Princezna z vesmíru [DOKONČENO]

Boj o přežití

Wappitty se rychle uzdravila a palác byl připraven na přílet Analoka. Leonidas postavil všude stráže a zařídil aby se Analok nedostal do paláce se zbraní. Králův starší bratr bude vyslyšen a poslán zpátky do vyhnanství.

Derrena se naklonila k matce.

,,Mám dojem, že to stejně dopadne špatně. Kdykoliv může, udělá podraz na každého koho zná. Vždyť mého otce mnohokrát zradil."

Královna dceru pohladila.

,,Kdyby se něco stalo, tak máme náš plán. Vezmeš sestry, opustíš tuhle planetu a poletíš k tvému snoubenci Allistranovi. On už bude vědět co dál. V případě nouze si s otcem poradíme."

Derrena zadržela dech. Přece to takto nemůže dopadnout. Lehce pokynula hlavou a zaujala své místo vedle královského trůnu po boku sester. Analok s jednotkou vojáků právě přistál v hangáru a už je na cestě.

Dveře se otevřely a na prahu místnosti stála mohutná postava celá v černém. Sundal si černý plášť, jehož kapuce mu ukrývala obličej a odhalil zjizvenou tvář černovlasého muže. Pohled na bratra otřásl i Leonidasem ale snažil se to nedát znát. Místnost se naplnila klidem. To se Wappitty snažila zahnat negativní emoce všech.

,,Analoku, bratře, dlouho jsem tě neviděl..."

Starší z bratrů pozvedl prst na znamení ticha.

,,Bratře, děkuju že jsi mi dovolil přiletět na návštěvu. Dcerky ti hodně vyrostli. Viděl jsem ty tvoje dva klony, když byly takhle malé."

S úšklebkem ukázal něco málo přes metr.

,,Kloni? Jsme dvojčata!"

Obě princezny to řekli stejně.

Analok si toho nevšímal a se zájmem se díval na Derrenu.

,,Kolikrát mě se zdálo, že tady sedím já s mojí manželkou, která mi dala syna. Bohužel mě moje rodina poslala do vyhnanství a můj mladší bratříček dostal všechno. Trůn, nádhernou manželku, půvabné dcery...ale já jsem sem kvůli něčemu přišel. Dej mi jednu ze svých dcer a já zruším můj plánovaný útok na tuto planetu."

Král byl v šoku a v tom samém okamžiku přiběhl jeden z pracovníků, který monitoroval co se děje v galaxii. Prudce zabrzdil a padl na kolena.

,,Vaše veličenstvo, letí sem velká flotila bojových lodí..."

,,Okamžitě evakuujte všechny poddané a vše co se dá."

Analok se hrozivně zasmál.

,,Všechny nezachráníš. Tak dáš mi jednu z tvých dcer nebo ne? Nebo si mám vybrat?"

Wikyenna se otřásla hrůzou.

,,Slyšela jsem, že máš víc manželek. Proč chceš jednu z nás?"

Analok se k ní přiblížil a jednou rukou lehce stiskl její čelist. Cítila jeho nechutný zápach, jak dlouho neměl koupel.

,,Holčičko, mít za manželku dceru nejvyššího krále by mi přineslo uznání mezi ostatníma. Tak co, hlásíš se dobrovolně, princezničko?"

Leonidas zasáhl.

,,Moje dcery nejsou pro tebe Analoku."

Wappitty ucítila chlad a Analokovi se hnědé oči zabarvily do černa. Černá aura? Nikdo neměl černou auru. Leonidas sice říkal, že bratr měl tmavě zelenou auru, ale aura může ztmavnout když se jedinec vyžívá ve vraždění. Černá aura bylo hodně špatné znamení. Analok měl úplně černé oči a zlý pohled. Podíval se na Wappitty takovým způsobem, jako kdyby věděl o tom panelu. I Leonidas ucítil chlad.

,,Takže mi žádnou z tvých dcer nedáš? Když je nemůžu mít já, tak nikdo!"

Vyslal k Derrenně černý výboj energie, který jí těžce zranil. Postřehl snahu jeho bratra, dceru zachránit a další ránu mířil na něj. Ta byla bohužel smrtelná.

,,Leonidasi!!! Derreno!!! Ne, Analoku co jsi to udělal!!!"

Isabella zírala na mrtvé manželovo tělo a na nejstarší dceru, která sváděla boj o život. Temná energie královnu doslova zmrazila. Nebyla schopná ničeho, nemohla se pohnout a zoufale se dívala na své mladší dcery. Nemohla jim nic říct, Analok jí držel pod vlivem své moci. Wikyenna poklekla k Derreně. Jako starší z dvojčat byla vždy silnější a obrněná vůči emocím, ale teď to nezvládla a slzy jí tekly po tvářích.

,,Derreno..."

,,Wikyenno, musíš se postarat o sestru. Musíš být silná a převzít moje postavení."

,,Ale ty neumřeš! Nesmíš umřít...tohle není tak vážné...to se zahojí..."

Wikyenna už plakala silněji. Derrena se na ní dívala s vyčítavým pohledem.

,,To je poprvé co myslíš pozitivně. Je mi to líto. Vezmi sestru a drž se plánu!...Mám vás ráda."

Zalapala po dechu a její tělo ochablo.

Wikyenna se podívala na Wappitty. Do zhroucení neměla daleko. Odstrčila jí ke dveřím.

,,Utíkej napřed, já tě dohoním."

Sledovala jak se její mladší sestra prosmekla kolem Analoka a utíká do hangáru. Ucítila její hlubokou bolest nad strátou otce i sestry. Cítila i její strach. Analok vztáhl ruku a královna zmizela. Přenesl jí na jednu ze svých lodí.

,,Jsme tu jen ty a já. Vím jak se cítíš. Jsi prostřední dítě. Všechno dostanou tvé sestry a ty dostaneš to, co zbylo. Cítím tvou touhu prosadit se. Pojď se mmou jako moje královna a dostaneš co chceš."

,,Budeš trpět za svoje činny!"

,,Páni, jsi naštvaná a vzteklá. Ideální kombinace k tomu, ovládnout vše co chceš. Přiznej si to, chceš vládnout."

Wappitty doběhla k hangáru. Zadala svůj osobní kód na panel a dveře se otevřely. Stiskla svůj zápěstní komunikátor.

,,Leo, připrav Protecii k odletu a napoj se na komunikátor Wikyenny."

Obrovská vesmírná loď šedé barvy, silně zahučela jak se její systémy spustily do provozu. Princezna vběhla po nástupní plošině dovnitř a běžela do řídící místnosti.

,,Leo, kde je Wikyenna?"

Palubní počítač místo odpovědi přehrál, co se dělo v paláci. Ozval se Analokův hlas.

,,Takže, přidáš se ke mě?"

,,A neublížíš sestře?"

,,Ne, máš moje slovo."

,,Dobře..."

Lea si dovolila poznámku.

,,Wappitty ta už nepřijde. Zničil její komunikátor, nedokážu jí zaměřit a lodě na oběžné dráze aktivují zbraně..."

Dívce se zlomil hlas, když dávala rozkaz ke startu.

,,Odleť a drž se evakuačního plánu..."