Emily
„Tak jak jste si to užily?" zeptala se mě máma. „Skvěle" usmála jsem se na ní.
Za tu noc mě to tak trochu přešlo, navíc jsem si hodlala Silvestra užít, bez toho, abych myslela na Sama. „Mami, viděla jsem delfíny" Emma byla celá nadšená. „Vážně? Takže sis výlet s Emily užila?" podívala se na ní, a pak na mě. Říkala to, jakoby něco tušila. „Jo, chtěla bych si to někdy zopakovat" usmála se. „Dobře"
„Dneska půjdeš na dráhu?" zeptal se mě táta. „Jo a vrátím se někdy zítra" měla jsem v plánu spát u Justina, ale nakonec budeme muset bejt ve skladě, protože jeho rodiče budou doma, ale ono je jedno, kde to budeme dělat. A to, co jsem řekla, znělo vážně komicky.
„A u koho budeš spát?" hm, co říct. „Asi u Freda" řekla jsem. „Asi?" otočila se ke mně. „Já ještě nevím mami" povzdechla jsem si. „Emily mě se to vůbec nelíbí, poslední dobou vůbec o víkendu nejsi doma, jsi si jistá, že spíš u Freda?" o co jí jako jde? „Sama jsi mi řekla, ať začnu znova žít, tak se to pokouším dělat, snažím se na něj zapomenout, ale nejde mi to" trochu jsem zvýšila hlas.
„Emily" řekla moje máma smutně. „Ne, já nechci žádný slova, že to bude jednou dobrý, nechci to slyšet" skočila jsem jí do řeči. Rozhodně jsem o to nestála, neměla jsem to za potřebí. „Já nechci, aby ses trápila, Emily" začala moje máma. „Pokud nedokážeš vrátit Sama, tak asi budu, zřejmě se nedokážu znova zamilovat" sklopila jsem hlavu. „Nebo potřebuješ víc času"
„Já se půjdu připravit" změnila jsem téma. „Dobře" usmála se na mě. „Dávej tam pozor na Caleba a Kim, když tak jsou nahoře, tak bacha abys nerušila" zasmál se táta. „Jasně" pousmála jsem se.
Aspoň ti dva jsou šťastní.
**
„Ahoj, kočko" objal mě Fredo. „Chyběl jsi mi" upevnila jsem náš stisk. Vlastně jsem s Fredem strašně dlouho nemluvila jen tak, vážně poslední dobou trávím moc času s Justinem. „Ty mě taky, musíš někdy Justina nechat osamotě a věnovat se taky mě" zasmál se a já s ním. „To bych měla" odtáhla jsem se od něj.
„Jsem rád, že zase žiješ, ale je na tobě vidět, že to pořád není ono" přikývla jsem. „Já to vím, všichni to ví, jenže nemám páru co mám dělat, v jednu chvíli jsem si i myslela, že díky tomu, co dělám s Justinem mě to přejde, jenže problém je v tom, že on mi Sama právě připomíná. Oba jsou tak jiní, ale zároveň stejní" zaplula jsem do Fredovi sedačky. Byla jsem u něj doma. „Chápu, co tím myslíš, rád bych ti pomohl, ale taky nevim jak" sednul si vedle mě.
„Myslíš si, že dělám dobře? To, že spím s Justinem?" podívala jsem se na něj. „To záleží, co cítíš s Justinem, hlavně jestli spolu jen spíte" tohle jsem slyšet nechtěla. „Povídáme si, řekl mi hodně věcí, co jen tak někdo neví, takže to nebude jen o sexu, jsme kamarádi, a dokonce jsme si i řekli, že se máme rádi, jenže ani tohle mě nedonutilo, abych Sama někam vymazala" prostě Justin není ten správnej člověk.
„Chceš říct, co si o tom myslím?" ihned jsem kývla. „Problém je ten, že spolu jen spíte, nejde o city, žádná romantika, je to jen sex s přátelstvím a ty potřebuješ někoho, kdo ti nedá jen ten sex, ale tu lásku, co jsi měla se Samem" přesně tohle byla pravda.
„Co mi radíš? Mám dál spát s Justinem, nebo si začít hledat někoho jinýho?" dost jsem o tom přemýšlela. „Na tohle si dokážeš odpovědět jen sama, Emily, záleží co chceš ty" ale já nevěděla, co chci. Na jednu stranu mi s Justinem bylo dobře, jenže na tu druhou mi tam chyběla právě ta láska.
