Poté se ke mě začal přibližovat. ,,Myslím že bychom už měli---" nedořekla jsem to, protože se mi přisál na rty.
Líbali jsme se dlouho. Rukou jsem mu zajela do vlasů a lehce za ně zatahala. On se usmál do polibku. Moc jsem si tu chvíli užívala a v břiše mi nelétali motýlci, ale rovnou celé královské letectvo. Sjel mi rukama na zadek. Já jsem jemně vzdychla. Přitisknul si mě blíž k sobě, jakoby neunesl tu nepatrnou vzdálenost mezi náma a chtěl mě mít na sobě přitisknutou. Polibky mu oplácím se stejnou intenzitou. Pořádně se nemůžu ani nadechnout, nejen že se tak naléhavě líbame, ale že se i samým štěstím dusím. Chci aby to nikdy neskončilo. Nedokážete si představit jak ho nepřekonatelně miluju. Chci aby mě líbal až do skonání světa. Ale tuhle nádhernou chvilku prostě někdo musel zkazit.
Rychle jsem od sebe Vadima odstrčila. Byla to Karin s Terkou. ,,Pojďte čeká se už jen na vás." řekli. ,,Jo my už jdeme." řekla jsem. ,,No vidíš co jsem ti říkala." řekla jsem Vadimovi. ,,Hele nedělej, že se ti to nelíbilo." řekl. Já jsem se jen začala červenat. On si toho všiml a usmál se. ,,Radši už pojď." řekla jsem. Musela jsem být červená až na zadku.
Všichni tam už byli. Pak ke mě přišla Karin s Terkou. ,,Co jste tam dělali?" zeptali se mě. ,,To byste chtěli vědět co?" řekla jsem, zasmála se a oni se mnou. Pak jsme vyrazili.
Po cestě se nic moc nedělo, až na že jsme tak trošku zabloudili. Tak jsme se museli vracet. No jo no Vojta se evidentně umí orientovat. Když jsme dorazili na náměstí, byli 3 hodiny, tak jsme dali děckám rozchod a v 5 bude sraz. Já jsem šla s Karin a Terkou. A Vadim šel s klukama.
S holkama jsme se rozhodli, že půjdeme do obchodního centra.
Potřebuju si koupit nějaké šaty a spodní prádlo. Karin sháněla džínové kraťásky a Terka šla s náma jen tak.
No musím vám říct, že když jsme vyšli z toho obchoďáku, tak jsme měli každá aspoň 3 tašky s oblečením. No a pak jsme zašli ještě do kavárny na kávu. Probírali jsme různé věci... no znáte to. Poté jsme se pomalu vydali na náměstí, kde jsme se měli sejít s ostatními. Najednou se ale rozpršelo a tak Vojta řekl že pojedeme autobusem, za což jsem byla ráda, protože jsem fakt nechtěla zmoknout.
Asi po půl hodině jsme dorazili do tábora. Hned jsme holkám řekli ať se jdou převléknout do něčeho suchého a půjdeme na večeři. Sice jsme jeli autobusem, ale od autobusový zastávky je to ještě deset minut do tábora a jelikož opravdu moc pršelo, tak jsme stejně zmokly. Jen co jsem došla do chatky tak jsem se v začala svlékat z toho mokrého oblečení. Stála jsem tam jenom ve spodním prádle. Všimla jsem si, že na mě Vadim zíral pomalu s otevřenou pusou. Tomu jsem se musela zasmát. ,,Na co tak koukáš?" řekla jsem se smíchem. ,,Na tu nejkrásnější holku na světě." řekl. Usmála jsem se na něj a trošku se začervenala. Potom ke mě přišel, chytl mě za boky a hluboce se mi podíval do očí. Ztrácela jsem se v jeho nádherných očích. Viděla jsem v nich všechnu lásku co ke mě cítí. Poté se ke mě přiblížil a lehce mě políbil a pak objal. Odtáhli jsme se od sebe a já se na něj usmála. On mi úsměv opětoval. On má tak krásný úsměv, aww.
Potom jsem se vrátila ke svému kufru a vybrala si moje oblíbené tepláky s nízkým sedem a k tomu mikinu. Když jsme byli prevlečený, tak jsme šli na večeři.
Ahojky :) předem bych se chtěla omluvit za to, že dlouho nevycházeli kapitoly, ale neměla jsem čas psát. Teď se budu snažit vydávat kapitoly častěji. Doufám že se vám pořád líbí tento příběh a už připravuji další story, tak se máte na co těšit :) 💙
