,,Dáš si kávu, čaj nebo tak něco?" zeptal se mile Nick. A já přikývla
,,Tak tu kávu, prosím."
,,A jak ji máš ráda?" Optal se.
,,Větší bez mléka a bez cukru, děkuji ti moc." trošku jsem zaváhala když jsem si vzpoměla na Šimona.
,,Neděkuj květinko." tohle mě celkem hodně zaskočilo. Já s Nikem být nechci.
,,Em...já..vím že jsme spolu kdysi byli...ale..." zasekla jsem se.
,,Co ale?!" Řekl jemně naštvaným hlasem a já poskočila z místa.
,,No...to je jedno.." bála jsem se to prostě říci že mi něco udělá nebo tak. Díky tomu blbýmu táboru jsem opravdu vyděšená z kluků.
,,Řekni to. Nemusíš se bát mi něco říci. Mám tě rád nic bych ti neudělal." Usmál se.
,,Nechci.."
,,Tak dobře...Ty někoho máš už že? Vždy jsi říkávala "já na tebe počkám"..Ty jsi to nedodržela že?"začal na mě naléhat a mě tekly slzy z očí. Vše jsem si uvědomila. Jak se musí cítit.
,,Zapoměla jsem na tebe.." kňukla jsem potichu.
,,Já vím. Ale nechápu jak ze dne na den můžeš zapomenout na osobu co Miluješ. Chce se mi celk-" zastavila jsem ho.
,,Měla jsem nehodu...víš.."ztichl a jen Koukal na to jak jsem se rozbrečela ještě víc. Neměla jsem na to. Sesunula jsem se ze sedačky na zem a složila si hlavu do klína. Brečela jsem. Hodně.
,,Ja-Jakou nehodu?" byl vystrašený a koktal. ,,Ty..jsi vážně zapomněla?"
,,Ano..byla jsem několik týdnů v komatu a pak zapomněla na určitou část mého života. Pomohli mi abych si vzpoměla." měla jsem hlavu stále mezi koleny.
,,Rodiče ti pomohli?" došel pomalu ke mě a chytil mě okolo ramen. Seděl vedle mě.
,,T-ti jsou ..oni.. umřeli..." zakryl si pusu rukou a já zvedla hlavu.
,,Míšo..já nevím co říci." Koukal se mi do očí a já jemu. Začal se ke mě přibližovat a já tušila co chce. Nechala jsem ho. Chtěla jsem asi cítit ty rty které jsem kdysi líbala a nevěděla o nich. Byl už u mých rtů a když vyděl že zavírám pomalu oči tam mě políbil. Chytil mě za tvář a líbal mě trochu drsněji. To se mi už moc nelíbilo a uvědomila jsem si co dělá.
,,Ne Niku to nemůžeme."odstrčila jsem ho od sebe.
,,Míšo vrať se ke mě. Prosím budu se o tebe starat a vše."přitáhl si mě k sobě. Začala jsem nad tím uvažovat.
***
Děkuji moc za všechno lidi a doufám že tohle ještě někdo čte protože jsem dlouho nic nevydala. Omlouvám se teď začnu snad vydávat častěji.
Míša
