stále objímal a hladil po rameni
- "Už je po všem, Catherine. Půjdeme domů" řekl tiše a podíval se na mě
- "Ne...ne..nemůžeme...ho tu ne-nechat" vzlykala jsem roztřeseně a tiskla Lokiho nehybnou ruku
- "Neboj, nenecháme ho tu" konejšil mě a pohlédl na Thora, ten si setřel slzy z tváře, kývl na Clinta a se, stále, zaslzenýma očima se zvedl a vzal do náruče, bezvládné, tělo obdivuhodného boha lží, klamu a neplechy.. Pohladila jsem ho po, havraních, vlasech..

Clint mi dal ruku kolem pasu, aby mě podepřel, sama bych to, asi, nezvládla.. Rozhlédla jsem se po ostatních, nic neříkali, jen koukali smutnými pohledy po mě a Thorovi, který měl v náručí Lokiho tělo. Bruce už měl normální, lidskou, podobu a Tony držel v rukou zdroje sil Nephilimů..

Když jsem se rozhlédla po okolí, viděla jsem, všude, mrtvá těla Nephilimů a dokonce pár těl Yotunů.. Po chvíli ke mě přistoupil Thrym
- "Chci to, co mi Loki slíbil za naší pomoc" pronesl hlubokým, nelítostným hlasem
- "A co ti slíbil?" dívala jsem se, ubrečenýma, očima do těch jeho, rudých
- "Ten prsten" ukázal na mou ruku... Podívala jsem se na prsten na mé ruce a sundala ho
- "Na, bez něj pro mě stejně nemá, žádnou, cenu" hodila jsem mu ho pod nohy.. Sebral ho, otevřel portál a i se zbytkem své armády se odporoučel, zpět, do Yotunheimu. Nikdo se k mému činu nevyjádřil..

Otočila jsem se k Thorovi a pohlédla do Lokiho, modré, tváře a chytla jsem ho za, ledovou, ruku
- "Catherine?" oslovila mě, opatrně, Natasha "Neřekl ti Loki, jak se dostaneme zpět domů?" položila mi, velmi váhavě, otázku, která, nejspíš, trápila všechny, ale mě osobně to bylo, naprosto, jedno. Už mi bylo všechno jedno..

Po chvíli, kdy jsem Natashe nedala, naprosto žádnou, odpověď, jsem se otočila na volné místo před nás. Vindala jsem z kapsičky tu kuličku, co mi dal Loki. Položila jsem jí na dlaň, natáhla jí před sebe a představila si místo před základnou, kde jsme se, před bitvou, setkali. Během vteřiny se otevřel portál a my jím začali procházet.. Jako poslední jsem šla já a Clint.

Pokračování příště....

Doufám, že se líbilo a aspoň trochu Vás to vzalo za srdce :) Už nám zbývá jen jedna část.. Tak si užívejte čtení... Budu ráda za, každý, názor.. :)

Komentík a voteík potěší (však víte) ;) :D

Omlouvám se za, případné, chyby... :)

Jinak, jak jste si všichni určitě všimli, tak už mám na profilu novou story s Tomem, My Savior.. Budu ráda, když si jí přečtete.. Zatím jsou publikované tři části..