In Love With A Criminal (FanFikce- Loki CZ)

Bad dream

Stojím na kompci, na mém oblíbeném místě kousek od základny. Dívám se dolů, všude kolem sebe. Najednou se stáhnou mraky, strašně se ochladí. Fouká hrozný, studený vítr. Začíná mi být zima. Podívám se na své oblečení, mám asgardské šaty modré barvy s krátkým rukávem. Vítr mi ošlehává ruce a tváře a cuchá mi dlouhé blonďaté vlasy. Mám z toho husí kůži. Najednou vidím pod kopcem stát Lokiho. Dívá se na mě, chvíli se usmívá. Najednou v jeho modrých očích spatřím strach "Loki, co se děje?" zeptám se naléhavě, neodpovídá. Najednou se vedle něj objeví žena, na sobě má dlouhé, černé šaty. Loki má, stále, upřena pohled na mě. Žena si ho prohlíží. Pokládá mu ruku n rameno. Pomalu kolem něj kráčí a při tom přejíždí tou rukou po jeho těle. Nakonec se zastaví před ním a položí mu ruku na tvář. Žena se na mě podívá přes rameno, ve tváři šílený výraz. Stáhne ruku z Lokiho tváře a jemu tam zůstane rudý otisk její dlaně. Nikdo nemluví, oba na mě zírají, Loki stále s vyděšeným výrazem. Žena je klidná. Žena ke mě otočí celé tělo a zírá na mě "Kdo jsi?" zeptám se "Někdo musí zemřít, aby strážkyně prstenu mohla dál žít. Neboť ona je poslední ochránce prstenu, který neměl být objeven" toť její odpověď "Co? Já jsem strážce prstenu?" slyším svůj hlas ozvěnou. Podívám se na prsten a pak zpět na ženu... Jen přikývne "A kdo musí zemřít?" kladu jí otázku a mám strach z odpovědi. Její pohled spočine na Lokim, který stojí pořád s pohledem na mě a stále vyděšený "Jen ten, kdo strážkyni skutečně miluje je schopen za ní položit svůj život, aby mohla dál vykonávat svou povinnost" odpoví a sáhne ukazováčkem na Lokiho tvář a následně po ní přejede. Loki vytřeští oči. Jeho tvář začne modrat. Padne na jedno koleno, jednou rukou se opírá o druhé koleno a druhou o zem. Začne kašlat. "Loki!" vykřiknu a rozeběhnu se k němu, žena jen přihlíží. Kleknu si k němu. Brečím. Lokiho kůže modrá stále víc, začíná padat. Chytím ho do náruče a jeho hlavu si položím do klína. Dívám se mu do bouřkových očí, ze kterých mu vyprchává život. Jeho tělo se třese "Neopouštěj mě Loki, prosím" šeptám a po tváří mi stékají slzy "Pomoz mu, prosím" obrátím se k ženě "Jakýkoli život, byť je božský, musí být položen za strážkyni, pokud to znamená, že bude dál žít a plnit své poslání" odpoví bez jakéhokoli citu, naprosto chladně. Podívám se na Lokiho, jeho tělo se uklidňuje, dech se zpomaluje. Pomalu zavírá oči "Ne, Loki.. Dívej se na mě, prosím.. Neodcházej, neopouštěj mě" brečím stále víc. Pevně tisknu jeho ruku, ale jeho stisk slábne, až nakonec povolí úplně. Podívám se na něj. Oči má zavřené, nehýbe se, nedýchá "Loki!" vykřiknu.....

Probudila jsem se a vystřelila do sedu. Byla jsem udýchana, ubrečená a spocená. Nechápala jsem, co to mělo být, něco mi říkalo, že to nebyl obyčejný se, každopádně byl nejhorší, který se mi kdy zdál. Podívala jsem se na hodidy, ukazovali pět, za tři hodiny jsem musela vstávat "Sakra" zaklela jsem potichu a plácla sebou zpět na polštář. Bála jsem se usnout, nakonec mě ale únava přemohla a já upadla do říše snů. Tedy v mém případě spíš do říše nočních můr...

Zase stojím na kopci. Stáhnou se mraky. Vítr..  Loki stojí pod kopcem, ale kůži už ma modrou, už je mrtví "Loki" zašeptám a seběhnu k němu. Chci ho pohladit po tváři, ale když se ho dotknu, začne se rozplývat ve větru. Teče mu slza a na tváři má mírný úsměv, hledí mi do očí a pomalu se rozplývá, až nakonec zmizí úplně. Na chvíli sklopím hlavu a teče mi slza. Po chvíli se rozhlednu kolem sebe, najednou kolem mě není vůbec nic. Nebe je rudé a zem černá a popraskaná "Haló!" zkusím zavolat a slyším se z dálky. Odpovědí je mi ticho. Najednou kolem mě teče potůček krve, který se rozšiřuje. Chci se podívat komu patří.....

Budík mě probral. Díky bohu!

Ta-Da.. Jsem tu zase a novou kapitolkou :D Snad se líbilo, mě osobně se to líbí :D :3

Omlouvám se za chyby :D

Komentíky a hvězdičky potěší ;) :D

Btw: Kdo bude v sobotu koukat na Lokiho (Thor: The Dark World)?? Já snad ano.. Lokiho si nesmím nechat ujít :D :3 <3