Emily
„Naše místo" usmál se Sam, když jsme došli na opravdu naše místo. Teda už to nebylo naše místo, s Justinem jsem tu byla mockrát a nejen tak. „Už to není naše místo" podívala jsem se na něj a on se zamračil. „Někdo sem snad chodí?" povytáhl obočí. „Vlastně jo, byla jsem tu několikrát s Justinem" řekla jsem narovinu.
„S Justinem" zopakoval. „Padli jste si do oka víc, než jsem si myslel" a to ještě neznal celou pravdu. „Nechal si mě tady, myslel sis, že to nesplní, že?" protože popravdě, ani já jsem si to nemyslela, když mi to řekl. Vždyť Justin byl jinej, když jsem ho poznala, teď se z něj stal trochu jinej člověk, totiž starající se o mě, což je naprosto kránej pocit.
„Vlastně myslel, znal jsem ho dost na to, abych věděl, že se o tebe postará, ale netušil jsem, že by z vás mohli bejt dobří kamarádi" kdyby jen to.
„Ale teď bych ti chtěl říct ještě pár informací o mě" přešel ke mně blíž a chytil mě za ruku. Chtěla jsem se mu vysmeknout, ale nechala jsem ho, pro teď. „Tak mluv" podívala jsem se mu do očí. V tuhle chvíli jsem si vzpomněla na naše časy, jak jsme byli šťastní, jenže to bylo pryč.
Chtěla jsem mu říct o tom s Justinem, ale nejdřív jsem se rozhodla nechat mluvit jeho.
„Ptala ses mě, proč jsem se nevrátil potom, co jsem se vyléčil" kývla jsem na souhlas. „Důvodem bylo to, že jsem byl srab se ti podívat do očí. Několikrát jsem byl na cestě za tebou, ale vždycky jsem to otočil a jel zpátky" povzdechl si.
„Pokud jde o to, co jsem dělal, žádná holka nebyla jako ty, pokoušel jsem se na tebe zapomenout, protože jsem ti už tak moc ublížil, ale nešlo to" tyhle slova se mnou skoro nic nedělaly. „Spal jsem s pár holkami, v jednu chvíli jsem zůstal jen s jednou a skamarádili jsme se, jmenuje se Molly, to byla jediná holka, která se o mě dozvěděla něco víc" takže on s nimi spal.
„Uvědomuješ si, že kdyby ses vrátil hned po tom, co ses vyléčil, mohlo bejt všechno jinak?" začala jsem mluvit já. „V tu dobu jsem teprve poznala Justina a ani nic nevěděla, pořád jsem byla mimo z toho, co se stalo. Kdybys přišel, zřejmě bych ti padla kolem krku, protože jsem tě pořád milovala a odpustila bych ti všechny ty sračky" už mě nebavilo ho držet za ruku, tak jsem ho pustila a krok od něj odstoupila.
„Takže mi tady říkáš, že mě už nemiluješ?" podíval se na mě smutně. „A cos čekal? Proboha Same, za měsíc a něco to bude rok, co jsi mě tu nechal" z očí mi začaly padat slzy.
„Máš někoho?" byl smutnej, ale to i já, jenže z trochu jiný věci než on. „Vlastně bych ti měla poděkovat, díky tobě jsem se dostala do fáze být šťastná" řeknu mu to hnusným způsobem, ale on si to zaslouží. „Zamilovala jsem se do Justina" řekla jsem trochu víc v klidu.
Když jsem to řekla, Samovy oči málem vypadly z důlku. „To nemyslíš vážně" pokroutil hlavou. „Myslím to smrtelně vážně a můžeš si za to sám, kdyby Justin nedostal úkol od tebe, aby se o mě postaral, zřejmě bych se do něj nikdy nezamilovala" jeho oči ztěžkly. Zřejmě si to právě uvědomil.
„On tě ale nemiluje, v žádným případě" „Možná jsme si to ještě neřekli, ale chodíme spolu a já jsem s ním šťastná, byla jsem, i když to bylo jenom o sexu" ihned jsem si dala ruku na pusu. Tohle jsem neměla říkat, ne teď.
„Cože?" přešel ke mně blíž. „Spala si s ním?" v jeho očích najednou nebyl smutek, ale zlo. „Začalo to sexem, takže ano spala jsem s nímu, ale tobě to může bejt jedno, protože máš bejt mrtvej!" vykřikla jsem na něj.
„Spala jsi s ním i přesto, že jsi s ním nechodila?" je snad natvrdlej? „Jo, spala, a líbilo se mi to" začal kroutit hlavou. „Díky němu jsem na tebe zapomněla, díky němu jsem začala znova žít a je mi skvěle" pokračovala jsem dál.
