Princezna z vesmíru [DOKONČENO]

Otázka života a smrti

Daniel se zamilovaně podíval na svojí mladou manželku. Wappitty si prohlížela svůj nádherný prstýnek a ruku měla položenou na svém již velikém břiše. Daniel měl za posledních pár týdnů spoustu zařizování. Vytvořil jí falešnou identitu. Zfalšoval původ, věk a za rekordní čas připravil svatbu. Prodal dům ve městě a přestěhoval vše do chaty v lese. Dokonce stihl chatu zrekonstruovat na domek. Jen ho trápilo, že Wappitty nemá klidné spaní. Někdy v noci křičí a zápasí ze spaní. Jako kdyby jí někdo ubližoval. Sám byl samá modřina a pohmožděnina protože když princezna spí, neovládá své schopnosti a jeden kopanec do zad ho shodil na zem přes celou místnost a málem mu vyrazil dech.

,,Wappitty jen tak jsem přemýšlel a....co je pro tebe třeba 50 let?"

Tušila kam míří.

,,To samé co pro tebe Danieli."

Zkousl si ret a nespokojeně si odfrkl.

,,Není. Až budu starý dědek, ty budeš stále takhle mladá..."

,,Za 50 let budu o 50 let starší...jako ty."

,,Ale budeš mladá a krásná. Přežiješ mě i naše dítě."

Wappitty se trochu nemotorně zvedla.

,,Nezáleží na věku nebo vzhledu. Žiju teď a tady. Přiznám se že jsem na živu dlouho ale vzdala bych se té nesmrtelnosti jen abych mohla prožít celý život s tebou a umírat po tvém boku. Ani netušíš jaká to bude bolest jestli tě stratím...au."

Její ruka vystřelila k břichu, které se zřetelně nadzvedlo pod pohyby miminka. Daniel zadržel slzu na krajíčku. Změnila se. Je citlivější, je obětavější...je víc jako člověk.

Mezitím ve stejný okamžik si Wikyenna užívala horkou koupel a hladila si své obří břicho. Její dítě se chystalo na svět a teplá koupel pomáhala proti bolestem. Analok se procházel kolem aby si ohlídal aby nikdo nevyměnil budoucího následníka.

,,Našel jsem tvojí sestřičku. Jsem s ní telepaticky v kontaktu ale je daleko a nedokážu jí zaměřit tak abych jí zabil. Jí i toho parchanta co čeká."

,,Wappitty žije? Kde je?"

Mladá královna se začala svíjet v prudkých porodních bolestech, které se pravidelně opakovaly.

,,Už dlouho žít nebude. Osobně se o to postarám."

,,Analoku!!!"

Přiblížil se k ní a ucítila jeho zkažený dech.

,,O tebe se postarám hned jak mi dáš syna."

Odešel a zaměřil se na Wappitty. Spala, což bylo perfektní. Nasadil si Leonidasův prsten, který zesiloval energii a povedlo se mu přesunout své vědomí na planetu, kde byla Wappitty. Spícího Daniela ignoroval a v podobě nehmotněho těla natáhnul ruce a začal Wappitty škrtit. Podvědomé útočení a obranu Wappitty ještě neovládala. A Analok byl ve skutečnosti miliony světelných let daleko. Automaticky kopla do Daniela aby se vzbudil. Ten krátce zhodnotil situaci a rozeběhl se proti Analokovi. Pochopitelně proběhl skrz. Zoufale se podíval na Wappitty. Věděl že dokáže zadržet dech déle než člověk, ale hádal že s kyslíkem na tom teď není nejlíp. Zase se ozval její hlas v jeho hlavě.
Udělej výboj elektriky.

Na nic nečekal vytáhl z šuplíku zbraň a střelil do zapnuté televize, která zajiskřila a Analok ztratil svojí koncentraci. Daniel se radostně otočil na dívku s pocitem vítěztví ale úsměv ho přešel. Slabě dýchala a dítě se začalo chystat na svět.

,,Zlato, jsi v pořádku?"

Hodila po něm zoufalý pohled.

,,Nebudu mít dost síly na porod...."

,,Ne to neříkej."

,,Kdybych to nepřežila...miluju tě."