Pohled Petry:
Sedíme s Karin ve vlaku a jíme kebab, který jsme si po cestě na nádraží koupili. Přemýšlím nad Vadimem. Jaké to asi je být slavným youtuberem?? Miluje ho tolik holek. Může si vybírat. Divím se, že ještě není zadaný. Proč nemá holku?? Vždyť je tak nádherný...
,,Haló posloucháš mě vůbec?"zeptala se mě Karin. ,,Co? Promiň nevnímala jsem tě." odpověděla jsem najednou ze svého snění o Váďovi. ,,Ptala jsem se jakou fotku si uděláš s Vadimem?" ,, Jo, aha. No chtěla bych normální fotku, pak v objetí, a že bych mu dala pusu na tvář." při těchto slovech jsem se cítila fakt divně, protože na mě Karin zírala jako kdybych spadla z jahody. ,,Co? Ty myslíš, že by to dovolil? Vzdyť tě tam ostatní fanynky umlátí." smála se Karin. ,,To je fakt :D" smála jsem se také, ale v tu chvíli jsme obě dostali úplný záchvat smíchu. Musel nás slyšet snad celý vlak. Pak jsme se uklidnili a povídali si dál.
Pohled Karin:
Za chvíli budeme vystupovat z vlaku. Jsem ráda že se mnou mohla jet i Péťa, protože je někdy těžké přemluvit její mamku, aby něco povolila.
Jsme tady...vystoupili jsme z vlaku a šli jsme k hale, kde už bylo několik lidí a čekali až otevřou. Ještě, že jsme jeli dříve, abysme se tu nemuseli tlačit mezi tisíci lidmi. Nám to ale nevadilo. Povídali jsme si.
Pohled Petry:
Čekáme tu před halou než nás pustí dovnitř. Tak si jdeme koupit BubbleTea. Já jsem si koupila čaj: jahodový a kuličky: liči,pomeranč a jahodu. Bylo to vážně moc dobré. Poté, co otevřely, tak jsme šli do první řady, abychom lépe viděli na pódium. Byli jsme z toho obě trochu mimo, protože jsme ještě na žádné takové akci nebyli. Ale přesto jsme nadšený.
...
Bože můj...vidím Vadima. Je ještě krásnější než na videích. Podívám se na Karin je stejně vedle jako já - akorát z Martina. Vadim a Martin jsou nejlepší kámoši. Jako já s Karin. Hodinu a půl se tam pouštěli videa.
Teď je podpisovačka. Karin šla stát frontu k Martinovi a stojím v dlouhé řadě u Vadima. Je to hrůza stát a čekat tam takovou dobu , ale za podpis a fotku s Vadimem to stojí. Už se k němu blížíme a v tom tam přiběhne skupinka holek, který začnou předbíhat. Je pravda že bych to taky nejradši udělala ale nechci být jako oni! No nic, sice jsem tam čekala déle než předtím, ale i tak jsem se dočkala. Stojím před ním a koukám mu přímo do očí a on mě taky. Bože má tak krásné oči. V duchu si tak říkám: Nestoj tady jako tvrdé Y a začni konečně mluvit!!! Když se vzpamatuju, tak spustím:
P: Ahoj, jmenuju se Péťa. Uděláš si se mnou fotku? :)
V: Ahoj, těší mě, já jsem Vadim, ale to už asi víš. Jo jasně a jakou?
P: Normální a v objetí?
V: Dobře :)
Pohled Vadima:
Už jsem docela unavený, ale předemnou stojí ještě asi 5 stovek fanoušků, tak to musím vydržet. Rád dělám ostatním lidem radost. Tak jsem se dál fotil s lidma, který vůbec neznám.
Teď předemnou stála krásná holka. Má úžasné dlouhé blonďaté vlasy a modré oči. Já blondýnky rád :3. Měla na sobě croptop a legíny, moc jí to slušelo. Koukala na mě těma krásnýma očima a usmívala se. Byl jsem ohromený, v životě jsem krásnější holku neviděl. A hlavně nebyla jak ty nány, které tam šíleli. V tom promluvila, měla tak hezký hlas.....Zeptala se mě na fotku. Tak jsem se s ní vyfotil a dal jí podpis, ale když už chtěla odcházet, tak jsem ji zastavil, chytil ji za ruku a pošeptal jí...,,Dáš mi tvoje číslo???"
Pohled Petry:
Vyfotila jsem se s ním. Chtěla jsem se ho zeptat na tu pusu na tvář, ale nemohla jsem. Nedokážu to!!! Tak jsem se už chystala k odchodu, ale v tom mě Vadim chytl za ruku, přitáhl mě k sobě a pošeptal mi...,,Dáš mi tvoje číslo???"
Pane bože...on chce moje číslo? Mám mu ho dát nebo ne? Třeba se mu líbím. Ale ne to je blbost, možná se chce jen spřátelit. No to je jedno, nedokážete si ani představit jak jsem šťastná. On je tak roztomilý :3. Dám mu to číslo a pak se uvidí.
Ahojky :) tak je tu další díl je už delší jak jsem slíbila. Doufám že 700 slov stačí. Postupně to budu zvyšovat. Tak si to užijte :)
