Immitis Vitae

2. kapitola 2/2

Hodina utekla celkem rychle. Dneska jsme trénovali profily, přeskoky a obraty mezi skoky.

"Skvěle Ronnie. Storm krásně reaguje a chodí podsazeně, tak jak má. Paráda," usmála se Lindy na konci tréninku. Poděkovala jsem a pochválila jsem Storma. Dneska byl opravdu příjemný a krásně pracoval, takže pořádnou odměnu a pochvalu si zaslouží.

"Jak to máte ve škole? Kdy máte prázdniny a jak budeš? Já, že má být jarní tábor a už ve středu večer mají přijíždět a v sobotu ty závody."

"Prázdniny mám od čtvrtka. A jinak budu moct každý den, jak budeš potřebovat," odpověděla jsem s úsměvem a krokovala jsem Storma. Lindy si mezitím přisedla k ostatnímu obecenstvu, které se pořád skládalo z Bethy a prcků.

"No tak super. Takže bych to viděla takhle. Ve středu trénink, ale dáme jen kavalety a drezůru. Čtvrtek dáme nějakou skokovou sestavu, která by se mohla ukázat na závodech a v pátek bude mít volno. To samé platí pro tebe Bet," podívala se Lindy na oko přísně na svou dceru, ale koutky jí cukaly.

"Jasně kapitáne!" zasalutovala Bethy a děti se smály. I já a Lindy.

"Tak jo, a teď tábor. Ve středu navečer mají přijet. Do šesti by tu měli všichni být. Dětí bude asi 27, takže to půjde. Času je málo, takže nesmíme ztrácet čas. Středa večer je rozřadíme. Potřebuju od vás, aby v sedm bylo pět koní připraveno v hale, ano?" zeptala se Lindy. Přijela jsem k nim a zastavila Storma. Přikývla jsem, že rozumím a to samé udělala i Bethy.

"Dobře. Vemte nějaký kliďase, jasné? Pak mi je pomůžete rozřadit. Další věc. Každé ráno i odpoledne bych vás potřebovala na pomoc s přivedením koní. Samozřejmě zkušenější budou chodit s námi, ale potřebuju i vás a možná vezmu i nějaké klubačky holky. Vy dvě na každý den ráno i odpoledne vymyslete jaké koně do jaké skupiny. Aby nebyli mockrát za sebou a aby v začátečnicích nebyl divoch, ano? Vy dvě se tu v koních vyznáte, takže na vás spoléhám a přenechám vám to. Trénovat budu já, Marta a Emily. Vy pouze připravovat koně. Popřípadě," zdůraznila Lindy a odmlčela se: "Kdyby v jedničce nebo dvojce bylo volno, tak si můžete vzít nějaké koně a jít s nima, ale předem se domluvte s trenérkou. Bylo by fajn vzít mlaďase, ale aby nedělal bordel a neplašil ostatní," usmála se Lindy a s Bethy jsme ji skočily kolem krku. Teda Bethy, já ji objala ze sedla. Já i Bethany milujeme tábory. Možná to zní namyšleně, což tak nemyslím, ale je fajn lámat si hlavy s tím jaké koně dáme do jaké skupiny. Strašně nás to baví a zároveň si před dětmi připadáme dospěleji, v dobrém slova smyslu! A ještě radši máme, když můžeme jezdit s nimi na jízdárny nebo na vyjížďky. Ovšem nejlepší jsou letní prázdniny, protože to jsou tábory pořád a je to fakt luxusní!

"Dobře, dobře. To objímání by stačilo. Bethy ty teď pomoc Ronnie. Já jdu pracovat. Ještě vám vše sepíšu. A teď svezte tyhle malé lumpíky," usmála se na Charlie Lindy a cvrnkla ji do nosu. Charlie se usmála a zamávala ji. Lindy má Charlie a Tomíka moc ráda. Sama má jen Bethany, takže mě i Ch a T si přivlastnila. Nevadí mi to. Je strašně hodná a děti ji mají rádi taky. Ač vypadá na první pohled jako přísná fúrie, tak taková není. Jen ty její rysy v obličeji to dělají, ale jakmile se usměje, tak je jako sluníčko. Má moc dobré srdce a všichni tady ji mají rádi. Žije společností.

"Dobře a Lindy? Díky," usmála jsem se na ní a slezla ze Storma. Helmu jsem předala Charlie a vysadila jsem ji na Storma. Storm je kliďas, takže jsem řekla, ať si Charlie chytne otěže a sama jede, ale pro jistotu jsem šla vedle. Charlie si připadala důležitě, protože přeci ona řídí, tak velkého a krásného koně, vůbec to nebylo tak, že Storm šel, protože sem šla vedle já.

Jakmile se obě děti svezly, tak jsme společně na jízdárně odstrojili Storma. Charlie doběhla pro jeho ohlávku a já ho odvedla na louku za jízdárnou. Okamžitě běžel za ostatními. S pomocí Bethy a dětí jsme uklidili věci do stáje a pak jsme se chvilku vyhřívali na sluníčku. Po chvíli jsem se šla převléknout a zase se přidala k lenošení k ostatním. Bylo opravdu krásně. Jaro je tady!

"Ahoj," pozdravila nás teta Tess. Všichni jsme se polekali. Nikdo netušil, že má přijet, ani já ne!

"Ahoj Tess, co tady děláš?"

"Přijela jsem pro vás. Jestli chcete, tak já odjedu a můžete jít pěšky," zasmála se a chystala se odejít. Charlie i Tomík ji chytili za ruce.

"Neeee, rádi pojedeme autem," povykovali a smáli se.

"No nic, tak už asi pojedeme. Tak ahoj Beth," zamávala jsem ji a šla za ostatními.

"Ahoj a ještě napíšeme večer, jo?" houkla za mnou Bethy a opět jsem jen zvedla palec a zamávala ji. Za pár minutek jsme byli doma. Nic netušící děti vyskákaly z auta a běžely na zahradu.

"Myslíš, že to štěně přežije?" zeptala jsem se tety opřená o její auto.

"Nevím, doufám, že jo," zasmála se. Zatímco jsme byli u koní, tak strejda Ed přivezl štěně vlčáka. Když jsem se o něco později k němu dostala, tak jsem zjistila, že je opravdu krásný. Takový malý nemotorný koblížek (:D).

"Jaké má jméno?" Zeptala jsem se strejdy a hladila drobečka po hlavičce. Tulil se.

"Děti mu daly různá jména, ale je to Áron."

"A zdrobnělina? Ároník? To je divný, ne?" usmála jsem se nejistě.

"Roník přeci, ne?" pohladila mě teta po hlavě.

"Takže mi chceš říct, že on je Roník a já Ronnie? Jako vážně?" smála jsem se a i teta se strejdou.

"Dobře, takže malý Roník," usmála jsem se a zvedla do do náruče a přitulila si ho k sobě. Oblíznul mi obličej.

"Hm, asi se mu líbí stejnojmenný tvor," usmála se teta.