3. díl série Wolfy.
Je logické poslechnout volání rodiny. Pomáhat jí.
Nebo se snad přidat na stranu přátel, kteří mě nikdy neopustili?
Nechápu to, jsem zmatená...a čas se mi rychle krátí...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak Chica, Bonnie, Freddy, Fred a Foxy. Všichni na mě koukají jako bych vstala z mrtvých. ,, SF! SF?! Co se ti to stalo?" Zeptám se a rozeběhnu se k SFmu. Dopadne to tak, že se rozplácnu o zem. Jako by mě neposlouchali nohy. Doplazím se k SFmu a prohlédnu si ho. ,, Angel..." zachraptí. ,, SF... SF." Říkám. ,, Umírám..." šeptne. ,, Ne,ne jsi v pořádku, jsi naprosto zdravý. Můžeš tu být se mnou, můj kamarád. " šeptnu mu. Moc dobře vím, že umírá. Že brzo vyhasne. Ostatní jen sedí a nemluví. ,, Máš mě ráda?" Zeptá se mě s vypětím sil. ,, Jo, jo mám tě ráda." Řeknu a přikývnu. Sedím u něj a držím ho za bradu. ,, Políbíš mě?" Zeptá se a já vykulím oči. Pak je, ale zavřu a políbím ho. Je tak slabý, že mi polibek nemůže opětovat. Odtáhnu se od něj a podívám se mu do černých očí. ,, Zemřu šťastný... zachránil jsem život mé lásce... a ona mě políbila." Řekne SF a usměje se. Pak se rozplyne. Já každou chvíli očekávám, že se zase objeví a řekne, že je to jen vtip, ale nic. Jen ticho. Pak se nadechnu a zaječím. Tuhle kapitolu jsem udělala takhle krátkou, protože mi bylo SFho strašně líto. Zemřel pro lásku... snad se vám kapitola líbila a ohodnotíte ji! ACF
