--Míšin pohled--
Probudila jsem se díky teplým paprskům na mých tvářích.
Slyšela jsem dech mého jediného štěstí v životě. Pomalu jsem otevřela své zalepené oči, a pohlédla na něj. Opět krásný pohled na něj, jak spí. Koukala jsem na něj dobrých 15 minut. Začal pomalu otvírat oči a já na něj stále koukala.
,,Hmm Dobré ráno prcku" zasmál se.
,,Dobré" zasměju se taky. Jeho úsměv rychle zmizel. Jakoby si na něco vzpomněl.
,,Sorry ale co to kurva včera bylo?!" Začal být agresivní a zlý. Jen jsem vykulila oči a přemýšlela co říct.
,,no.. já..." nevěděla jsem co říci ,,byl to jeden kluk co..byla jsem s ním prostě..můj bývalý to je ..unesl mě a já mu pak vrazila ..a pak pak.." naléhala jsem.
,,Ahaaa a ty si myslíš že jsem kretén?!" Řval po mě. Já se začínala bát. ,,Ty si myslíš že jsem kurva debil?! Ty mě akorát podvádíš! Nejsi nic jinyho než děvka! Nemůžu se na tebe skoro ani podívat!" vstal, přišel ke mě a chytil mě za vlasy. Začal za ně nesnesitelně tahat a řval mi přímo do obličeje. Najednou ve mě něco hrklo. Vždy po mě jen řvali a já se nechala. Teď to tak nebude.
Chytla jsem jeho ruku a zaryla do ní své nehty. Pustil mě.
,,Co si o mě myslíš Šimone.." začala jsem brečet. ,,Proč mi to děláš?" Rozbrečela jsem se naplno. "Jsi zlý! Všichni jste !!! Neumíte nic jiného!" Brečím.
,,Míšo.. promiň .." z ruky mu teče krev od škrábančů. ,,Já nechtěl jsem být takový .. nevím co to do mě vjelo.." začal taky brečet.
*crrrrr crrrrr*
,,zasranej zvonek!" Šel otevřít.
,,ty už vypadni debile! A nebo víš co, Jo pojď nahoru!" Slyšela jsem ho z předsíně. Lehla jsem se na zem a jen ležela. Šimon ke mě ještě přišel. Zniceho nic mi jednu vrazil pak další a další. Měla jsem bolavý obličej a necítila jsem nic. Poslední co jsem viděla byla krev.
