V tu chvíli se už vrátili kluci a děti už taky přišli. Tak jsme jim rozdali balónky. Našemu týmu samozřejmě fialové. Tak a bojovka mohla začít...
...
Myslím, že jsme si vedli dobře. Dokonce máme i skvělý čas. Docela máme šanci na výhru.
Bylo asi 11 hodin a tak jsme se rozhodli, že si do oběda půjdeme ještě zahrát plážovou přehazovanou. Ach...jak já tuhle hru miluju. Poté jsme šli na oběd.
Po obědě jsme šli na nástup aby se vyhlásila bojovka, která byla dopoledne. Jsem celkem zvědavá jak to dopadlo.
,,Takže výsledky jsou velmi těsné, ale přesto je jeden vítěz. Na třetím místě se umístil tým MenTa a Terči, na druhém místě se umístil tým Fallenky a Blazera." řekl Vojta. V tu chvíli jsem ani nedoufala, že by se náš tým mohl umístit. ,,A na prvním místě se umístil tým...... Vaďáka a Péti."
Když to dořekl tak celý náš tým se rozkřičel. To je první bojovka co jsme vyhráli. Holky měli radost.
Když se dorozdali ceny, tak byl rozchod a odpolední klid. Tentokrát byl jen do 2, protože poté byl na plánu výlet do města Jičína, kde budou mít děcka rozchod.
S Vadimem jsme se odebrali do naší chatky. A tak mě napadlo, že bysme se spolu mohli vyfotit, protože spolu máme málo fotek.
,,Váďo?" řekla jsem. ,,Hmm?" ,,Nechceš se mnou hodit pár selfie, máme jich spolu málo?" On se jen usmál a hned zapínal svůj iPhone.
Nedalo se říct, že by to byli normální fotky, protože jsme při tom dělali kraviny. Když už nás to přestalo bavit tak jsme se rozhodli, že bysme mohli jít na louku, která je tu poblíž tábora. Přišli jsme tam a seděla tam na trávě Terča a Honza. Zrovna se objímali a dělali si foto. A tak jsme šli za nimi.
,,Ahojky nechcete abychom vás vyfotili my?" řekla jsem. ,,Ahoj, jo byli byste tak hodný." řekla Terka. Tak jsme je vyfotili. ,,No a teď byste mohli vyfotit zase vy nás." řekl Vadim. Je pravda, že na pokoji jsme fotili samé nenormální fotky, tak aspoň budeme mít nějakou normální.
Poté jsme si jen povídali a poslouchali písničky. Začala se blížit 2 hodina a tak jsme usoudili, že bysme se měli vrátit zpět do tábora. Když jsme se vrátili, tak jsme šli s Vadimem za holkama a řekli jsme jim ať se připraví na ten výlet. My jsme šli do chatky se také připravit.
Do vaku jsem si vzala jen pár drobností a mohlo se vyrazit. Když už jsem chtěla otevřít dveře, tak mě někdo objal kolem pasu. Nebyl to nikdo jiný než Vadim. ,,Ty mi chceš už utíct jo?" zašeptal mi do ucha. ,,No měli bychom už jít." řekla jsem. ,, Já ale nechci." řekl. Otočil si mě směrem k němu a potom se mi zadíval do očí. Já jsem si prohlížela jeho krásné oči, rty, vlasy, no úplně všechno. On je tak dokonalej. Poté se ke mě začal přibližovat. ,,Myslím že bychom už měli---" nedořekla jsem to, protože se mi přisál na rty.
Ahojky 😃 chtěla jsem se omluvit že dlouho nebyla kapitola, ale byla jsem na dovolené tak jsem nestíhala. Doufám že se vám kapitola líbila 😊💜
