Diskotéka

872 36 0
                                    

Tak dnes večer s ním budu tančit.
,,Zapneš mi to prosím." požádala jsem Šimona aby mi zapl šaty.
Přišel ke mě a dal mi vlasy dopředu na rameno. ,,Jsi krásná." pousmála jsem se. ,,Děkuji" řekla jsem a Smusa mi dal pusu na rameno potom na krk. Otočila jsem se obličejem k němu. Líbali jsme se nějakou chvíli a já začala přemýšlet o čase. Omotal si ruce okolo mého pasu. Jel víš a víš. Rozepl mi zip od šatů. Šaty spadly na zem a já byla ve spodním prádle. ,,Teď ty řekla jsem s úsměvem a sundala mu sako. Potom následovala košile, rozepínala jsem ji knoflík po knoflíku. Byla jsem u posledního a v tom mě napadl ten zatracený čas. ,,Šimone nestihli by jsme to. Jirka by nás hledal a zjistil co děláme." ,,Jasně chápu." řekl a sklopil hlavu k saku na podlaze. Zase si zapl košili a já si natáhla šaty. ,,Ukaž já ti to zapnu." řekl mile. ,,Jojo děkuji." vyšlo ze mě.

Cestou na diskotéku jsme si povídali o našich oblíbených filmech a seriálech, po chvíli mě napadlo že tam bude i Daniel. ,,Šimone a co když tam bude i Daniel?" zeptala jsem se se vystrašeně. Zastavil mě,chytil mě za ramena a povídá s nedhledem.
,,Nebude a i kdyby byl tak ti nic neudělá." ,,Jak to víš?!" vyjela jsem po něm. ,,Prostě to vím!" zařval a já se začala bránit. ,,Ty mě ochránš?!" ,,Ano!" ,,Možná jednou jsi ho zvládl ale..." umlčel mě polibkem. Odtáhl se. ,,Nechci abychom se hádali kvůli němu." měl ty svoje psí oči. Přitáhla jsem si ho opět ke svým rtům. ,,Měli bychom jít ať nepřijdeme pozdě."
pověděl mezi polibky. ,,Ano, souhlasím." Chytli jsme se za ruce a šli k hlavní budově.

Seděla jsem na židli a hlídala hlavní dveře. Někdo mi poklepal na rameno. Otočila jsem se tím směrem. ,,Hele. Užívej si hudby a nečum furt na ty blbý dveře!...Pojď se bavit." řekla jedna holka se kterou jsem si celý večer povídala mezi tím co Šimon da sebe nalíval jednoho panáka za druhým. To bude noc.
Jeden...druhý...třetí... ,,Hej! Furt na něj nečum. On si tě nevšimne. Je to známá osobnost. Ten na tebe kašle. Už jsem to zkoušela." svěsila hlavu k zemi. ,,To si nesmíš tak brát. Oni se občas chovají jinak než normálně." utěšovala jsem ji.
,,Víš ale ono to nejde s tam tím..."
ukázala na Matůše ,,...jsem se zkoušela vyspat. Ale on se se mnou chvíli líbal a pak mě odpálkoval. Je to hajzl! Všichni!"
Podivala jsem se na ni lítostným pohledem. Začala brečet. Smusa se ohlédl na moji židli ale já už dávno byla pryč. Ještě jsem ho viděla jak začal panikařit. Bylo mi to ale jedno. ,,Nebreč. A-a-a kašli prostě na ně. Oni-oni..."
,,Dobrý vím co tím chceš říct." přestala brečet. ,,Dobře. Ale...vracet se nebude-" přerušilo mě prudké otevření dveří. ,,Co tady děláš?! Proč nejsi na té blbé židli?!" byla jsem vystrašená a nevěděla co říct. ,,Já-já..." vždyť takový nebyl a není. Co se s ním děje. ,,Ani nevíš jak jsem se o tebe bál. Bál jsem se že tě odtáhl na záchody Gogo." přišel ke mě a obejmul mě. Z toho jak na mě řval se mi chtělo zvracet ale na místo toho jsem se rozbrečela v jeho náručí. ,,Takže ty! Ty máš něco se Smusou?! Jsi zrátkyně!"
zařvala ta holka a pak uraženě odešla. ,,Kdo to byl?" ,,Jedna holka která brečela kvůli Matůšovi." svěřila jsem mu to tajemství. ,,Tak pojď se mnou k beru." podíval jsem se na něj vyčítavě. Ale šli jsme. Popovídali jsme si s Explem. Bylo to super ale připadalo mi že me svléká pohledem. ,,Á...co Moma?" zeptala jsem se aby toho nechal.
,,Jaká Moma?" zeptal se a dal mi ruku na stehno. ,,Co děláš?!" ,,Prostě tě chci." pošeptal mi do ucha. ,,Proč mě všichni chcete do postele?!" naštvala jsem se a odešla na chatku. Spletla jsem si chatku Smusovu za Gogovu. Zabouchla jsem dveře. Rožla jsem světlo a uviděla Goga jak tam šuká s nějakou holkou. To je ta holka co byla smutná kvůli Matůšovi. ,,Čo tu robíš?!" ale nepřestal ji šukat. ,,Promiň já-já-já sorry. Jdu pryč." Otočila jsem se ale on mě zastavil slovy. ,,Pojď se přidat." ,,Ne díky ale jdu!" ,,Pohni okamžitě sem priklusaj!"
Nevím jak se stihl zvednout ale zvedl a stál za mnou. Za mnou a nahý...

Tak tady je po dlouhé době další část. A doufám že se vám líbí. Tak ZATÍM ČUS!

TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat