Je to tu nesnesitelná nuda. Prakticky se nic neděje. Jenom občas přijede na návštěvu Charlotte. Ta je hrozně fajn. Kecám si s ní o oblečení a dokonce i o klucích. Má skvělý smysl pro humor. Nejlepší je, když se objeví Jonathan a ptá se, o čem si to povídáme. Vždycky mu řekne něco, co ho zesměšní :D
Třeba: Právě se tady s vaší ženou bavíme o tom, jak jsou svatební praktiky mužů nedůstojné a oni se všem snaží dokázat, jak důležití jsou. Zvířata. Nejsou takoví všichni?
To když řekla, tak se zarazil, ale potom se pokusil navést hovor na naši svatbu. Tůdle. Vodpálkovala jsem ho s tím, že ho nechci a ani nikdy nebudu chtít. On svěsil hlavu, zavřel dveře a odešel. Ale od Charlotte jsem si za to vysloužila nepěkný pohled.
"On se snaží. Veř mi. Nikdy nedokázal ženě říct, co cítí a natož ji požádat o ruku. Tyhle domluvené sňatky jsou jeho poslední záchrana."
Potom jsem se dál normálně bavily.
Pověděla jsem jí o Paulovi. Bože jak já chci zpět k němu. Řekla mi, že ho jistě někdy uvidím. Pokud teď nevypukne válka. Utrousila jsem si poznámku, že až ve 20. století, ale ona to prostě přešla. Doufám.
Nějak to tu zvládám, ale každý večer se modlím, že se další den probudí ve svém těle doma ve 21. století. Chybí mi ta hudba. Ta velkoměsta. To všechno. I když bych se asi trochu vyděsila. Ale pořád bych byla doma.
A všimla jsem si jedné dost zvláštní věci. Když dnes Charlotte odcházela, tak se rozloučila s Jonathanem.
Ale ne normálně jako: sbohem.
Objala ho a de facto políbila na tvář. Takové to polo políbení. Ale bylo to dost zvláštní. Mohla bych se jí na to zeptat. Ale je mi to trochu blbé. Třeba má zrovna krámy a je trochu víc emocionální.
Já jsem taky vždycky na hadry. Zachumlám se do peřin a brečím. Ale dá se to zvládnout. Betty mi vždycky zatím přinesla nějakou dobrotu. A taky sladký čaj. A Jonathan se vždy drží trochu dál. Že by mu to Betty říkala? Asi.
Ale i tak. Nejspíš něco řeknu Betty. Aby mu to neříkala. Není mi příjemné, že to ví.
Ale ta Charlotte a Jonathan jsou dost zvláštní. Jestli Charlotte má Jonathana ráda, tak je asi dost na hlavu. Je to nudnej idiot. Co na něm vidí?
Ale je opravdu možné, že by se jí líbil. Co by tu jinak tak často dělala? Jenomže on je vůl a idiot. Jak by se mohl líbit takové ženě, jako je Charlotte? Ne! Nesmím to už rozebírat. Prostě je přátelská. Žijeme někde v prdeli světa, tak je jasné, že chce aspoň trochu lidského kontaktu.
Ale mohla si kvůli němu najít někoho pohlednějšího. V nějakém blízkém městě jistě bude spoustu mladým chlapů, co budou sexy. Až tu bude příště, tak jí to navrhnu. A hotovo.
A teď už bych opravdu měla jít spát. Jinak se zítra složím. A opravdu nechci, aby se Jonathan pokoušel mě oživit.
FUJ!!!!
ČTEŠ
Modern corset lady diary
Ficção HistóricaJsem v tahu. Total v tahu. Včera jsem si šla spát. Hezky pěkně ve svém pokoji. A dnes se probudím v nějaké šíleně růžové místnosti v posteli s nebesy a budí mě nějaký stařík. Prý "Dobré ráno my lady. Vaše matka si vás přeje vidět na snídani" What...
