I Believe /Jack Frost/

24. Kapitola - Nic o tobě nevím

Nepřítomně jsem seděla ve škole. Dívala jsem se z okna na padající vločky. Dneska je poslední den školy. Zítra jsou konečně zimní prázdniny a to znamená, že za dva dny jsou Vánoce. Mírně jsem se usmála při představě, co pro mě Jack asi má, ale úsměv mi zmrzl na rtech, když jsem si uvědomila, že já pro něj nic nemám. Můj mozek začal okamžitě pracovat na plné otáčky. Co mu mám dát? Co má rád? Sakra, vždyť já ani nevím, co má rád. Je hezký, že on o mně ví všechno, ale já o něm nic nevím. Zoufale jsem si rukou pročísla vlasy. Podívala jsem se po třídě. Pohledem jsem skenovala vše, co by mi mohlo pomoc. Zastavila jsem se u zamilovaného páru, kteří si psali psaníčka. A v tom jsem dostala geniální nápad.

Jack

,,Říkám vám pravdu. Stín se opravdu vrátil a s větší silou. A Mia za nic nemůže. To co udělala, tak to si nepamatuje." říkal jsem už po několikátý všem strážcům. Podíval jsem se na Zuběnku a doufal jsem, že mě aspoň ona pochopí. Podívala se na mě. ,,Dobře, ale co když má opravdu pravdu. Co když se Stín opravdu vrátil a všechno na Miu nastražil?" zeptala se a usmála se mým směrem. Myslím, že ji jsem přesvědčil. Sadny se na mě taky usmál a ukázal mi zvednutý palec. Na mé tváři se taky objevil úsměv. Zajda se na mě pořád mračil. ,, Jestli to Mia udělala nebo ne, to je mi jedno. Ale jestli se Stín ukáže ještě temnější a silnější, tak máme problém." řekl sice s hnusným tónem v hlase, ale aspoň mě vyslechl. Vděčně jsem na něj kývl a podíval se na Santu. ,,Mia je hodná holka a já věřím, že to neudělala. A o Stínovi zkusím něco zjistit." mrkl na mě a obrovskou rukou mě poplácal po zádech. Tak tohle bych měl z krku. Teď ještě dárek pro Miu. Najednou mi někdo položil ruku na rameno. Podíval jsem se za sebe a uviděl jsem Sandyho. V ruce držel malou krabičku, kterou mi podával. Vzal jsem ji do rukou a podíval jsem se dovnitř. Byl tam krásný náhrdelník. ,, To je pro Miu?" zeptal jsem se. Sandy přikývl. Za ním se objevil Santa. ,,Dej jí to. Věděl jsem, že pro ni nebudeš mít dárek, a tak jsem ti ho sehnal." zasmál se. U já jsem se usmál. Byl opravdu nádherný. Stříbrný řetízek s jemně namodralým kamínkem. Vděčně jsem se na všechny usmál. ,,Díky." řekl jsem. Krabičku jsem schoval do mikiny a rozloučil jsem se. Nesmím nechávat Miu samotnou. Pořád je snadným cílem pro Stína. A jak ho znám, tak už teď má Miu pod dohledem.

(Dobře Dobře Dobře, vím že tohle je kapitola naprosto o ničem, ale jednou to přijít muselo. Nemůžou se střídat akční, romantický a sexuální scény😈...mno....dobře ty poslední se tady neukazaly a ani to neplanuji (Takže jestli jsou tu takoví, kteří na to čekají....tak se nedočkáte...takže sorry 😃😃)....No prostě mě neukamenujte za to, že v téhle kapitole šlo o naprostý.....radši nic. 😀😀Zítra bude další a snad i o něco zábavnější....díky....ještě užasní -Ef )