Nad tou nabídkou jsem hodně přemýšlala..
,,Dej mi čas..." sklopila jsem hlavu, vstala jsem a šla k vchodovým dveřím. ,,Jdu domů"
,,Kde je tvoje "doma" ...mělo to být tady." svěsil hlavu a bylo vidět jak se mě
snaží citově donutit abych zůstala.
,,Co už. Vrať mi prosím mobil..vzal jsi mi ho v autě."
,,Ne.." přestal být skleslý...choval se jako...posednutý mnou nechápal jsem co se děje. Proč je takový říkala jsem si.
,,Nicku...nikomu tím nepomůžeš...ani sobě ani nikomu jinému ..prostě mi dej čas." řekla jsem mírně naštvaně.
,,Hraješ si na velkou Jo?" Řekl dost arogantně a já se zarazila.
,,Nicku...dost" Koukal se na mě a začal se usmívat. Postavil se a pomalu šel ke mě.
,,Nech mě.." couvala jsem do zadu a po chvíli narazila na zeď. Přimáčkl mě k ní. Pomalinku chytil pramen mých vlasů a dal mi ho za ucho. Přišla jsem si zase tak využitá...
,,Jsi tak krásná..." řekl potichu. ,,Chci tě teď hned" zašeptal mi do ucha a skousl jemně můj ušní lalůček. Bylo to tak krásné.
,,Ne! Dost Nicku!!" odtáhla jsem ho od sebe.
,,Fajn! Vem si věci, jedeme za tím kokotem!" začal na mě řvát, ale udělala jsem jak říkal.
**v autě**
Po cestě bylo velké ticho. Nick byl naštvaný..nechápu ho..nemiluji ho...nevím co bude až tam přijedem ... Šimon...
,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se.
,,Nad ničím" řekla jsem hnusně. Okamžitě zastavil a naklonil se ke mě.
,,Nastav zadek!" řekl naštvaně ..co po mě chce?
,,Na co jako?!" prskla jsem na něj. Odepnul se, vylezl z auta a zamčel dveře. Pak si odemčel, ale byl na mé straně. Chytil mě za nohy a nesl mě jako pytel brambor.
,,Pusť mě!!!" bušila jsem do něj pěstmi, ale on neregoval. Sundal mi kalhoty i kalhotky a sedl si do kufru. Ohl si mě přes koleno a začal mě přes něj bolestivě plácat.
,,Au!!! Já nejsem tvoje!! Nemusím tohle dělat!!" začala jsem brečet a nedokázala přestat. Tak moc to bolelo..
,,Počítej! Jsi drzá, zasloužíš si to!"
,,Tři! Čtyři! Pět! ...." ječela jsem bolestí a u 50 jsem už nemohla ani mluvit. Posadil mě zpět,i když to bolelo a jeli jsme dál.
Zbytek cesty jsem už jen brečela. Vše mi bylo jedno. Chtěla jsem Šimona. Aby mi pomohl.
**po chvíli cesty**
,,Tady to je?" Zeptal se a zastavil před Šimonovým..teď už našim bytem.
,,A-ano.." vydala jsem ze sebe potichu. Vylezl a vzal mě do náručí. Nesl mě až ke vchodu.
,,To bude dobré.. jak se jmenuje dál? Jaký zvonek?" zeptal se mile..až moc mile.
,,Šimon Vojta..." špitla jsem a koukla na něj.
--Šimonův pohled--
,,Kdo kurva zvoní je půl dvanácté!" zařval naštvaně a zvedl se z pohovky. Zvedl sluchátko.
,,Haló?!"
Ze sluchátka se ozvalo: ,,Šimon u telefonu?"
,,Ehm ...Jop je to na zvonku"
,,Mluv se mnou normálně. Nesu ti holku blbe."
,,Jsi opilý...vypadni"
,,Pojď se podívat nesu ti Míšu..viděl jsem ji u silnice.."
..že by nelhal? Pustím ho nahoru...nebo nemám ? Nebo Jo....ne ....Jo....
,,Haló?"
,,Pojď nahoru...druhý patro"
Bojím se co uvidím ..co se stalo...
Odemčel jsme dveře a čekal.
,,Míšo!!! Bože!" přišel jsem k ní. Tak sladce spala. Ale počkat ...co je to za týpka? Kdo to sakra je?!
,,Hele vím že na mě máš dost otázek ..jde to vidět" pronesl v klidu. ,,necháme to na zítra. Přijedu tak čau! A postarej se o ni ...Jo a na ten zadek jí dej nejlépe led."
Co?! Jaký zadek?! ....co se tu děje... položil jsem ji do postele a koukal jak spí. Miluju ji..
Šel jsem do kuchyně pro hadrový kapesník a namočil ho studenou vodou. Dal jí ho na zadek kde měla nejen modřiny ale pěkné velké stopy od mlácení...co udělala tak špatného ?? To se dozvím zítra ...
Dal jsem jí pusu na čelo a řekl ,,Dobrou lásko" a usnul vedle ní...
Taaaak koneeec konečně další kapitola co?? Teď bych se tomu mohla závit věnovat 😅 tak paaaa
Mikasa A.
