I Believe /Jack Frost/

17. Kapitola - Plány

,,Musíš se prostě chovat normálně. Ukážeš mu , že si to tak nemyslela a že ho pořád miluješ. Prostě mu jen naoko odpustíš...no a až usne, tak ho zabiješ tímhle." Stín mi dál do ruky dýku. Byla celá černá. Vzala jsem si ji a schovala ji. ,,Je to prostý. Až bude Jack mrtvý, tak ti vrátím rodiče." řekl prostě a pokrčil rameny. Podívala jsem se na něj. Usmíval se na mě. Opravdu je tohle upřímný smích. To si tolik přeje Jackovu smrt? A přeji si ji já? Na chvíli jsem se nad tím zamyslela. ,,A jak ti můžu věřit, že mi vrátíš mé rodiče. Nemám žádný důkaz, že žijí. " řekla jsem. Pořád jsem se na něj dívala. Na chvíli se zamyslel. ,,No dobře, ukážu ti, že žijí." luskl prsty a nad jeho rukou se objevil obraz. Viděla jsem dvě osoby. Ženu a může. Vypadali jako máma s tátou. ,,Dobře, budu to věřit."

***

Stála jsem venku u jezírka, kde jsem potkala Jacka. Potlačila jsem svůj hněv na něj a přála jsem si, aby se mi ukázal. ,,Jacku?" zašeptala jsem. ,,Mio?" Otočila jsem se za hlasem. Stál tam. Modré oči plné něhy a smutku se vpíjely do těch mých. Teď přichází mé herecké schopnosti. ,,Jacku." zašeptala jsem znovu a rozběhla jsem se k němu. Objala jsem ho. Jeho ruce jsem cítila na svém pasu. ,,Já moc se ti omlouvám, že jsem tu nevěřila. Určitě to nebyla tvá chyba. " říkala jsem dál naučenou frázi. ,, To nevadí, Mio, chápu to. Je to pro tebe těžké. " vzlykala jsem mu do mikiny. Ani jsem si nevšimla, že jsme vzletli.
,,Kam to letíme?" zeptala jsem se. Celkem mi překazil plány.
,, Na Severní pól. Všichni mají o tebe strach." No to určitě, pomyslela jsem si.
Když jsem se ocitla zase na zemi, okamžitě mě někdo objal. ,,Moc jsi mi chyběla." zakřičela Zuběnka. Musela jsem se nad tím zasmát. ,,Taky jsi mi chyběla." řekla jsem. Proč se zlobit na ostatní, když za to může jen jeden. Postupně jsem všechny pozdravila.

Santa nám vyklidil jeden pokoj, takže jsem se ocitla v jedné místnosti s Jackem. Přišel ke mně a dlouze mě políbil. Mozek mi přestal fungovat a ja se jeho polibkům poddala. Jak moc mi tohle chybělo. ,,Chyběla jsi mi." zašeptal. Nic jsem na to neříkala, jen jsem ho dál líbala. Jack mi zajel studenýma rukama pod tričko. Zachvěla jsem se pod jeho dotykem. Zvedla jsem ruce nad hlavu, aby mi mohl přetáhnout tričko přes hlavu. Na nic jsem nečekala a sundala jsem mu jeho mikinu. Měla jsem výhled přímo na jeho vypracované břicho. Skousla jsem si spodní ret. ,,Víš, že jsem říkal, aby jsi tohle nedělala. Nemáš ani tušení, co to se mnou dělá." zavrněl. Vzal mě o náruče a hodil mě na postel. Sundal mi kalhoty, které skončily někde na opačném konci pokoje. Byla jsem před ním jen ve spodním prádle, ale on měl pořád kalhoty. Začala jsem se k němu přisunovat. Ale Jack mě zastavil. ,,Opravdu to chceš?" zeptal se nejistě. ,,Ano." zašeptala jsem a podívala jsem se mu hluboko do očí. Tahle noc bude dlouhá.