V ZAJETÍ ČASU

4. Kapitola

     ,, Tak zase zítra? " zeptal se mě s nadějí v těch jeho lahvově zelených očích. ,, Zítra. " odpověděla jsem mu a ještě bylo v mém hlase znát poslední záchvěvy záchvatu. ,, Tak jo. " usmál se a zamával mi. 

     Celou cestu domů jsem se usmívala jako a vidět mě někdo, myslel by si, že jsem cvok. Usmívala jsem se pokaždé, když jsem si vzpomněla na jakoukoliv vzpomínku na Aarona a jeho vtípky. Neustále se mi zjevoval jeho obličej. Jeho kaštanové vlasy a ty zářivě zelené oči, jako má Miley a ten jeho úsměv, ale ne ten dokonalý úsměv o kterém mluví všechny holky, když jsou " zamilované " do dokonalého kluka. Myslím úsměv, kdy se od srdce směje. Nedokázala jsem ho dostat z hlavy.

     Nedokázala jsem ho tam odtud vymanit, než jsem vstoupila do mě moc dobře známého chaosu. Mamka nebyla ještě doma a táta taky ne, tak jak je možné, že jsou tu Edgar a Abbey, která právě čirou náladou kolem mě prolítla a její zlatavé copánky jí poskakovaly na ramenou. A hned chvilku po ní vyběhl Edgar. ,, Co se to tu.. ? " nechápala jsem. ,, Babi! Kaylee je už doma! " oznámil vesele babičce. ,, Moje vnučka! " přiběhla ke mně a pevně mě objala. ,, Kde jsi byla tak dlouho? Ty jsi vyrostla. " usmála jsem se na ni a také ji pořádně objala. ,, Byla jsem v parku. " v tu ránu se zarazila a pak se šibalsky usmála. ,, V tom bude nějakej kluk, to poznám. " a šťouchla mě do ramene. ,, Ne! " okamžitě jsem odporovala. ,, Vlastně... jo. " přiznala jsem nakonec barvu. ,, Áá! To je ale dobře. Už bylo na čase. " 

     Babička, Elena Samersová, matka mé matky. No prostě kámoš. Babi je pro mě hodně důležitá, protože to co neříkám mamce, říkam jí. Babi ví všechno o klucích kolem mě. Ví i o Speerovi a dnes se dozví i o Aaronovi. ,, Nevěděla jsem, že přijedeš. " sedla jsem si do kuchyně. ,, Jo holčičko to já také ne. " její smutný a bolestný tón mě zmrazil. ,, Stalo se něco? " prudce ke mně vzhlédla. ,, Ne. Nic se nestalo. Buď v klidu, beruško. " to mě moc neuklidnilo. ,, A kde jsou rodiče? " stále nezvedla pohled. Neustále si něco dělala s rukávem u košile. ,, Museli na pár dnů někam odjet. " . ,, Jeli na dovolenou! " vykřikla radostně Abbey. Nejsem šťoural, ale tohle mi přišlo divný. ,, Je to kvůli Lillianině práci. Víc nevím. " věnovala mi zářivý úsměv. Znovu. 

     ,, No a co chcete k večeři? " jen jsem zvedla ruce, že to jde mimo mě. ,, Očividně tu nikdo neumí vařit, takže co nám zbývá? " . ,, Pizza! " rozkřičela se dvojčata jednohlasně. Babička se na mě tázavě podívala. ,, Tak asi máme vybráno. " zvedla jsem telefon a objednala.

     Miluju pizzu! Dojídala jsem poslední kus, čehož mi bylo neskutečně líto a já si přála mít nekonečno množství tohohle božského jídla. ,, Tak a do postýlky! " zavelela babi a šla uspat prcky. Zůstala jsem v kuchyni sama. Byla jsem sama a zároveň nebyla, když mi zavibroval mobil. Čekala jsem zprávu od mamky nebo od táty kde jsou, maximálně od Miley, ale nikdo z nich to nebyl. Rozklikla jsem messenger a uviděla to děsné jméno: Tayler Speer. Na facebooku jen jako Tay. Trapák..

Tay: Ahojky :*

Já: Co chceš? -.-

Tay: Tebe :*

Já: Jdi do hajzlu..

Tay: Mě jen tak neodeženeš :*

Já: Myslela jsem ty smajlíky.

Tay: Aha.. takže se mnou si povídat chceš.

Já: Ne.

Tay: To nebyla otázka.

Já: Na to ti kašlu.

Tay: Prostě si chci povídat a žádná holka, mě nebude odmítat :*

Já: Skvělý! Tak to přepíšu dějiny! #proudtomyslef

Tay: To těžko :*

Já: S tě smajlíkama ... jdi ... někam!

Tay: A co když ne? :*

Já: Tak tě budu ignorovat :*

     Telefon mi vibroval, že přicházejí další a další zprávy, ale já si v klidu dojedla pizzu, když mi zavolalo neznámé číslo. Zvedla jsem to jen kvůli tomu, že to mohla být máma, i když jsem věděla, že není. 

,, Ahoj. " ozvalo se.

,, Co potřebujete? "

,, Nenaučili tě zdravit? "

,, Ne. " neměla jsem náladu tady s někym rozebírat svoje způsoby a morálku.

,, Já bych tě to mohl naučit. "

,, Tak o tom pochybuju. "

,, Ty víš kdo jsem? "

,, Ty si myslíš, že jsem blbá? "

,, Samozřejmě, že ne. "

,, Tak co chceš? Proč mě otravuješ? Proč mě sleduješ? " vyjela jsem na něj.

,, Prostě jsem se zamiloval, pochop to. " slyšela jsem jak se zasmál.

,, Jseš trapnej. " s tím jsem to típla a mobil položila zpátky na stůl. 

     ,, Kdo to byl? " zeptala se babi. ,, Jeden otravnej, zlej kluk. " vysvětlila jsem ji mezi žvýkáním pizzy. ,, Zlý kluci jsou dobrý. " pozvedla jsem obočí  a upřela na ní pohled. Nevěřila jsem tomu, co právě řekla. ,, Jak pro koho. " odvětila jsem nakonec. ,, Kaylee, musíš tim klukům dávat větší prostor a ne se před nima uzavřít. Takhle se k tobě dostane... nikdo se k tobě nedostane. " litovala mě. Viděla jsem jí to na očích. Dělala, jakoby na klucích ležel celý svět. ,, Nemáš pravdu. " s tím jsem ji očividně zlepšila náladu. ,, Nějaký objev? " ptala se s nedočkavostí v hlase. ,, Dalo by se říct.. " najednou se ji oči doširoka otevřeli a zasypala mě otázkami. ,, Jaký je? Jak se jmenuje? Kolik mu je? Studuje? Kde bydlí? Dala jsi mu číslo? Líbí se ti hodně nebo málo? Už jsi s ním mluvila? " Atd. Přisunula si ke mně židli a sevřela moje dlaně v těch jejích. S radostí jsem jí ho začala popisovat ,, Je hrozně fajn. Jmenuje se Aaron a jemu devatenáct. Nestuduje a kde bydlí, to nevim, ale každý den se potkáváme v parku. Číslo jsem mu ještě nedala a... " najednou mi znovu zapípal mobil. ,, Očividně si to číslo obstaral sám. ,, Ne, to je někdo jiný. " otráveně jsem odemkla mobil a přečetla si zprávu od " neznámého čísla ". Měla bych si ho uložit jako třeba Vtěrka nebo Idiot. Byla tam ale jiná zpráva než jsem čekala:

Ahoj, 

projel jsem Miley kontakty a našel tvoje číslo ( jsem dobrej! ). Takže teď se mně  nezbavíš. Těšim se na zítřek. 

                                                                                                                                                                  Aaron

     Nad tou SMSkou jsem se musela usmát. ,, Tak kdo to je? " vytrhl mě babiččin nedočkavý hlas. ,, Je to ... on. " divila jsem se, že nejsem nervózní a nebyla jsem ani když jsem si psala se Speerem. Ten běh mi asi pročistil hlavu a uklidnil mě. To nedokáže žádné Magne B6. ,, A co ti píše? " zasmála jsem se nad babiččinou netrpělivostí, ale i proto, že jsem byla... asi šťastná. 

     ,, To je hezký... Hezký. " prohlašovala, když si četla SMS. ,, To bude hodnej chlapec. " usoudila, když mi vracela mobil. ,, Snad je. Ještě ho úplně neznam. " zívla jsem si protřela si víčka. ,, Tak už jdi spinkat, nebudu tě tady trápit. " pohladila mě po vlasech a šla umýt nádobí. V polospánku jsem se odplazila do pokoje a utahána dopadla do postele. Dnešek jsem si rekapitulovala: Metro, Speer na chodbě, Speer před barákem, park, Aaron a babi, rodiče nevím kde jsou, city k Aaronovi, které se chtějí vydrat na povrch a já nevím, co jsou zač. Tohle všechno. Tímhle jsem si dneska prošla a něco mi říká, že to ještě nekončí. SMSka, která mi ještě těsně před usnutí přišla, byla toho důkazem.

Aaron: Dobrou noc a krásné sny ( třeba o mně :D ).