Princezna z vesmíru [DOKONČENO]

Strach

Leonidas se slzou v oku přistoupil k lůžku, na kterém ležela jeho nejmladší dcera. Se zavřenýma očima pokojně spala. Královna sledovala každý jeho krok a jeho další dvě dcery stály opodál.

,,Isabello, byl jsem evidentně příliš přísný. To já si zasloužím trest. Vzdám se vlády, jen když mi odpustíš, že jsem jako otec selhal."

Nastalo ticho plné šoku. Leonidas se podíval na manželku, která marně hledala vhodná slova a pak vzal dceřinu jemnou, drobnou ruku do své a zlehka se jí dotknul svými rty. Isabella objala svého muže kolem pasu a její černé vlasy zakryly jeho svalnatou hruď.

,,Nemohl si vědět co se stane. Byla to špatná shoda náhod, protože jinak by se ubránila. Doktoři jí uspaly a její tělo se regeneruje. Je však stále slabá. Já ti nemám co odpustit. To k ní jsi byl přísný. Pořád si říkám, že je štěstí že jsem měla vizi a dostali jsme se tam včas. Jinak by tu asi nebyla..."

Královna se dala do usedavého pláče a Wappitty otevřela oči. Promluvila a její jindy jemný hlas byl slabý.

,,Člen rodiny neukazuje svoje emoce..."

,,Já se omlouvám. Omlouvám se za všechno. Za ty dlouhé roky, kdy jsem byl pryč. Za ty staletí, kdy jsem vládnul celé galaxii a moje dcery mě potřebovaly. Zanedbával jsem otcovské i manželské povinnosti. Dokážete mi to všechny odpustit?"

Wappitty byla první kdo kývnul na souhlas. Stačil však jeden dotyk matky a Wappitty ztuhla. Její tělo zase samovolně používalo nově získané schopnosti. Teď konkrétně schopnost matky, vidět budoucnost.
Rodná planeta obklíčená desítkami vesmírných lodí připravených k útoku. V jejich čele stojí Analok, který si ve vyhnanství záhadným způsobem získal přízeň nepřátel. Přišel si pro trůn a neštítí se zabíjet.

Obraz se trochu změnil.
Wikyenna stojící u mrtvol rodičů i sester a Analok jí slibuje moc i vládu. Stačí se jen k němu přidat. Wikyenna vzdoruje a vzápětí její tělo dopadá na chladnou zem...

Isabella zbledla. Bylo jasné, že královna viděla to samé. Obě si vyměnily překvapivé pohledy. Wappitty otočila hlavu na své dvojče. Dívala se na sestru a promluvila k matce.

,,Musíme to změnit. Myslíš že to půjde?"

,,Budeme to muset zkusit."

,,A co když se to nedá změnit?" Hlas princezny nabral panický podtón a královna jí začala utěšovat hlazením po vlasech.

,,Tvůj osud jsme také změnily. Otec se postará aby přílet Analoka nikoho neohrozil."