3. Kapitola - Ranní překvápko

1.2K 94 4
                                    

Potichu, tak abych nevzbudila babičku, která už spala v křesle u televize, jsem vyběhla schody do svého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a skočila jsem na svou měkkou postel. Asi deset minut jsem jen ležela a koukala se do stropu. V hlavě se mi promítaly obrázky dnešního dne.
...Vzkaz na okně...Park se zamrzlým jezírkem...Koulovačka s úžasným klukem... Když jsem se dostala do pasáže, kdy mě málem políbil, tak jsem prudce zavrtěla hlavou. Po dlouhém přemýšlení jestli se dneska ještě zvednout nebo jen ležet jako vorvaň, jsem se neochotně zvedla a došourala se ke koupelně. Umyla jsem se a šla jsem si lehnout.

***

Ráno mě probudil tichý smích. Unaveně jsem otevřela oči a podívala jsem se na hodiny. ,,Babi, ještě mě nech pět minut spát." řekla jsem rozespale. ,,Ne ne, hezky budeš vstávat." počkat tohle není hlas mé babičky. Prudce jsem se posadila. V rohu mého pokoje seděl Jack. V ruce držel mou fotku. ,,Co tady sakra děláš? A hele hned mi to vrať." rychle jsem vstala a fotku jsem mu vytrhla z rukou. ,,Hezkej outfit." zasmál se. Podívala jsem se na sebe a zčervenala jsem. Na sobě jsem měla jen dlouhé triko a krátké kraťásky. Zavrčela jsem na něj nějakou nadávku a zmizela jsem v koupelně. Když jsem se upravila, podívala jsem se na sebe do zrcadla. Černé dlouhé vlasy, které jsem měla až do půlky zad. Modré oči, malý nos a plné rudé rty. Tak to jsem já. Vyšla jsem z koupelny a zadívala jsem se na černého pasažéra v mém pokoji. ,,Proč jsi tady tak brzo. Neříkal jsi, že příjdeš po škole?" zeptala jsem se ho. Zářivě se na mě usmál, okamžitě jsem poznala, že tady není jen tak a že jeho návštěva na nějaký důvod. A určitě se mi to nebude líbit. A měla jsem pravdu. ,,Dneska se do školy nejde." zírala jsem na něj s otevřenou pusou. ,,To chceš říct, že mám jít kvůli tobě." ukázala jsem na něj prstem. ,,Za školu." Jack přikývl. ,,Přesně tak." pyšně se na mě usmál. On je normálně magor. Když jsem tam jen tak stála a dívala se na něj. Asi mu došlo, že se mi to moc nelíbí a tak zkoušel jinou metodu. ,,Neboj, opravdu si to užiješ. Mám pro tebe překvapení." poslední slovo zdůraznil. Ale to už jsem byla rozhodnuta. Trochu rebelie mě nezabije. ,,Tak jo." Jack se ještě víc usmál a jako gentleman mi otevřel dveře. ,,Dáma první." začala jsem se smát. Bože to je komediant. Prošla jsem dveřmi a šla jsem se nasnídat. ,,Potichu. Babička je dole." Jack se na mě podíval pohledem "to jako myslíš vážně? "
,,Vždyť mě nevidí a když mě nevidí, tak mě i neslyší."
,,Ajo, sorry." ušklíbla jsem se. Seběhla jsem schody a zamířila jsem si to do kuchyně. Na stole na mě čekaly palačinky. ,,Děkuju babi.!" zakřičela jsem až se Jack vedle mě lekl. Vyprskla jsem smíchy. Chvíli byl zticha. Podívala jsem se na něj a rozesmála jsem se ještě víc. Jack nabíral rudou barvu, jak se v sobě snažil potlačit vztek. Bála jsem se, že vybuchne, ta jsem ho objala. Okamžitě se uvolnil a nevěřícně se na mě podíval.
,,Jak to to dokažeš. To mi nejde do hlavy. "
,,Jak to myslíš?" zeptala jsem se.
,,Že mě dokažeš, tak rychle uklidnit." mírně se usmál.
Nevěděla jsem co na to říct, tak jsem se radši pustila do palačinek. Zhltla jsem je během pár minut. Rozloučila jsem se s babičkou a společně s Jackem jsem opustila dům. Naše dobrodružství právě začalo.

I Believe /Jack Frost/Kde žijí příběhy. Začni objevovat