Princezna z vesmíru [DOKONČENO]

Trest

Wappitty se měla dostavit do jídelny k večeři. S tiše řečenou omluvou se posadila ke stolu a i když sklopila oči ke stolu, cítila vztek i strach ostatních. Dívka věděla, že tohle otec nepřejde mávnutím ruky.

Derrena byla v klidu. Asi jí Wikyenna dohnala a promluvila si s ní. Královna koukala divným, zamyšleným pohledem. Byl v tom náznak zklamání? Nejmladší princezna začala tušit, že ztratila důvěru všech. Jasně že Lea dala rodičům zprávu o jejím pobytu v dolních patrech a patrně vědí i o nehodě s panelem.

Vyslala k otci své city. Že se vážně cítí hrozně a že přijme trest...ať je jakýkoliv. Leonidas své dceři věnoval trochu mírnější pohled s trochou hrdosti. Přiznala svou vinnu, měla o té místnosti říct jemu a nepodléhat zvědavosti. Tím, že dala najevo přijmutí trestu, stoupla v jeho očích.

,,Jsem rád, že se ti nic nestalo ale víš, že ti dám trest. Trest, který vyváží tvoje jednání. Nyní máš znalosti o energii a s trochou štěstí se je naučíš ovládat. Je to vlastně dar, který nemá nikdo z nás. A proto ještě dnes opustíš palác a vydáš se do temného lesa. V jeho středu je palouček. Vydej se tam a musíš zvládnout zůstat tam přes noc."

Královna se na krále zadívala jako kdyby tohle byl příliš tvrdý trest. O tom lese se řílalo, že tam jsou zvířata a bytosti, které zabijí každého kdo se odváží tam v noci chodit. Jen člen královské rodiny může přežít.

Wappitty tiše polkla. Aby dokázala otci, že z ní roste poslušná a zodpovědná královna, musí trest splnit. Poprvé opustí palác a zrovna musí na místo, kterého se poddaní bojí. Aby král ještě zhoršil trest, energií odsunul její talíř pryč.

,,Jídlo si obstarej tam a zítra se vrať."

Co jí zbývalo, než odejít. Poslední podmínka byla, že si nesměla nic vzít. Ani plášť, který by jí zahřál a ani nůž, kdyby odchytla nějakého tvora k večeři. Při pomyšlení na jídlo jí zabolelo v břiše. Ano, mohla by si přivolat nějaké jídlo z kuchyně, ale tak nějak podvědomě tušila, že jí Lea sleduje a další selhání si nemohla dovolit.

Vydala se k lesu se zapadajícím sluncem v zádech. Když k lesu došla, do úplného západu zbývala sotva hodina. Otec jí doporučil použít energii aby se rychle dostala na palouček a měla ještě trochu vzácného světla k dobru aby se připravila na noc.

Její oči zazářily růžově a stromy se kolem ní míhaly obrovskou rychlostí. Sotva se rozeběhla, už musela zastavovat, protože se ocitla na tom palouku o kterém otec mluvil. Využila ještě energii k rychlému natahání dřeva na oheň a postavení provizorného nocování. Na kus dřeva uspokojivé šířky i délky navršila mech a celé to přikryla stříškou z větví. Slunce zapadlo a jediné světlo byl oheň, který rozdělala. Nastražila uši a s pomocí energie poslouchala vše okolo. Její tělo používalo znalosti o energii jak se to hodilo, ale nemohla to používat kdy se jí chtělo. Schopnost rychlého pohybu a posouvání předmětem měla i dřív ale teď se to zněkolikanásobilo a nedělalo jí to problém. Zaslechla malého hlodavce kousek od ní. Zvědavý tvor přišel okouknout nezvaného hosta a přilákalo ho teplo. Wappitty se na tvorečka zadívala. Byla to veliká krysa. Zabíjení nesnášela ale její tělo mělo hlad. Natáhla ruku před sebe, rozevřela dlaň a natáhla do sebe neviditelnou energii. Její ruka vyslala růžovou energii, která okamžitě tvora zahubila. Večeři měla zajištěnou. Pomocí ostrého kamene stáhla krysu z kůže a nechala jí opékat nad ohněm.

Brzy byla hotová, ale maso nebylo moc dobré. Musela to však sníst aby se žaludek přestal ozývat. Ani nedojedla večeři a lesem se ozval strašný řev. Tma nebyla pro princeznu problém ale nic neviděla. Při dalším, mnohem bližším řevu dívka ztuhla hrůzou. Tvor, dvakrát větší než dobře urostlý muž, se vzhledem mohutného psa a v krví potřísněné tlamě měl dva ostré tesáky, se přibližoval. Evidentně si nedávno pochutnal na nějakém zvířeti či člověku. Přikrčil se a jedním skokem uhasil oheň a zničil místo, kde by princezna měla spát. Špičaté uši tvora se stočily dozadu a z tlamy vyšlo výhružné hrdelní zavrčení. Prvnímu útoku se princezna vyhla úskokem do strany. Při dopadu ztratila rovnováhu a svalila se obličejem do trávy. Tvor sekl princeznu do zad. Jemná látka kombinézy se roztrhla a odhalila krvavé šrámy. Wappitty vykřikla. Bolest projela celým tělem zároveň se vztekem. Otočila se na zraněná záda a sebrala všechnu sílu co měla aby tvora zasáhla energií do srdce. Rozmazaným pohledem viděla jak bezvládné tvorovo tělo padá na ní...