Modern corset lady diary

13.8. 1849 Adéla

Uběhlo pět dní od od první "společné večeře".

Adéla
Nemám ho ráda. Jonathan. Ale je vytrvalý. Stejně, jako češtinář, když si mám dopsat nějaký test. A ten je dost vytrvalý.

Dnes ráno jsem se probudila a převlékla. Betty mi přinesla snídani a chvíli si se mnou povídala. Jonathan nepřišel, protože byl někde pryč. Betty říkala, že u nějaké ženy, které to tu patří. Ha ha

Jonathan bydlí u rodičů ve sklepě XD dokonalé.

Jinak Betty si se mnou povídala a říkala mi, co děje venku. Já jsem ji samozřejmě říkala svůj ohromný názor a ona občas jenom koulila oči.

Hmm to s tou světovou válkou jsem jí nejspíš říkat neměla, ale to je jedno.

Když jsem dojedla snídani, tak vše sklidila a šla ke dveřím. Tam se zastavila a otočila.

Zeptala se jestli nechci ven z pokoje. Nadšeně jsem vyskočila na nohy a vzala kupu špinavého prádla.

Sl jsem s ní dolů po schodech a často jsem se zastavila u nějakého obrazu. Většinou na nich byla krajina. A fakt pěkně nakreslená.

Hmm teď přemýšlím, proč jsem nezdrhla, ale vrátila se do pokoje. No to je jedno.

Špinavé prádlo jsem položila v velké...... Nevím jak se tomu říká, takže dřevěné vaně. Položila jsem špinavé prádlo k dřevěné vaně a potom jsem jí chvilku pomáhala v kuchyni. Nutno dodat, že Betty bude muset koupit nové sušenky a bonbóny. Ale to je jedno.

Když jsem jí pomohla, tak jsem se vrátila do pokoje. No a teď čekám na oběd. Jonathan se už vrátil a teď ho slyším na chodbě.

On si nedá klid. Zase mi dal do pokoje zač s jídlem, které jsem pomáhala vařit, a sedl si před dveře. Jop stále mě dostává, že takhle vypadá všechen společně trávený čas.

Nejspíš si ke dveřím vždycky přitáhne židle a na té sedí.

Už je pryč. Brr. To byla otřesná konverzace. Pořád se mě vyptával. Co mám ráda, co ráda dělám. Většinou jsem mu odpověděla popravdě.

Škoda, že jsem neviděla jeho obličej, když jsem řekla že poslouchám Lady Gaga, Katy Perry a občas i 1D.

Nakonec to vzdal a omluvil se, že musí něco zařizovat.

Bože já se nudím! Člověk by neřekl, že já se tu můžu nudit. Zbožňuji kreslení a výhled z mého okna si přímo říká, abych ho zvěčnila na papír. Ale to už jsem udělala. Dokonce dvakrát. Těch pár knih, co tu jsou už mám přečtené. Já se nudim

To by se ve 21. století nestalo. Tam bych měla hudbu, mobil a všechno další. Já chci zpět.

Skvělé rozbrečela jsem se. Ale to je v pořádku.

Betty se ani jednou neobjevila. Zvláštní. Ale nejspíš pere prádlo a chystá večeři. Nemám jí to za zlé.

Hmm venku už je tma a Jonathan zase otravuje.

Po večeři:
No. Přišel Jonathan a zeptal se mě jestli nemám hlad. Už jsem si přivykla mu to říkat. Není na tom nic špatného.

No a pak se zeptal jestli nechci večeřet s ním. Že bych mohla vylézt z pokoje a jíst s ním dole v jídelně. Ok. Šla jsem s ním. Proč ne.

Pomalu otevřel dveře a stále se schovával, abych po něm něco nehodila. Popravdě  a něm přistála jedna papírová kulička, ale nejspíš si toho nevšiml.

Byla jsem v kalhotech a košili. Dost vykulil oči a poprosil mě jestli bych se nemohla převléct.

No řekla jsem mu, že budu v kalhotech a budu s ním jíst, nebo nic. Raději to skouskl. Vyšel z pokoje a čekal na mě. Dokonce mi nastavil rámě. Pyšně jsem kolem něj prošla a zamířila po schodech dolů.

Já nepotřebuji ničí pomoc. A hlavně ne tvoji. Rychle mě předběhl a pomohl mi si sednout. Podržel židli a tak.

Ani jsem se na něj nepodívala a začala jíst. Betty stála v koutě a celé to sledovala. Jonathan si sedl a taky začal jíst. Celou dobu se snažil navázat konverzaci.

Ignorovala jsem ho, ale Betty po mě hodila zlý pohled. Tak jsem občas zamručela v souhlasu nebo nesouhlasu.

Pořád se mě vyptává. To ho nenapadne nic lepšího? Jenom se vyptávat. Alespoň o dezertu mluvil o něčem jiném. O sobě. Egoista.

Ale něčí jsem se dozvěděla. Že je jedináček a že hodně obchoduje.

Když jsem dojedla, tak jsem vstala a odešla zpět do pokoje.

Tak nějak jsem se smířila, že útěk není řešení. Akorát bych se tu ztratila a zpět k Paulovi bych se nedostala. Raději počkám až přijede Issabel a odveze si ho. Sice je to spoléhání na štěstí, ale štěstí mi občas přeje.

Zalezla jsem do pokoje a bouchl a dveřmi. Jonathan potom přišel a popřál mi dobrou noc.

Prý : Jestli to takhle půjde dál, tak tu spolu i budeme moct žít.

Futuristická představa.

Nakonec přišla Betty a pochválila mě za to, jak jsem se chovala. Prej, že jsem byla i celkem milá. XD