První jiskra

217 15 5
                                    

Wappitty ležela na zádech a hleděla svému hostitelovi do očí. Alkohol v krvi jí neumožnil kontrolovat schopnosti a Danielovi emoce k ní nezadržitelně proudily.

,,Danieli, máme v sobě alkohol a tvoje rozhodnutí může dopadnout katastrofálně."

Sama však slyšela jak její odmítání znělo slabě. Omámila jí jeho touha.

Prstem jí odhrnul neposlušný pramen rovných vlasů a nasál příjemnou vůni její hebké kůže.

,,Jsi nádherná..."

Wappitty začala panikařit a odhodila ho od sebe. Letěl vzduchem a tvrdě přistál na zemi.

,,Promiň to nejde...Nemůžu."

Daniel si uvědomil co chtěl udělat a s omluvou odešel pryč.

Po jeho odchodu se ozval hlas palubního počítače.

,,Do komunikátoru jsem ti poslala data vysílání, které jsem zachytila."

Wappitty stiskla tlačítko na přístroji, který měla na zápěstí a uslyšela hlas Wikyenny.

,,Já, královna temnoty vzkazuji všem, kdo vzdorují moci mého muže Analoka, ať se vzdají a uznají ho za svého krále. Král Leonidas je mrtev a jeho smrt způsobila rozpad královské aliance. Po zmizení princezny Wappitty v poškozené lodi ani nedoufám, že žije a jako pojistku proti rebelům držíme královnu Isabellu v zajetí. Jsem jedinný potomek nejvyššího rodu a mého muže budete uctívat jako mého otce. Kdo neuposlechne, bude žít jako otrok těch, kdo mě uposlechne."

Wappitty ztuhla hrůzou. Ztratila všechno. Její matku zabijí pro zastrašení těch, kteří ještě vzdorují Analokovi a Wikyenna se proměnila v bezcitnou ženu, kterou uchvátila moc. Ostatní královské rody jí po jejím zmizení nejspíš mají za zbabělou a nejspíš nedoufají, že žije. Přišla o rodinu. Najednou ucítila prázdno. Nutnost zachránit svůj lid mizela do hloubky jejích pocitů, protože přestala věřit, že by zvládla svou sestru i Analoka svrhnout z trůnu.

Vydala se za Danielem, který se zrovna sprchoval a nezaregistroval její vstup do koupelny. Vyklouzla z šatů, které měla na sobě a nenápadně vlezla za ním do sprchového koutu. Spontálně ho objala kolem boků a svou hruď přitiskla k jeho zádům.

,,Omlouvám se za to jak jsem tě odhodila. Můj počítač zachytil vysílání od Wikyenny. Podrobuje si všechny poddané ostatních rodin a mojí matku zabijí při sebemenším náznaku odporu. Ztratila jsem všechno...a tebe nechci ztratit. Jsi jediný, který mě chápe."

Cítila jak se mu ztuhlé svaly uvolňují. Riskla vše na čem jí záleželo a dotkla se rty jeho kůže. Naokamžik ucítila, jak se jeho svaly napnuly očekáváním. Nehybně stál a nechal teplou vodu stékat po svém těle na zem. Wappitty mluvila dál.

,,Známe se pár dní, ale díky schopnostem, které ovládám, mám pocit, jako kdybych tě znala déle. Znám tvé pocity i touhy..."

Uvědomil si, že od prvního okamžiku má potřebu jí chránit. Otočil se k ní čelem a vychutnával si její stydlivý pohled, když si jí prohlížel. Prsty jí zajel do vlasů a přitáhl si jí blíž. Zachytila jeho touhu a najednou silně zaváhal.

,,Děje se něco?"

Chtěla vědět Wappitty a zkoumala proč nastala ta prudká změna pocitů.

,,Buď upřímná... Asi jsi nikdy nebyla s mužem jako teď."

Zavrtěla hlavou, že ne. Celý život byla v paláci. Dostala se mu k jeho myšlenkám a ztuhla...

Princezna z vesmíru [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat