Princezna z vesmíru [DOKONČENO]

Královna temnoty

Wikyenna stála u okna v její komnatě a hleděla ven. S hrůzou očekávala svého manžela, který se měl vrátit z války. Kéž, kdyby se nevrátil. Byla by volná. Když Analok zabil jejího otce i starší sestru, raději se mu vzdala aby zachránila Wappitty. Pokud nenastane problém, bude ona i její matka žít. Aby se Analok stal právoplatným králem, donutil ji k sňatku a tak se stala jeho jednou z mnoha manželek. Jenže k ní se choval nejpříjemněji jak jen lstivý vrah dokáže. Nikdy jí neudeřil, což mohla Wikyenna považovat za drobný úspěch. Analok nerespektoval manželství jako něco posvátného. Během svých válečných cest zajal několik dívek a pojal je za manželky. Wikyenna věděla, že Analok se nemůže věnovat všem manželkám a ty, které byly staré a nepřitažlivé byly vyhnány do zchátralých zdí města plného nejhorších osobností, které zde v galaxii žili. Zloději, vrazi, pašeráci i vyhnanci.

Mladá královna zavzpomínala na svou mladší sestru. Její vyděšený obličej když Leonidas zemřel, se jí neustále objevoval ve vzpomínkách. Analok oba transportoval na palubu své vesmírné lodi a zahájil na Protecii útok. Protecie musela být hodně poškozená, ale unikla jim ze senzorů a tak Wikyenna doufala, že Wappitty žije. Nikdo o ní však neslyšel. Nikde nevyhledala pomoc, nikomu neohlásila co se stalo, ani se nevrátila se spojenci aby bojovala. Beze stopy zmizela ona i její bojový vesmírný křižník. Něco se muselo stát. Něco hodně zlého.

Analokovi to perfektně hrálo do karet. Nejvyšší král i nejstarší princezna jsou po smrti. Původní královnu Isabellu drží jako otrokyni ve vězení, jednu z princezen si omotal svou mocí kolem prstu a ta druhá zmizela. Společenství králů se rozpadlo a zavládl chaos. Královské rodiny už nedržely při sobě jako dřív a na útok se nikdo neodvážil. Analok měl své špehy i zvědy všude, protože ho trýznila předtucha jak ho nějaký zrádce zabije, ale o plánech mladé královny neměl ani tušení.

Wikyenna hrála na dvě strany. Temnota jí ještě nepohltila a v přítomnosti krále předstírala věrnost. Ve skutečnosti se jí hnusil. Stálo jí to mnoho odporu a přemlouvání sebe samé aby se jí v očích zjevovala láska. Na noci kdy, se Analok vkrádal do její komnaty ani raději nemyslela. Byl otcem desítek dětí. On chtěl potomka od královny. Chtěl svého následníka.

Analok přišel za Wikyennou. Odhodil jí na postel a pevně podržel její jemné, štíhlé ruce tak aby se nemohla hnout. Přisál se k plným rtům a dívka cítila jeho zapáchající dech a ostré strniště vousů na tváři. Krásné modré šaty Analok roztrhl a odhodil na zem. Válka se asi nevyvedla dle jeho představ, protože teď se choval hruběji. Surově si vzal její tělo a Wikyenna se slzou v oku vzpomínala na svou rodinu. Naštěstí bylo brzy po všem a král vstal a upravil se.

,,Je na čase aby jsi mi dala syna. Podplatil jsem tvé služebné aby zjistili kdy je perfektní doba na početí potomka a zdá se, že než odjedu do dalšího boje proti rebelům, budeme všichni znát výsledek."

Poslal své manželce vzdušný polibek a zmizel v dlouhých chodbách paláce. Wikyenna zadržela slzy a došla k oknu. Zahleděla se na oblohu kde zářilo mnoho miliard hvězd, ke kterým vyslala otázku, kterou nikdo jiný než ona neslyšel.
Sestřičko,kde jsi?