Modern corset lady diary

8. 8. 1849 Jonathan

Další pěkně ráno a další den. Popřál jsem ho i Heather, ale ta mě seřvala, že ji zde násilně držím. Jsem velmi sklíčený, když si to myslí, ale vím, že je to pravda. Nechci jí ublížit, a proto jsem ji zamknul v pokoji. Mohla by se, při její taktnosti zranit o nějaký vystavený skvost, které tu mám. Nejspíš jí to nedochází, ale i mě ničí srdce ji tam držet.

Poté co jsem se nasnídal, jsem na velký tác naložil od všeho kousek a zkusil jsem jestli nemá hlad. S nepěknými slovy mi odpověděla, že nemá. Nechal jsem tác u jejího pokoje a vyhledal Betty. Dal jsem jí za úkol, aby to děvče nakrmila a uklidnila. Přeci jenom jsou obě ženy a ty si spolu rozumí.

Ničí mi srdce, když si vzpomenu, proč ji tu držím. Na tomhle malém sídle. Protože nejsem schopen ženu, která by se mi zamlouvala, oslovit a třeba vyzvat k tanci.

Až do oběda jsem se k Heather raději nepřiblížil. V těch několika hodinách jsem vyřizoval korespondenci a připravoval se na návštěvu Lady Charlotte. Je velmi důležité, abych udělal dobrý dojem. Sice se, již známe, ale i tak. Dobré mravy.

Všechny potřebné papíry jsem srovnal a uschoval do cestovní brašny. Není to nijak důležité. Jenom si spolu promluvíme o pár obchodech. Myslím si, že na poli za tímto domem by se dalo jistě něco pěstovat. Pole bych pronajal a část získaných peněz bych samozřejmě dal lady Charlotte. Vždyť jí to tu široko daleko patří.

Oběd byl stejný, jako snídaně. Pochválil jsem Betty za její mistrovské umění vařit a ještě jsem se jí otázal na Heather. Odpověděla mi, že s ní prý mluvila. Snad se s Heather brzo dohodnu a ona bude moct vyjít ze svého pokoje.

Opět jsem vzal část nedojedeného oběda a šel jsem za Heather. Zaklepal jsem na dveře jejího pokoje a zeptal se jestli nechce oběd. Poslední dobou přemýšlím, kam na taková slova chodí. Podobná jsem slyšel, když jsem jednou procházel kolem dolu. Ale, že by se Heather dostala k dolu? Raději to neřeším.

Zpět k obědu. Heather mi s nepěknými slovy řekla, že oběd nechce. Neměl jsem moc času ji přesvědčovat. Musel jsem se vypravit na cestu k Lady Charlotte. Dal jsem Betty za úkol, ať si s ní znova popovídá. A že jestli by nebyla tak hodná a nepokusil a se Heather domluvit. Slíbila mi, že se o to pokusí. Díky bohu.

Potom jsem se vypravil na cestu na nedaleké panství, které patří Lady Charlotte. Viděl jsem ho už z dálky. Je tak majestátní. Radost na něj pohledět.

U brány mě jako vždy přivítal podkoní a spravil mě o tom, že mě lady Charlotte již čeká.

Pospíchal jsem i s brašnou po schodech až jsem dorazil do pracovny.

Jako vždy mě lady Charlotte přivítala s úsměvem na rtech. Jak tak přemýšlím, tak jsem ji nikdy neviděl se neusmívat.

Začal jsem s ní řešit obchodní věci a různé smlouvy. Poslouchala každé mé slovo a, možná se mi to jen zdálo, byla poněkud blízko. Měl jsem možnost si pořádně prohlédnout její tmavě blonďaté vlasy svázané do jednoduchého copánku. Skoro mě až fascinuje, jak chodí Lady Charlotte vždy oblečená jednoduše a zároveň prakticky.

Není vhodné se o ní takto vyjadřovat. Je to vysoce postavená žena. A já nad podobnými věcmi již přemýšlet nebudu.

Po dokončení práce mě Lady Charlotte pozvala na večeři. Bohužel jsem se musel omluvit, že doma mě čeká jídlo a budoucí choť. V mžiku začala vyzvídat, kdo ta dívka je a podobné. Rád jsem jí řekl o Heather. Že jsme se setkali na plese. Sice se Lady Charlotte tvářila trochu zvláštně, když jsem potichu řekl, že ji její otec provdal za mě, ale nic neřekla. Zvláštní.

Nakonec jsme se rozloučili a já odjel zpět. Večeře na mě už čekala. Rychle jsem ji snědl a pak šel za Heather.

V nestřežené chvilce jsem ji do pokoje dal tác s jídlem. Ona si ho nejspíš vzala a začala ho jíst.

Omlouval jsem se jí, že ji tu držím a vysvětloval jsem jí všechno tohle. Doufám, že mě poslouchala. Nakonec jsem jí popřál dobrou noc a šel spát. Připravit se ke spánku.

Nyní už jsem převlečený a pomodlený. Doufám, že se na mě jednou Heather bude mít ráda.