Emily
„Justin a Sam jsou znovu kamarádi?" zeptala se mě Kim. „O tom nic nevim, nemám ponětí, co se to tady před chvílí stalo" povzdechla jsem si. „Já bych to řekla asi takhle. I když se mezi nimi stalo to, co se stalo, Justin prostě nechtěl Sama nechat ve štychu před Twistem" to byla asi pravda, ale i tak to nedávalo smysl. „Asi jo" objednala jsem si stejně jako Kim pití, akorát, že já alkoholický.
„A co ty a Caleb?" zeptala jsem se. „Skvělý, dneska u vás zase spím" zaculila se a já se uchechtla. „Bereš prášky, nebo používáte kondom?" měla jsem strach, že by mohla otěhotnět. „Zatím jen kondom, ale jsem objednaná k doktorce na pondělí" ihned jsem přikývla. „Víš, mám o vás jen strach, jste mladí a dítě by byl teď problém" sama bych ho nechtěla, a to mi je 18. „Taky z toho mám strach abych pravdu řekla" zakousla se do rtu.
„Kdyby se cokoliv dělo, určitě za mnou můžeš přijít, ano?" byla pro mě jako mladší sestra a bylo jedno, že chodila s mým mladším bráchou. „Já vím, mám tě ráda" objala mě a já jí to oplatila. „Já tebe taky" pousmála jsem se. „V pondělí tam jdeš sama?" odtáhla jsem se od ní. „Vlastně jo, jsem z toho trochu nervózní" poškrábala se ve vlasech.
„Pokud chceš, tak půjdu s tebou, a pak můžeme zajít na oběd" navrhla jsem. „Klidně, mám tam bejt v devět ráno, tak jestli ti nebude vadit zameškání školy" zakroutila jsem hlavou. „Pro jednou rozhodně ne, tak jsme domluvení, vyzvednu tě v půl devátý" věděla jsem, že by jinak jela autobusem. „Děkuju" „Nemáš za co" Kim pro mě teď byla vlastně jediná kamarádka, nikoho jinýho s kým bych si mohla povídat, jsem neměla.
Rozloučila jsem se s Kim, a pak se vydala dozadu, kam nikdo nechodí, jen já, Justin a Sam. Naštěstí tam ani jeden z nich nebyl, opřela jsem se o zábradlí a z kapsy vytáhla cigaretu společně se zapalovačem. Vždycky si sebou jednu, dvě vezmu, protože mě tady rozhodí spoustu věcí. Zapálila jsem si cigaretu, a pak ji začala kouřit.
Pořád jsem nechápala, proč se Justin Sama najednou zastal a ještě divnější bylo, že Samovi to absolutně nevadilo, bavil se s Justinem, jakoby se nic nestalo a já to prostě nechápala.
Když jsem si chtěla vzít druhou cigaretu, zastavil mě známý hlas. „Tady jsi" kroky se ke mně přibližovaly, ale já se neotočila. Za chvíli jsem okolo pasu cítila jeho ruce a jeho dech odrážející se na mém krku.
„Nemohl jsem ho nechat Twistovi" promluvil po chvilce. „Musel jsem mu pomoct a jediný způsob byl ten, abych se choval jako kamarád" vysvětloval mi.
„Tohle bych pochopila, ale to, co se dělo potom, jsem nepobrala, chovali jste se k sobě jako kamarádi, copak jsi zapomněl, co nám udělal?" stála jsem se k němu neotočila. „Já nevím, co se v tu chvíli stalo, ale rozhodně jsem věděl, že Sam přehrává" chtělo se mi z toho brečet.
„Když pak Peter řekl, že se Samovi vlastně splnilo přání, dorazilo mě to, vždyť on nikdy nechtěl, aby jsme se my dva kamarádili. Twist měl pravdu v tom, že to udělal ze strachu, bál se, a proto mi lhal" cítila jsem, jak mi jedna neposlušná slza stekla z tváře.
„Zlato, pojď ke mně" teď jsem se k Justinovi otočila hned a silně ho objala. Nechala jsem, aby mi pár slz vyteklo z očí. „Nedokážu přestat myslet na to, že mi lhal kvůli tomu, že se bál" zamrmlala jsem mu do hrudě.
„Justine, já ho nenávidím" řekla jsem upřímně. Tolik jsem Sama milovala, až jsem ho začala nenávidět. „Pšt" hladil mě po zádech a dával mi pusy do vlasů.
„Chceš se s ním začít znova kamarádit?" podívala jsem se mu do očí. Justin se zamračil a překvapil mě jeho odpovědí. „Ne, nechci. Aspoň ne teď" mírně jsem přikývla. „Mám tebe a to mi k životu stačí" tohle mě zahřálo u srdce.
